EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Legendy z Bratrstva neohrožených: Donald George Malarkey

 22. 03. 2021      kategorie: Vojenská historie      3 komentáře

V rámci příslušníků roty E se dnes zaměřím na paragána Donalda George Malarkeyho, který se stal známý hlavně díky dnes již legendární minisérii HBO Bratrstvo neohrožených (v originále Band of Brothers) a stejnojmenné knize. Jedná se o výsadkáře, jenž byl vůbec posledním žijícím mužem výše uvedené slavné jednotky.

Donald se narodil v červenci 1921 v Astorii ve státě Oregon. V Astorii vystudoval střední školu a poté pracoval jako lodník na řece Columbia. Kromě toho byl dobrovolným hasičem, dokonce se podílel na likvidaci obřího lesního požáru, kterému padly za oběť tisíce hektarů oregonských lesů. Když 7. prosince 1941 zaútočily námořní a letecké síly císařského Japonska na základnu americké Tichomořské flotily v Pearl Harboru, byl Malarkey zrovna v prvním semestru na oregonské univerzitě.

145402980_10157497856185800_4922678079339571048_n
Foto: Donald George Malarkey ve vycházkové uniformě | US Army / Public Domain

Psali jsme: Veterán německé 21. pancéřové divize v Normandii

Jeho reakcí byla přihláška k jednotkám námořních Raiders, zde byl však odmítnut pro problémy se zuby, ani do řad letectva nebyl přijat, tentokrát byly důvodem jeho poměrně chabé znalosti matematiky, což poměrně překvapí pro jeho pozdější úspěšné studium ekonomiky. V časopise Time si následně přečetl o nové zbrani americké armády – výsadkové pěchotě, jež byla prezentována jako elitní složka, v jejíž řadách slouží jen ti nejlepší, a proto se v červenci 1942 Donald Malarkey ve věku 21 let hlásí právě k výsadkovému vojsku.

Donald je přijat a dostává povolávací rozkaz hlásit se v pověstném výcvikovém táboře Toccoa v Georgii. Zde je zařazen do roty E 2. praporu 506. výsadkového pluku tvořící se 101. výsadkové divize. Absolvuje zde nesmírně tvrdý výcvik a to i díky prvnímu veliteli roty E, Herbertu Sobelovi. Nicméně na jeho konci si s hrdostí může na uniformu připevnit výsadkářská křidélka.

Následoval přesun do Velké Británie a další kolo úmorného výcviku, pochodových cvičení, orientací v terénu, simulovaných bojů atd. V den D (6. června 1944) vyskočil, s dalšími tisíci americkými a britskými výsadkáři, z letounu jako předvoj mohutné spojenecké invazní armády do Normandie. Během "nejdelšího dne" se pod velením Richarda Winterse, jenž se stal novým dočasným velitelem roty E, zúčastnil slavného přepadu německé baterie čtyř polních houfnic ráže 105 mm u Brecourt Manor, ostřelujících americké pěšáky vyloďující se na pláži Utah. Za úspěšné splnění této mise byl Malarkey po akci dekorován Bronzovou hvězdou. Malarkey celkem strávil v boji o Normandii 23 dní.

Psali jsme: 71 let od osvobození Osvětimi

1280px-Don_Malarkey_117381
Foto: Donald George Malarkey ve věku 87 let, rok 2008 | Maj. Carol McClelland / Wikimedia Commons / Public domain

Po zabezpečení předmostí v Normandii a dalších těžkých bojích, např. proti 17. divizi tankových granátníků SS Götz von Berlichingen a německými výsadkáři o silniční křižovatku Carentan, byl Donald se svými spolubojovníky stažen zpět do Velké Británie k odpočinku a doplnění stavu. Křičící orli (označení pro 101. výsadkovou divizi) totiž v Normandii utrpěli těžké ztráty. 17. září 1944 pak Malarkey absolvoval, již jako seržant, svůj druhý bojový seskok, tentokráte v rámci operace Market - Garden, kdy se snesl na území okupovaného Nizozemska. Operace skončila neúspěchem a těžkými ztrátami poté, co byli v Arnhemu a okolí obklíčeni a následně poraženi Rudí ďáblové z 1. britské výsadkové divize, kteří statečně odolávali mohutné přesile tankového sboru SS. Většina z nich se již nedočkala příjezdu jednotek XXX. britského sboru.

Donald Malarkey se svou 101. výsadkovou divizí byli v Nizozemsku nasazeni v okolí města Eindhoven po dobu téměř 80 dnů. Po dalších velkých ztrátách v rámci operace Market - Garden je nečekal žádný oddech, ale další nasazení, tentokrát do obranných bojů v belgickém Bastogne a v okolních lesích. Bez patřičných zásob, těžkých zbraní, mnozí v letních uniformách, obsadili příslušníci 101. výsadkové divize, tedy i Donald Malarkey, zákopy a díry v zasněžené a zmrzlé Belgii. Jednotky německé 5. tankové armády generála Hasso von Manteuffela město Bastogne neprodyšně obklíčily a systematicky zasypávaly obránce dělostřeleckou a minometnou palbou. Američané zde čelili nejen Němcům, ale i mrazivému počasí, které si v podobě nachlazení a nemocí "zákopové nohy", vybralo krutou daň. Rota E zde ztratila mnohé své původní příslušníky, kteří zemřeli, nebo byli těžce raněni. Zkušený poddůstojník Malarkey měl však štěstí. Později se Donald Malarkey podílel na protiútoku amerických jednotek na městečko Foy. V Ardenách strávil v první linii dalších 39 dní. Ani po prolomení obklíčení si se svými kamarády příliš neodpočinul. Následovalo nasazení v Haguenau a v Porýní, kde strávil další měsíc. Donald, který nikdy neutrpěl vážnější zranění, se tak stal v rámci roty E rekordmanem co do počtu dnů jdoucích po sobě strávených na frontě.

Po skončení války se v roce 1946 vrátil ke studiu na oregonské univerzitě. Vystudoval ekonomiku a získal titul bakaláře v oboru podnikání. 19. června 1948 se ženil s Irene Moorovou, se kterou zplodil syna a tři dcery. Následně pracoval jako manažer společnosti Lovell Auto Company v Astorii. Od roku 1954 byl realitním makléřem v Portlandu. V roce 1987 je Donald Malarkey představen Stephenovi Ambroseovi, kterého o dva roky později, spolu s dalšími bývalými příslušníky roty E, následuje do Evropy na místa svého válečného působení. Právě jeho vzpomínky a vzpomínky dalších paragánů se staly základem pro Ambroseovu knihu Band of Brothers (Bratrstvo neohrožených), která poprvé vyšla v roce 1992. Donalda prakticky celý život strašily hrůzy, které během 2. světové války viděl a podle svých slov se jich zbavil až se vznikem slavného seriálu, který mu pomohl se vyrovnat s minulostí.

V roce 2006 slavnému výsadkáři umírá milovaná žena Iren na rakovinu prsu. Donald v té době často navštěvuje vojenské nemocnice, kde promlouvá se zraněnými americkými vojáky. Po smrti seržanta Paula Rogerse (16. března 2015) se stává nejstarším žijícím příslušníkem roty E. Donald George Malarkey umírá 30. září 2017 ve věku 96 let.

„Můžu se za svým životem ohlédnout a s pýchou zjistit, že jsem udělal důležitou věc a jednal zodpovědně při něčem, co bylo záchranou světa.“ Donald G. Malarkey.

CENOVÉ BOMBY (600)

Komentáře

bombero

23. 03. 2021

liberal shark-nevím, jestli za den něco nezměnili, ale v článku je označení výsadkáři skoro všude. Jediné, co jsem zaznamenal je označení pragán přímo k jmenovanému. Což si myslím, že je úplně v pohodě, protože kluky co jsem znal a byli u výsadkářů-dva, tak si jinak neřekli, než že byli a jsou paragáni...

Monarchista

23. 03. 2021

Hezká vzpomínka pro nás starší i pro mládež.

liberal shark

22. 03. 2021

Přimlouvám se za užívání spisovného výrazu parašutisté nebo výsadkáři, ne slangového paragáni.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací