Rozsah ukrajinské kampaně dálkových bezpilotních prostředků proti cílům na území Ruska dál roste. Podle moskevského starosty Sergeje Sobyanina zamířilo během jediného srpnového měsíce směrem k Moskevské oblasti celkem 8 670 ukrajinských dronů. Přestože jde o údaj ruské strany, který nelze nezávisle ověřit, i další události z posledních týdnů ukazují, že bezpilotní prostředky se staly významným problémem nejen pro ruskou protivzdušnou obranu, ale stále častěji také pro civilní leteckou dopravu.

Foto: Dronový útok na rafinerii nedaleko Moskvy | Telegram

Moskva a její okolí byly ještě v prvních letech války na Ukrajině považovány za oblast nacházející se relativně bezpečně mimo dosah většiny ukrajinských zbraní. S postupným rozvojem ukrajinských dálkových bezpilotních prostředků se však situace výrazně změnila.

Podle údajů, které zveřejnil moskevský starosta Sergej Sobyanin, mělo mezi 8:30 ráno 1. srpna a stejným časem 1. září 2026 zamířit směrem k Moskevské oblasti celkem 8 670 bezpilotních letounů.

Sobyanin tvrdí, že ruská protivzdušná obrana zachytila „naprostou většinu“ těchto prostředků ještě předtím, než se dostaly na okraj ruského hlavního města. Celkem 795 dronů mělo být zničeno přímo při přiblížení k Moskvě.

Ruský představitel však neuvedl, kolika bezpilotním prostředkům se podařilo jednotlivými vrstvami protivzdušné obrany proniknout. Z jeho zveřejněných údajů rovněž není možné určit přesný počet strojů, které skutečně nesly bojovou nálož, ani metodiku, podle níž ruské úřady jednotlivé prostředky směřující k oblasti Moskvy započítávají.

Údaj 8 670 dronů proto nelze nezávisle potvrdit.

Přes 600 dronů během jediné noci

O rozsahu současných útoků však vypovídají i jednotlivé zaznamenané nálety.

Jeden z největších přišel v noci ze 17. na 18. srpna. Ruské úřady tehdy uváděly více než 600 bezpilotních prostředků směřujících k Moskevské oblasti. Sobyanin podle různých ruských hlášení uvedl přibližně 620 až 637 dronů, přičemž zhruba 180 z nich mělo být zničeno přímo nad Moskevskou oblastí.

Útok tentokrát nezůstal pouze statistikou sestřelů.

Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zasáhly drony mimo jiné sklad společnosti Wildberries. Nejméně tři lidé včetně desetileté dívky byli zraněni. V Pavlovském Posadu byl poškozen energetický systém a bez elektřiny se ocitlo více než 5 000 odběratelů.

Útoky na logistickou infrastrukturu přitom nejsou náhodné. Ukrajina v posledních měsících zaměřuje část svých dálkových operací nejen na rafinerie, sklady pohonných hmot nebo vojenské podniky, ale také na logistická centra, o nichž tvrdí, že podporují fungování ruské válečné ekonomiky.

Levný dron proti drahé protivzdušné obraně

Masové použití bezpilotních prostředků vytváří pro protivzdušnou obranu specifický problém.

Útočník nemusí nutně očekávat, že každý vyslaný dron zasáhne svůj cíl. Velký počet prostředků může obranu nutit aktivovat radary, prostředky elektronického boje, mobilní palebné skupiny i klasické systémy protivzdušné obrany.

Obránce přitom musí rozhodovat, které cíle představují skutečnou hrozbu a proti kterým se vyplatí použít dražší munici.

Samotný počet vyslaných prostředků tak může být stejně důležitý jako množství úspěšných zásahů.

Pokud by ruský údaj o 8 670 dronech odpovídal skutečnosti, znamenalo by to v průměru přibližně 280 bezpilotních prostředků denně směřujících k Moskevské oblasti. Neznamená to samozřejmě, že by každý den probíhal stejně intenzivní útok. Pro bezpilotní kampaně jsou charakteristické spíše výrazné vlny střídané obdobími nižší aktivity.

Rozsah ale ukazuje, jak významným prvkem války se dálkové bezpilotní prostředky staly.

Válka začíná zasahovat také civilní letectví

Vedle případných škod na vojenské nebo průmyslové infrastruktuře má stále intenzivnější dronová válka ještě jeden významný dopad — omezení civilního leteckého provozu.

Při opakovaných útocích jsou ruská letiště nucena dočasně zastavovat přílety a odlety. Týká se to také hlavních moskevských letišť Vnukovo, Domodědovo, Šeremeťjevo a Žukovskij.

Během velkého útoku v polovině srpna byla například část moskevského leteckého provozu dočasně omezena právě kvůli přibližujícím se bezpilotním prostředkům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku září prohlásil, že ukrajinské drony fakticky začínají ruský vzdušný prostor uzavírat. Kyjev zároveň upozornil Mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO na rostoucí rizika pro komerční dopravu v ruském vzdušném prostoru.

Rusko tato tvrzení odmítá. Ministr dopravy Andrej Nikitin uvedl, že civilní úřady spolupracují s armádou tak, aby nedocházelo k významnému narušení letecké dopravy.

Data o provozu však ukazují, že dronové útoky již způsobují rušení a zpožďování letů.

Situace je významná také proto, že zatímco většina aerolinek ze států Evropské unie a Spojených států se ruskému vzdušnému prostoru od roku 2022 vyhýbá, nad Ruskem stále létají například některé společnosti z Číny, Turecka nebo zemí Perského zálivu.

Fronta stovky kilometrů od fronty

Ukrajinské dálkové útoky samy o sobě pravděpodobně nerozhodnou konflikt na bojišti. Nutí však Rusko řešit problém, který ještě před několika lety prakticky neexistoval.

Rozlehlé ruské území nelze chránit stejnou hustotou protivzdušné obrany jako několik klíčových vojenských objektů. Systémy PVO proto musejí být rozmístěny nejen u fronty, ale také kolem letišť, rafinerií, zbrojních podniků, logistických center a velkých měst.

Čím více prostředků musí Rusko držet hluboko ve vlastním týlu, tím méně jich může být teoreticky k dispozici v jiných oblastech.

A právě v tom může spočívat jeden z hlavních strategických efektů ukrajinské dronové kampaně.

Pokud jsou čísla zveřejněná moskevskými úřady alespoň přibližně přesná, už nejde o jednotlivé demonstrativní útoky na ruské hlavní město. Moskva se stala součástí prostoru, ve kterém musí protivzdušná obrana prakticky permanentně počítat s možností příchodu dalších bezpilotních prostředků.

A vzdálenost od ukrajinské fronty, která měla být jednou z hlavních výhod ruského strategického týlu, přestává s rychlým rozvojem dálkových dronů poskytovat stejnou úroveň bezpečí jako na začátku války.

Zdroj: The Moscow Times, Reuters