EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Libanonská mise OSN UNIFIL a zapomenutí hrdinové z Norska

 28. 12. 2022      kategorie: Události      0 bez komentáře
Přidat na Seznam.cz

Dne 11. dubna 1974 překročilo palestinské vražedné komando izraelsko-libanonskou hranici a vyrazilo splnit své krvavé poslání. Palestinci se dostali až do města Kirjat Šmona, kde vnikli do jedné budovy, ve které zabili všech 18 obyvatel, včetně 9 dětí. Izraelská armáda útočníky pak během přestřelky zlikvidovala, ale všem bylo jasné, že se to bude opakovat. Takovéto výpady se děly již před tím a libanonská armáda a policie už neměly sílu, aby palestinským komandům zabránila pokračovat v teroristické činnosti. Po vypuknutí občanské války v Libanonu v roce 1975, se pak situace ještě zhoršila. 11. března 1978 udeřili Palestinci mimořádně krvavě. Jedenáctičlenné komando organizace Al-Fatah se tehdy vylodilo z moře poblíž silnice, která spojovala Haifu a Tel Aviv. Teroristickou skupinu vedla osmnáctiletá dívka Dalal Mughrabi. Teroristé nejprve zabili na pláži amerického turistu a poté unesli dva autobusy s turisty. Následně jezdili po silnici a stříleli na všechna jedoucí vozidla. Než je Izraelci konečně zlikvidovali, měli tito palestinští teroristé na svědomí celkem 37 lidských životů a dalších 76 lidí zranili.

Tohle byla pro Izraelce poslední kapka, a tak o tři dny později IDF zahájila operaci Lítání. Cílem operace bylo obsadit území od izraelské hranice až po libanonskou řeku Líbání, a vytvořit tak nárazníkové pásmo, které by bránilo palestinským rejdům. Izraelci dosáhli všech svých cílů a Al-Fatah a další teroristické bojůvky musely opustit své základny a stáhnout se k Bejrútu. Libanonská vláda, která už prakticky nikomu nevládla, si stěžovala u OSN a její rada bezpečnosti z popudu SSSR a Francie rychle zareagovala. Do Libanonu bylo vysláno 4000 mužů s úkolem dohlédnout na stažení izraelských sil a napomoci libanonské vládě zde obnovit kontrolu nad oblastí.

Od 23. března 1978 do země postupně dorazily kontingenty z Francie, Norska, Švédska, Kanady, Senegalu, Nigérie, Íránu a Nepálu. Vojáci OSN se okamžitě dostali do střetů s Palestinci, kteří s odchodem Izraelců ožili a hodlali si udržet nad oblastí kontrolu. Palestinci prakticky od prvních minut začali modré barety zastrašovat s cílem zabránit jim, aby po Izraelcích zabrali nárazníkové pásmo. V noci z 30. dubna na 1. května vyvolali u vesnice Tyre střet s francouzskými výsadkáři, kteří v bitce dva Palestince zastřelili. 2. května došlo k další velké přestřelce, ve které zahynuli čtyři libanonští teroristé, jeden Palestinec, ale i jeden Senegalec a dva Francouzi. Na místo přestřelky dorazil i velitel francouzských výsadkářů a jednooký veterán z Vietnamu a Alžírska, plukovník Jean-Germain Salvan. Plukovník byl během boje vážně zraněn, kdy ho zasáhlo dvanáct střel, z toho deset do nohy. Po roce sice mohl zas chodit, ale na padák již mohl zapomenout. V nemocnici tehdy plukovníka navštívil sám palestinský vůdce Jásir Arafat s kyticí v ruce a ubezpečil ho, že on za nic nemůže, že za útokem stojí Arabové, které nemá pod svou kontrolou. Těžkou říct, co si o tom Salvan myslel.

Kvůli nárůstu ozbrojených střetů musela po čase OSN nasadit dalších 2000 vojáků. Tehdy se poprvé do boje dostali i Norové. K prvnímu střetu došlo 9. května 1978 u obce Kaokaba. Palestinci vyzvali norskou hlídku ke schůzce, kde chtěli údajně vyjasnit průjezd jejich vozů vesnicí. Když se však Norové přiblížili, zahájili na ně Palestinci palbu. Norové jí opětovali a zabili dva teroristy. K dalšímu střetu pak došlo 22. srpna 1978 u Tell Quezi. Palestinci a jejich libanonští spojenci zaútočili na norské postavení u vesnice a vypukl velmi ostrý boj. Norský kontingent byl tvořen z velké části záložníky, přesto se Norové ukázali jako stateční bojovníci.

shutterstock_749596990Foto: Palestinci a jejich libanonští spojenci zaútočili na norské postavení u vesnice a vypukl velmi ostrý boj. (ilustrační foto) | Shutterstock

V prudkém boji tehdy zahynulo 30-40 teroristů. Norové měli přitom jediného zraněného, který utrpěl perforaci ušních bubínků z divoké střelby. Následný výčet použitého střeliva jasně hovoří o prudkosti střetu: 1700 nábojů do velkorážních kulometů, 3500 nábojů ráže 7,62 do kulometů a 1000 nábojů do pušek a samopalů. Navíc bylo použito 14 raketových střel 44 granátů. O statečném boji svých vojáků dlouhé roky norská veřejnost neměla ani tušení. Tehdejší politické levicové elity se nechtěly z politických důvodů o jejich vítězství moc šířit, a až teprve v poslední době se těmto veteránům z Libanonu dostává zaslouženého uznání i dodatečné omluvy.

Zdroj: historie válek

Komentáře