Slovenské plány na modernizaci armády se podle vyjádření ministra obrany Roberta Kaliňáka neomezují jen na letectvo. Vedle nedávno oznámeného záměru pořídit další stíhačky F-16, které mají nahradit MiGy-29 předané Ukrajině, chce Bratislava jednat se Spojenými státy také o nákupu raketometného systému M142 HIMARS a munice s delším dosahem.

Foto: M142 HIMARS | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Kam až může vést politický rozkol v Německu

Kaliňák podle Denník N uvedl, že „vážnější jednání“ o pořízení F-16 a HIMARS mají začít zhruba za čtyři až pět měsíců. V tuto chvíli ale zůstává otevřené to nejpodstatnější: kolik odpalovacích zařízení a střel by Slovensko chtělo a jaký typ munice by nakonec zvolilo. Ministr zároveň zmínil, že otázky dodávek amerických zbraní probíral minulý týden s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Dvě varianty, dva různé dosahy

U HIMARS není rozhodující jen samotná platforma, ale především střely. Zvažované možnosti zahrnují ER GMLRS s dosahem 150 kilometrů nebo balistickou střelu PrSM s dosahem 500 kilometrů, tedy o 200 kilometrů více než ATACMS.

Právě u PrSM však do úvah vstupuje i otázka dostupnosti. Dříve se objevily informace, že PrSM nemá být připravena k exportu dříve než v roce 2027, což by mohlo znamenat čekací dobu a vznik pořadníku mezi zájemci.

Bez soutěže, s důrazem na financování

Podle dostupných informací má Slovensko pořizovat raketové systémy bez výběrového řízení. Zároveň se dá očekávat, že součástí jednání s USA budou i platební podmínky nebo financování. Kaliňák přitom zdůraznil, že Slovensko by nemělo mít problém obranné nákupy uhradit, a jako časový rámec zmínil období šesti až deseti let.

Psali jsme:Estonská rozvědka: Masová výroba munice a drony mění tvář ruské armády

Psali jsme:Dánské ministerstvo obrany rozšířilo smlouvu se společností Colt Canada na dodávky pušek C8 MRR

Psali jsme:Nová požární technika posouvá vojenské hasiče o generaci dál

HIMARS jako jistota, ale Evropa se rozhlíží i jinde

HIMARS se v Evropě dlouhodobě drží mezi nejžádanějšími raketometnými systémy. Současně ale roste popularita konkurence, zejména jihokorejského K239 Chunmoo a izraelského PULS.

Text uvádí několik příkladů z poslední doby: Řecko se na konci minulého roku rozhodlo pro PULS od Elbit Systems a stalo se pátým evropským zákazníkem tohoto systému. Norsko si vybralo jihokorejský K239 Chunmoo od Hanwha, přičemž v soutěži překonal jak HIMARS, tak PULS. Norsko se tím stalo třetím evropským zákazníkem K239 Chunmoo po Polsku a Estonsku.

Zvlášť pozoruhodný je estonský případ. Estonsko po nákupu šesti HIMARS následně objednalo i K239 Chunmoo, a to kvůli výrazným dodacím lhůtám amerického systému. Později zároveň oznámilo záměr pořídit další HIMARS s tím, že raketometů „nemůže být příliš“.

V textu se zmiňuje také Francie, která podle uvedených informací zvažuje pořízení K239 Chunmoo místo vývoje vlastního systému podobného HIMARS. Důvodem má být mimo jiné obava, že než by domácí alternativa vznikla, evropský trh už bude obsazen jinými řešeními.

Co bude rozhodovat

V případě Slovenska tak nejde jen o to, zda si vybere HIMARS. Podstatné bude, jaké střely k nim bude chtít — a zda budou v požadovaném čase dostupné. Právě kombinace doletu, dodacích lhůt a finančních podmínek může rozhodnout, jak rychle a v jaké podobě se slovenské plány promění v konkrétní kontrakty.

Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky