EXCALIBUR
CZUB

Ještě dnes se v zemi nacházejí válečné artefakty z bitvy o Berlín

 02. 11. 2018      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů

Bitva o Berlín byla vyvrcholením bojů 2. světové války v Evropě. Němci, ať už z čirého fanatismu (hlavně jednotky Waffen-SS) nebo strachu ze zastřelení vlastními lidmi, bojovali o každý metr čtvereční své metropole až do hořkého konce. Pojďme se na tuto bitvu, jejíž stopy můžeme v zemi nalézt dodnes, podívat podrobněji.

berlin_01
Foto: Braniborská brána boj o Berlín ustála

V listopadu 1944 vypracovalo sovětské vrchní velení plán válečných akcí v Evropě na rok 1945, ve kterém byl mimo jiné určen i termín zahájení operací na 20. leden 1945. Hlavní úsilí se přitom soustředilo na útok směrem do nitra Třetí říše – na Berlín. Vzhledem k obtížné situaci spojenců v Ardenách a po žádosti jejich představitelů o odlehčovací ofenzívu na východní frontě, která by vázala další jednotky, Stalin rozhodl, že útok začne dříve. I on si byl však vědom toho, že pokud spojenci vyhrají bitvu v Ardenách, mohou vstoupit do Berlína jako první, což bylo pro Stalina nepřijatelné nejen z prestižních důvodů, ale i z hlediska jeho plánů na budoucí postup proti Západu.

Psali jsme: Stávám se smrtí, ničitelem světů aneb 68. výročí svrhnutí atomové bomby

16. dubna ve 4 hodiny ráno začala 35 minut trvající mohutná dělostřelecká příprava asi 9 000 tisíc děl a 1500 raketometů kaťuša. Šlo o jednu z nejsilnějších dělostřeleckých příprav srovnatelnou s palbou vedenou během nejtěžších bitev první světové války. Žukov soustředil 295 kanónů na 1 km. Jeho dělostřelci vypálili přes 7 milionů granátů, min a raket. 

berlin_03
Foto: Sovětské dělostřelectvo před Berlínem

V rámci obkličování Berlína se sovětský útok v oblasti Seelowských výšin několik kilometrů za Odrou významně zpomalil. Obě strany se při tom snažily vést energické operace, sovětské útoky často střídaly lokální německé protiútoky. Němci zde měli ve vhodném terénu vybudovanou hluboce členěnou obranu opírající se o okolní pahorky. Navíc se jednotky Wehrmachtu, Waffen SS, Volkssturmu i Hitlerjugend zarputile bránily, a to ze strachu jak z Rudé armády, tak i z Hitlera, který nařídil všechny „zbabělce“ na místě popravit. Svými lidmi byli věšeni a stříleni i němečtí civilisté, kteří se chtěli vyhnout „totální mobilizaci,“ či kteří vyvěsili bílé vlajky. 17. dubna se sice Žukovovi podařilo prolomit německou obranu na Seelowských výšinách, ale při dalším postupu ho zastavily opevněné pozice Weidlingova LIV. tankového sboru. Zničující boje trvaly do 19. dubna, kdy začala německá obrana zahlcena silnějším nepřítelem kolabovat.

Psali jsme: Polští hledači pokladů našli v bunkru osmdesát let staré nacistické víno

berlin_02
Foto: Příslušník volkssturmu s panzerschreckem

Obrana samotného města se opírala o barikády, opevněné suterény pospojováné průchody mezi domy a minová pole. Město bylo rozděleno na úseky, obrana každého z nich byla organizována na principu opěrných bodů a ohnisek odporu, které se mohly navzájem podporovat palbou i přesuny živé síly. V centru města byla obrana nejkoncentrovanější, všechny křižovatky byly přeměněny na barikády. Pro obranu byla využita i síť městských průplavů a říčních ramen Sprévy. Podobně jako v jiných těžkých městských bitvách se bojovalo i v suterénech, kanálech a metru. Poté co Němci přišli o všechna letiště v Berlíně a jeho okolí, použili jako provizorní letiště ulici Unter den Linden.

První boje v předměstích začaly již 21. dubna. Vojska 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu začala přímý útok na město Berlín 25. dubna. Do 29. dubna dobyla podstatnou část Berlína a pronikla do středu města. 30. dubna vrhli Sověti do útoku proti říšskému Kancléřství 150. divizi. První dva útoky na Reichstag v průběhu dne uvázly, o třetí úspěšný se pokusili až po silném dělostřeleckém ostřelování budovy po 18. hodině. Jedním z důvodů neúspěchů předešlých útoků byla silná palba z 2 km vzdálené flakové věže s 88mm kanóny poblíž Berlínské ZOO. Poslední izolované skupinky Němců v budově se vzdaly až 2. května.

berlin_04
Foto: Nápisy zanechané sovětskýymi vojáky na stěnách říšského sněmu

Rudá armáda přišla při dobývání města asi o 80 291 padlých a pohřešovaných, 274 184 raněných, téměř 2 000 tanků a samohybných děl a o 500 letadel. Polská armáda ztratila 2825 mrtvých a 6 067 raněných. Němci měli v důsledku bojů okolo 100 000 padlých a nezvěstných a dalších 480 000 zajatých, navíc v dobývaném Berlíně zahynulo velké množství civilního obyvatelstva. Celkový počet nelze přesně stanovit, protože v Berlíně našly útočiště desetitísíce uprchlíků před frontou, především z východních částí Německa.

berlin_05
Foto: V okolí Berlína se v zemi dají nalézt válečné artefakty i po více jak 73 letech

Ještě dnes můžete v okolí Berlína pomocí detektoru kovů v zemi nalézt zbytky munice, výstroje, vyznamenání a dalších věcí po bojujících vojácích. Podívejte se na níže uvedené video, ve kterém uvidíte, co vše se v zemi dá najít.

Video: Válečné nálezy v okolí Berlína / YouTube

 Autor: Fels

ARMY24

Komentáře

Verča

02. 11. 2018

PetrK, na které věži bylo těch děl 6? Co vím tak věže měli 4 hlavní palposty a tam byly vždy dvojčata, nejpve 105 a později, když to výrobní kapacita dovolila, 128.

PetrK

02. 11. 2018

Jenom malá poznámka. Na tzv. Flakturms, neboli protiletadlvých věžích, nebyly instalovány kanony ráže 8,8 cm, ale nejtěžší protiletadlové zbraně, které byly tenkrát k dispozici, tedy dvojúčelové kanony ráže 12,8 cm, jejichž granáty byly schopné doslova "rozmontovat" jakýkoliv sovětský tank včetně těch nejtěžších, tedy IS2. Na věžích bylo 6 12,8 cm děl a pro blízkou obranu 12 rychlopatných 2,0 cm kanonů.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací