EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Legendy z Bratrstva neohrožených: William J. Guarnere

 04. 04. 2021      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře

William Guarnere se narodil 28. dubna 1923 ve Filadelfii ve státě Pensylvánie do rodiny italských imigrantů. Byl nejmladším z celkem 10 dětí Josepha a Augusty Guarnerových. Ve svých 15 letech (poté, co jeho matka zalhala a přidala mu dva roky navíc) se Will přihlásil do programu CMTC, což byla jakási forma výcviku domobrany. Důvodem, proč tam mladý William vstoupil do služby, byla jeho touha stát se důstojníkem armády Spojených států. Program CMTC byl však v roce 1940 ukončen.

Po japonském útoku na základnu Pacifické flotily v Pearl Harboru v havajském souostroví 7. prosince 1941, zanechal Guarnere školy (byl přitom již v posledním ročníku a zbývalo mu složit maturitní zkoušku) a nastoupil do továrny Baldwin Locomotive Works, kde se mj. podílel na kompletaci tanků M4 Sherman. Následně vyslyšel prosby své matky, aby se vrátil do školy a získal vzdělání, takže v noci pracoval v továrně a přes den studoval. Díky své pracovní pozici, mu byla udělena výjimka z vojenské služby. Maturitní zkoušku nakonec úspěšně složil v roce 1942.

will_01
Foto: William J. Guarnere | rodina Williama J. Guarnera / CC BY-NC-ND

Psali jsme: Bitva u Mogersdorfu: Nevyužité vítězství habsburské monarchie ve válkách s Turky

31. srpna téhož roku se dobrovolně přihlásil do řad nově vzniklých amerických výsadkových vojsk. Patřil k „zakládajícím“ příslušníkům roty E 2. praporu 506. pluku 101. výsadkové divize. Náročný výcvik absolvoval pod velením Herberta Sobela v pověstném výcvikovém táboře Toccoa v Georgii. Po dokončení výcviku, včetně seskoků z upoutaného balónu a letícího letounu, si na uniformu mohl připevnit výsadkářská křidélka.

V roce 1943 se s celou divizí přesunul do Velké Británie. Zde opět "Křičící orli" (přezdívka 101. výsadkové divize) podstoupili náročný zdokonalovací výcvik a bylo to právě zde, v anglickém Aldbournu, kde tehdy došlo ke slavné vzpouře poddůstojníků roty E, kteří si stěžovali na Sobelovo špatné taktické vedení jednotky. Mezi „vzbouřenci“ byl i William Guarnere. Měl však štěstí, invaze do Evropy se blížila, a tak na rozdíl od jiných mohl Will u roty E zůstat a nebyl nikterak za účast ve vzpouře potrestán.

5. června 1944, v době, kdy se parašutisté připravují k operaci Overlord, se na letišti Upottery Will dozvídá, že jeho bratr padl u italského Monte Cassina. V časných ranních hodinách následujícího dne seskakuje do francouzské Normandie odhodlán pomstít svého bratra. Seskok se mu zdaří, ale výsadkáři jsou rozptýleni prakticky po celém Conentinském poloostrově. Krátce na to se spojí s několika dalšími výsadkáři, včetně Richarda Winterse, při postupu k vesnici Sainte-Marie-du-Mont. Nedaleko ní Američané zaslechnou koně a zakrátko se k nim přiblíží skupina Němců se dvěma povozy. William, rozrušen ze smrti bratra, ignoruje Wintersovi rozkazy nechat Němce přiblížit a zahájí palbu ze svého samopalu Thompson. Většinu z Němců tak pobije sám. Později toho rána je jedním ze 13 mužů, kterým se podaří zničit čtyři německé polní houfnice leFH 18 ráže 105 mm u Brécourt Manor, ostřelující invazní pláž Utah, kde se v té době vyloďují vojáci americké 4. pěší divize. Za úspěšné splnění úkolu je dekorován Stříbrnou hvězdou.

Psali jsme: Joseph Beyrle: Americký voják, který se dostal v ruském tanku až k Berlínu

Po vítězství v Normandii, které však bylo vykoupeno těžkými ztrátami, je 101. výsadková divize odvelena k odpočinku do Velké Británie. 17. září 1944 se Křičící orli zapojují do operace Market - Garden, tedy pokusu proniknout mj. přes řeku Rýn v Nizozemí a ukončit tak válku ještě v roce 1944. William přečká bez úhony tuto pro Spojence prohranou bitvu. V polovině října 1944 William utrpí své první válečné zranění. V té době velí 2. četě roty E. Během inspekční jízdy na civilním motocyklu, který ukradl nizozemskému farmáři, byl tehdy zasažen německým odstřelovačem do pravé nohy. Nejednalo se však o jediné zranění, které Guarnere v Evropě utrpěl. Během motocyklové nehody si zlomil nohu a byl zraněn v oblasti hýždí. 17. října 1944 byl proto transportován do nemocnice ve Velké Británii.

Tam však nevydržel dlouho. Ze strachu, že by mohl být převelen k jiné jednotce a že by již nikdy nemusel vidět své kamarády, si seržant William Guarnere sádru na noze zamaloval černým krémem na boty, obul na ní botu a v silných bolestech opustil nemocnici. Krátce po opuštění nemocnice byl však dopaden vojenskou policií, byl vojenským soudem degradován a poslán zpět do nemocnice. Tam však překvapeným lékařům na rovinu sdělil, že mu nic nezabrání v návratu k jednotce, a tak je o pouhý týden později (raději) převezen do Francie ke své rotě E.

Vzhledem k tomu, že ve Velké Británii „zapomněl“ dokumenty o své degradaci, je po svém návratu k jednotce, 10. prosince 1944 v Mourmelon-le-Grand u korunovačního města francouzských králů Remeše, opět jmenován velitelem 2. čety. O pouhých 6 dní později vyráží s ostatními muži 101. výsadkové divize na rychlý přesun do zasněžených a mrazivých lesů kolem belgického městečka Bastogne.

bast_01Foto: O pouhých 6 dní později vyráží s ostatními muži 101. výsadkové divize na rychlý přesun do zasněžených a mrazivých lesů kolem belgického městečka Bastogne. (ilustrační foto) US Army / Public Domain

Zde, v obklíčení příslušníků německé 5. tankové armády se Křičící orli stávají terčem soustředěné dělostřelecké a minometné palby a neustálých útoků německé pěchoty a obrněnců. Právě během jednoho z dělostřeleckých přepadů jihozápadně od městečka Foy, je těžce zraněn Williamův kamarád a rovněž veterán z tábora Toccoa, Joe Toye, kterému nepřátelský dělostřelecký granát utrhne pravou nohu. Guarnere ve snaze pomoci svému příteli vyskočí z okopu, popadne Joa za ruce a táhne ho do bezpečí, krátce na to však dopadne do jejich blízkosti další střela, která i Williamovi utrhne pravou nohu. Tato zranění ukončují kariéru obou veteránů roty E, naštěstí však ne život. Se zraněním obou výsadkářů souvisí (vzhledem k celé situaci) i tragikomická epizoda, vylíčená rovněž v seriálu Bratrstvo neohrožených. Guarnere se se svým kamarádem Joem totiž vsadil, že to bude právě on, kdo se jako první dostane domů do Států. Sázku vyhrál, protože byl na nosítkách, silně krvácející, odnesen první právě William.

William Guarnere se vrátil do Spojených států v březnu 1945, kde absolvoval několik operací. Následně vstoupil do invalidního důchodu, stal se členem několika veteránských organizací, předsedal mnoha shledáním příslušníků roty E a také se oženil s Frances Pecou. Manželům se narodili dva synové. Postupně si Will přivydělával jako prodavač, úředník, také rád vyráběl různé věci ze dřeva. V roce 1997 umírá jeho žena Frances. Spolu s dalším příslušníkem roty E, Edwardem „Babe“ Heffronem, se William pouští do psaní knihy s názvem "Brothers in Battle, Best of Friends: Two WWII Paratroopers from the Original Band of Brothers Tell their Story", ve které líčí své zážitky z války. Kniha vyšla v roce 2007. William Guarnere umírá o sedm let později, 8. března 2014, ve věku 90 let.

CENOVÉ BOMBY (600)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací