Kanada přišla s chytrým trikem: Z levného terčového dronu vytvořila bojový UAV schopný Machu 1,6
Kanada představila nový koncept, který vzbudil značnou pozornost mezi odborníky na bezpilotní systémy: z původně levného terčového dronu vytvořila plnohodnotný nadzvukový bojový UAV. Projekt Falcon UAV, do kterého už investoval i americký gigant Raytheon, se nyní oficiálně představuje evropskému publiku jako nízkonákladová, opakovaně použitelná a zároveň velmi rychlá platforma s širokým spektrem úkolů.
Foto: Falcon Supersonic UAV | uvad.ca
Demonstrace proběhla na berlínském Air Force Tech Summitu, kde UVAD Technologies vystupovala společně s partnerem INTEC Industrie-Technik, jehož úkolem bude uvést Falcon na evropský trh. Z hlediska připravenosti projekt míří do závěrečné fáze vývoje – letové zkoušky by měly odstartovat v letech 2026–2027.
Zájem o Falcon posílila i skutečnost, že do něj už v roce 2024 investoval Raytheon. Ten do projektu nevstupuje kvůli exotice, ale kvůli potenciálu získat extrémně rychlý, relativně levný a snadno nasaditelný prostředek pro rušení protivzdušné obrany, průzkum, simulaci úderných prostředků nebo přímé interceptorové mise.
Falcon má vzletovou hmotnost 450 kg a dokáže zrychlit až na Mach 1,6, tedy výrazně nad rychlost zvuku. V malé výšce je schopný letět rychlostí přibližně Mach 1,3, přičemž se udrží ve vzduchu zhruba 30 minut. Operační strop uváděný výrobcem je kolem 10 000 metrů a maximální užitečné zatížení dosahuje 50 kg – což je na dron původně určený jako terč mimořádně solidní hodnota.
Dalším důležitým prvkem je logistika. Falcon byl navržen tak, aby jej bylo možné spolu s odpalovacím zařízením a dvěma drony umístit do standardního přepravního kontejneru. Rozměry tomu odpovídají – délka 5,8 metru, rozpětí 2,2 metru. Kontejnerová modularita z Falconu dělá systém vhodný pro rychlé přesuny a skryté rozmístění na odlehlých základnách, polních stanovištích i na lodích.
Klíčovou předností však zůstává nízká cena. Jelikož byl Falcon původně vyvíjen jako terčový dron, konstrukce je jednoduchá, snadno vyrobitelná a optimalizovaná pro nízké výrobní náklady. Až následně přišla myšlenka udělat z něj plnohodnotný víceúčelový UAV – vysokorychlostního průzkumníka, rušič, klamný cíl nebo interceptor. Přistání na padáku zajišťuje opětovné použití, což výrazně mění poměr cena/výkon oproti klasickým jednorázovým cílům.
Koncept není zcela nový. Sovětský Tu-143 Rejs vznikal obdobným způsobem – jako terč a současně taktický průzkumný prostředek. Rozdíl je v tom, že Rejs létal pouze transonickými rychlostmi, zatímco Falcon má rychlostní parametry blížící se moderním střelám s plochou dráhou letu a nadzvukovým protilodním zbraním.
A právě zde začíná být Falcon strategicky zajímavý. Moderní PVO systémy reagují na nadzvukové cíle jinak než na pomalé UAV. Jestliže protivník vypustí nadzvukové střely, je užitečné doprovodit je dalšími rychlými platformami, které naruší jejich detekci, zaměření nebo nasytí obranné kanály radaru. V tomto kontextu může Falcon působit jako rušič, klamný cíl či rušič-interceptor v rámci komplexních vzdušných úderných scénářů. Zmiňovaný koncept 3SM Tyrfing nebo německý program LOAD (který využil dron Do-DT 25 jako nosič protidronových střel) ukazují, že drony odvozené z terčových prostředků mají široký potenciál pro bojové role.
Jedna zásadní otázka však zůstává nezodpovězena: jakými motory Falcon skutečně disponuje. Přítomnost dvou proudových pohonných jednotek, což prezentace naznačuje, nutně vyvolává debatu o ceně platformy, která má být téměř jednorázová nebo alespoň ztrátově akceptovatelná. UVAD Technologies zatím detaily tají, což je pochopitelné – právě pohonná jednotka rozhoduje o tom, zda bude Falcon levná „spotřební“ zbraň, nebo naopak zařízení, které lze ztrácet jen s rozmyslem.
Jedno je ale zřejmé už nyní: pokud se Kanadě podaří dotáhnout Falcon do sériové výroby, půjde o jednu z nejzajímavějších bezpilotních platforem současnosti. Kombinace nízké ceny, nadzvukové rychlosti a paletky možných bojových rolí z něj dělá nástroj, který může zásadně proměnit způsob, jakým budou armády v příštích letech přemýšlet o potlačování protivzdušné obrany i o vedení dynamických vzdušných operací.
Zdroj: defensemagazine.com
Komentáře