Podle nejnovějších informací Rusové zastavují opravárenské práce na své jediné letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Informace přinesl ruský deník Izvěstija.

Foto: Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov v suchém doku PD-50 v roce 2015 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nový britský Challenger 3 podle očekávání překonává svými parametry všechny ruské moderní tanky

Podle deníku Izvěstija se nyní ruské námořnictvo a loděnice United Shipbuilding Corporation (USC) dohadují, jaký bude další osud jediné ruské letadlové lodi, nejspíše ale loď bude vyřazena ze služby. Admirál Sergej Avakjants, bývalý velitel ruské Tichomořské flotily vypověděl, že ruské námořnictvo nepotřebuje žádnou letadlovou loď. „Je to velmi drahá a neúčinná námořní zbraň. Budoucnost patří nosičům robotických systémů a bezpilotním letadlům. A pokud bude rozhodnuto nepokračovat v opravách, zbývá už jen vzít Admirála Kuzněcova, rozřezat ho na šrot a zlikvidovat.“ Doplnil admirál. V současné době ovšem neexistuje žádný náznak toho, že by Rusko plánovalo zahájit práce na plavidlech tohoto druhu.

Jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov se nachází na generální opravě od roku 2017. Krátce po jejím příjezdu do loděnice se objevily náznaky, že rozsah prací se dramaticky snižuje, což zpochybňovalo osud válečné lodi. Podle satelitních snímků se od roku 2021 prakticky opravárenské práce na lodi zastavily. Během oprav loď postihlo několik požárů a dokonce se potopil jediný plovoucí suchý dok PD-50, v němž bylo možné loď opravit.

V únoru 2023 opustil Admirál Kuzněcov dok v Murmansku, jen aby po třech měsících byla posádka letadlové lodi kompletně rozpuštěna. Následně se objevily zprávy, že byla posádka odeslána k pozemním útvarům a zúčastnila se bojů na Ukrajině. Mezitím, jak Admirál Kuzněcov stárne, je smysluplnost pokračujících generálních oprav stále více sporná. Generální oprava – která měla zahrnovat modernizaci pohonné jednotky a elektronického vybavení – měla za cíl udržet letadlovou loď v provozu možná ještě další desetiletí nebo i déle, ale čím déle proces trvá, tím méně to dává ekonomický smysl. V ruském dokumentu „Základy státní politiky v oblasti námořní činnosti do roku 2030“ se ovšem uvádí, že Severní a Tichomořská flotila by měla mít každá letadlovou loď. Bez ohledu na financování jsou takové ambice zcela nereálné. I kdyby se nějakým zázrakem podařilo loď Admirál Kuzněcov dostat do provozuschopného stavu, postavit další letadlovou loď do roku 2030 je pro Rusko absolutně nereálné.

Foto: Letadlová loď Admirál Kuzněcov se stala terčem vtipů, pro množství dýmu, které produkují motory. Loď totiž k pohonu využívá mazut. Je jasné, že takové množství kouře má absolutně demaskující účinek a loď tak ztrácí smysl | Wikimedia Commons / Public domain

Palubní stroje Su-33 a MiG-29KR, které sloužily na Kuzněcovu, tak budou, stejně jako doposud, i do budoucna operovat z pozemních letišť. Rekvalifikace pilotů pro případné operační nasazení na palubě lodi by byla možná, ale velice nákladná a zejména letouny Su-33 také vykazují svůj věk a náhrada je v nedohlednu.

Psali jsme:Brig. gen. Petr Tománek: Měníme celou protivzdušnou obranu

Psali jsme:Americké letectvo usiluje o nahrazení bezpilotních letounů MQ-9 Reaper mnohem levnějšími drony kategorie MALE

Psali jsme:MAD21 vstupuje do vojskových zkoušek. Vojáci se jím vystrojí v roce 2029, nový střih přijde už letos

Rusko nicméně na okupovaném Krymu pokračuje ve výrobě lodi Projektu 23900 třídy Ivan Rogov, což je vrtulníková výsadková loď. Očekává se, že projekt 23900 bude schopen nalodit šest vyloďovacích plavidel, která jsou určena pro přepravu přibližně 75 obrněných vozidel a 900 vojáků.

Stavba lodi započala v roce 1983 v ukrajinském Mykolajivě. V roce 1991, když se rozpadl Sovětský svaz, se loď stala majetkem nově vzniklého ukrajinského námořnictva. Loď byla tehdy zhruba ze 70 % hotová. Zástupce ruské Severní flotily Jurij Ustimenko ovšem narychlo opustil své místo v Severomorsku a odcestoval do Sevastopolu, kde loď unesl a odplul s ní do Vidjajeva, aby se stala majetkem nově vzniklého ruského námořnictva. S lodí ovšem byly od počátku problémy a průměrná doba plavby tak byla pouhých 15 dní v roce. Poprvé tak byla loď vojensky nasazena až 15. listopadu 2016 během ruské intervence v Sýrii, kde se Admirál Kuzněcov stal hlavním letištěm pro letecké údery na teroristickou organizaci an-Nusrá v provinciích Homs a Idlíb. Krátce po zahájení operací ještě v listopadu byl ztracen jeden letoun MiG-29K, kterému při pokusu o přistání na palubě lodi selhaly oba motory. Hned následující měsíc byl při pokusu ztracen další letoun Su-33, když na lodi nezafungoval brzdný mechanismus. Letecké křídlo tedy bylo přesunuto na pozemní základnu Hmímím a následující měsíc, v lednu 2017 byla letadlová loď Admirál Kuzněcov stažena zpět do Ruska.

Po připlutí zpět do Murmansku začaly práce na opravách a modernizaci. 30. října 2018 byla ovšem loď významně poškozena, když se potopil plovoucí suchý dok PD-50, neboť jeden ze 70tunových jeřábů spadl na palubu lodi a zanechal za sebou díru o velikosti 19 metrů čtverečních. V roce 2019 na lodi vzplanul požár, který výrazně poškodil loď. V roce 2021 bylo oznámeno, že loď bude plně opravena a modernizována v první polovině roku 2023. V roce 2022 bylo datum posunuto na rok 2024. 22. prosince 2022 na lodi vypukl další požár. V únoru 2023 byla loď spuštěna znovu na vodu, ale operačních schopností nenabyla. V září 2024 byla kompletní posádka, tedy zhruba 1500 mužů, přeložena k pozemním jednotkám a vyslána do bojů na Ukrajině.

Zdroj: The War Zone, Zona Militar