V květnu 1941 se Němci pokusili o něco, co se do té doby nikdy nestalo – dobýt rozsáhlé území čistě vzdušným výsadkem. Cílem se stala Kréta, strategicky důležitý ostrov v Egejském moři, držený Brity, Novozélanďany, Australany a řeckými silami. Výsledek? Jedno z nejkrvavějších vítězství německé Luftwaffe, které ukončilo éru velkých výsadkových operací ještě dřív, než stihla pořádně začít.

Foto: Němečtí výsadkáři seskakující nad Krétou (20. května 1941) | Bundesarchiv

Psali jsme:Nejtěžší nálet na Čechy aneb jak Američané zbytečně bombardovali Kralupy

Kréta představovala klíč k ovládnutí východního Středomoří. Po pádu Jugoslávie a Řecka v dubnu 1941 drželi Spojenci ostrov jako leteckou základnu, odkud mohli ohrozit rumunská ropná pole a zasahovat do Balkánu. Hitler původně neměl v plánu Krétu obsazovat, ale Hermann Göring měl jiné ambice. Jeho Fallschirmjägeři – výsadkáři Luftwaffe – toužili po vlastní velké operaci, která by ukázala jejich sílu. A tak vznikl Unternehmen Merkur – Operace Merkur.

Plán počítal s masivním výsadkem parašutistů, kteří měli obsadit klíčová letiště, zničit obranu a připravit prostor pro přísun posil letadly. Němci počítali s překvapením a podcenili odhodlání i sílu obránců. Na Krétě bylo na 40 000 spojeneckých vojáků a stovky místních civilistů, kteří byli odhodláni bojovat.

20. května 1941 se obloha nad ostrovem zaplnila hučícími letouny Ju 52, které vysazovaly stovky výsadkářů. Skákali rovnou do nepřátelské palby, často přímo mezi obránce. Mnozí byli zabiti ještě ve vzduchu nebo okamžitě po dopadu. V některých oblastech, jako u města Chania nebo v okolí letiště Maleme, se obráncům podařilo první vlny téměř zlikvidovat.

Ale Fallschirmjägeři bojovali tvrdě. Skupiny, které přežily, se držely v obklíčení, sváděly přestřelky o každý olivovník, o každou vesnici. Nejtvrdší boje se vedly právě o letiště Maleme, kde se výsadkářům podařilo navzdory obrovským ztrátám získat kontrolu. To se ukázalo jako zlomový bod bitvy. Jakmile bylo letiště v německých rukou, začaly tam dosedat dopravní letouny s posilami – včetně horských jednotek, které okamžitě zasáhly do bojů.

Psali jsme:Hürtgenský les: Nejkrvavější bitva 2. světové války, kterou americká armáda za 2. světové války v Evropě vybojovala

Spojenecké velení udělalo několik kritických chyb, zejména ve vyhodnocení situace u Maleme. Generál Freyberg, který velel obraně, nevěřil, že Němci vylodí většinu sil letecky, a očekával invazi z moře. To umožnilo Němcům konsolidovat pozice a přejít do protiútoku.

Bitva trvala deset dní. Kréta padla 1. června 1941. Ale za cenu, která otřásla i nacistickým velením. Němci ztratili přes 6 000 mužů – z toho značnou část právě mezi Fallschirmjägery. V některých jednotkách dosahovaly ztráty až 70 %. Mnozí výsadkáři byli masakrováni civilisty, kteří popadli vše od pušek po vidle a kladiva. Brutální boje vedly i k následným represím vůči obyvatelstvu, včetně poprav a vypalování vesnic.

Hitler byl výsledkem tak otřesen, že výsadkové operace v tomto rozsahu zakázal. Fallschirmjägeři sice zůstali elitní jednotkou, ale už nikdy nebojovali způsobem, který měl původně definovat jejich poslání.

Bitva o Krétu se tak stala varováním. Ukázala, jak neuvěřitelně riskantní je výsadek bez pevného zázemí, jak rychle se může z podceňovaného odporu stát smrtící past – a jak i vítězství může být v jistém smyslu porážkou.

Co možná nevíte o bitvě o Krétu

První masivní výsadková operace v dějinách
Bitva o Krétu byla vůbec první operací, při které měl letecký výsadek obsadit celé území – nejen podpořit útok.

Nejkrvavější vítězství německých výsadkářů
Němci sice zvítězili, ale za cenu více než 6 000 padlých, z nichž velkou část tvořili elitní Fallschirmjägeři.

Hitler výsadky po Krétě zakázal
Otřesen obrovskými ztrátami zakázal Hitler po Krétě další velké výsadkové operace. Výsadkáři již nikdy nebojovali v původní roli.

Civilní odpor šokoval německé velení
Místní civilisté spontánně bojovali se zbraněmi, které měli po ruce – od pušek přes nože po zemědělské nástroje.

Represe vůči obyvatelstvu byly brutální
Nacistická odplata zahrnovala masové popravy, vypalování vesnic a další kolektivní tresty.

Letoun Ju 52: páteř operace
Transportní Junkers Ju 52 sehrály klíčovou roli v operaci Merkur. Mnoho z nich bylo sestřeleno ještě před vysazením výsadkářů.

Zdroj: warhistoryonline.com