Mainilský incident - uměle vytvořená záminka pro začátek Rusko-finské války

Je nedělní odpoledne, 26. listopad 1939. Na hraničním stanovišti Mainila, v prostoru jäppilského mostu přes řeku Rajajoki, koná hlídkovou službu příslušník finské finanční stráže Matti Jokela. Netrpělivě vyhlíží svého kamaráda, který ho má vystřídat. Už se nemůže dočkat, až si ve vytopené strážnici odloží svou pušku, rukavice, beranici a plášť a přisedne si ke stolu, kde si bude moct vychutnat šálek kafe a poslechne si s ostatními kolegy rádio. Popovídají si, co je nového, možná si zahrají karty. Všichni žijí ve velkém napětí, co bude v příštích dnech, ba hodinách. Zaútočí Sověti, nebo ne? Dobře vědí, že pohraničníci to schytají z první ruky.
Foto: Skupina finských vojáků s kulometem Maxim | Wikimedia Commons / Public domain
Náhle zaduní rána z děla. Jokela ustrne, hledí upřeně přes most na sovětskou stranu. Rána se ozvala z tohoto směru. Vtom protrhla ticho další rána. A ještě jedna, druhá, třetí. Jokela uvažuje, co to má znamenat? Cvičení? Nebo snad jdou Sověti opravdu na to?
Náhle nastává klid. Jokela si spěšně zaznamenává do Knihy hlášení, co se během služby přihodilo. Svůj zápis doplní náčrtkem se zakreslením směru zpozorovaných výbuchů ze tří stanovišť. Průsečík přímek udává místo dopadu střel a umožňuje odhadnout asi 2,5 kilometru vzdálený prostor odkud se střílelo.
Stalo se přesně to, čeho se vrchní velitel finské armády maršál Mannerheim obával, Sověti si jednoduše vymyslili pohraniční incident, aby měli záminku k útoku. Večer toho dne si sovětský ministr zahraničí Molotov pozval finského velvyslance v Moskvě a nepřívětivým tónem mu oznámil:
"Dnes v 15 hodin 45 minut byla na Karelské šíji z finské strany zahájena dělostřelecká palba na jednotky rozmístěné ve vesnici Mainila, při níž tři vojáci a jeden poddůstojník byli zabiti a devět osob zraněno. Sovětská vláda nechce význam tohoto útoku přeceňovat, je však nucena vznést ostrý protest."
Molotov navrhl, aby finské jednotky v zájmu vyloučení dalších podobných provokací byly staženy 20 - 25 kilometrů od hranic. Finský vyslanec nemohl v dané chvíli učinit nic než příslib, že protest včetně návrhu na stažení vojsk odevzdá co nejrychleji své vládě. Její odpověď byla Molotovovi doručena hned následující den, 27. listopadu 1939:
"Palba nevycházela z finské strany. Finská pohraniční stráž zjistila místo výbuchů, které se nalézá přibližně 800 metrů od hraniční čáry na otevřeném poli u vesnice Mainila. Právě tak bylo zaměřením ze tří pozorovacích stanovišť zjištěno, že střely byly vypáleny z jihovýchodu na vzdálenost 1,5 až 2 kilometry od místa výbuchů, tedy z ruské strany. Toto pozorování pohraniční stráže služebně zaznamenaly. S odvoláním na to vláda odmítá protest jako bezpředmětný, je však ochotna jednat o oboustranném stažení jednotek od hranic na dohodnutou vzdálenost. Zároveň se navrhuje, aby zplnomocněné orgány byly pověřeny danou událost podle ustanovení platné smlouvy o urovnání pohraničních incidentů prošetřit."
Maršál Mannerheim, když se dozvěděl o údajné střelbě na Mainilu, si byl jistý, že jde o sovětskou provokaci, jaké se obával. Věděl najisto, že veškeré finské dělostřelectvo bylo soustředěno za obrannou linií, odkud žádná baterie nemohla střílet přes hranice. Až o řadu let později potvrdila výpověď zajatého sovětského vojáka, že na Mainilu střílelo nikoli finské, ale sovětské dělostřelectvo. Dlouho po válce, po zpřístupnění stalinských archivů, vyšlo najevo, že střelbu, která měla být označena za finskou provokaci a využita jako záminka k zahájení sovětské - finské války, nařídil sovětským dělostřelcům tajemník Všesvazové komunistické strany bolševiků leningradské oblasti Ždanov.
Události ale mezitím dostaly dramatický spád. 27. listopadu 1939 oznámil Vjačeslav Molotov finskému vyslanci, že Sovětský svaz se nadále již necítí být zavázán aktem o neútočení. O finském návrhu na prošetření mainilského incidentu pomlčel, ale návrh na oboustranné stažení vojsk odmítl s odůvodněním, že by Leningrad zůstal zcela bez ochrany. Sovětská propaganda následně chrlila nesčetné urážky a obvinění na finskou vládu a celé Finsko.
Mainilský incident nestačil. 29. listopadu zaslal Molotov finské vládě nótu s dalším lživým obviněním:
"Finské jednotky, jak známo, pokračují v útocích nejenom na Karelské šíji, ale i na jiných úsecích. Vzhledem k tomu, je Sovětský svaz nucen přerušit s Finskem diplomatické styky."
Navzdory tomuto sdělení se finská vláda pokusila řešit rozepři ve smyslu paktu o neútočení spolu s vyjádřením ochoty stáhnout finská vojska na Karelské šíji na takovou vzdálenost od Leningradu, že by jakékoli ohrožení města bylo zcela vyloučeno. Sovětskou odpovědí na tuto nótu bylo již dávno naplánované zahájení útoku. 29. listopadu 1939 odráží jednotky finské pohraniční stráže útoky sovětských průzkumných jednotek po celé délce hranic. Začíná Zimní válka.
Zdroj: Druhá světová válka
Komentáře
Vaclav Flek
16. 12. 2022, 01:52pro autora clanku :
Nazev clanku je chybny, nejednalo se o"Rusko - finskou valku", ale o "Sovetsko - finskou valku".
Béďa2
14. 12. 2022, 17:38Jenom drobnost, je paradoxem dejin, že de facto fašistické Řecko stalo na strane Spojenců zatimco demokratické Finsko stalo na straně Osy.
Veritas vincit
15. 12. 2022, 00:19Béďa2
Hodně prostinký a placatý pohled.
Vůbec si nemyslím, že by bylo někdy Řecko fašistické. Nějaký důkaz by byl?
Pravicová diktatura Řecko byla napadena fašistickou Itálií (28.10.1940), které musel přijít na pomoc Hitler (operace Marita, 6.4.1941) a angažovalo se také Bulharsko.
Finové měli těžkou volbu, vybrat mezi dvěma zrůdami sovětskou (ruskou) a nacistickou. Myslím, že na tu dobu volili celkem dobře. Důležité bylo, že se jim tam po válce neusadily ruské pijavice a prasata. To je zachránilo. Možná jim pomohlo, že jich v zimní válce tolik pobili a to si Rusák dobře pamatuje.
"Spolupráci" zdejší 2. republiky s německými nacisty si nepamatuji, ale "spolupráci" se "Sovětským svazem" do které jsem se narodil si budu pamatovat do konce života. Ocitnout se na místě Finů v roce 1939, volil bych stejně jako oni.
Vaclav Flek
12. 12. 2022, 20:32Po neuspesne sovetsko-finske valce z let 1939-40 tvrdila sovetska srana, ze sledovala pouze "omezene cile souvisejici s bezpecnostni politikou", zejmena posunuti hranice pred Leningradem o nekolik desitek kilometru dale na sever, aby mesto nebylo v dosahu nepratelskych del. Slo o zcela vylhana tvrzeni, jak ukazuji mezitim zverejnene mapy planovanych valecnych operaci, ve kterych se rude strely predpokladanych uderu zakusuji hluboce do nitra Finska. Sovetska 9. armada mela projit napric Finskem a na 10. az 14. den operace dosahnout mesta Oulu na finsko-svedskych hranicich. To by rozdelilo napadenou zemi na dve casti. Diky houzevnatemu odporu finske armdy se tak nestalo a dve strelecke divize Rude armady byly zcela rozbity v krvave bitve u Suomussalmi.
Zdeněk
12. 12. 2022, 10:43Tak si to shrneme:
(1939)
- útok pod falešnou vlajkou
- útlak ruské menšiny na území Finska
- civilisty nebombardujeme, ale shazujeme potraviny (tzv. Molotovův košík s chlebem)
(2022)
- útok pod falešnou vlajkou
- útlak ruské menšiny na území Ukrajiny
- civilisty nebombardujeme
Takže ano, je to naprosto to samé ...
Vaclav Flek
12. 12. 2022, 19:48pro Zdeněk
V principu bych samozrejme suhlasil, podobnost obou agresi je ocividna. V prvem pripade si jeste Stalin vytvarel jakesi,byt velmi chatrne oduvodneni, v tom druhem uz Putin ani zadnou zaminku nehledal a vse oduvodnil velmocenskymi zajmy Ruske federace.
Mam jenom pochybnosti k vami uvadene formalni zamince o : "útlaku ruské menšiny na území Finska". Nikdy jsem o podobnem oduvodneni sovetske agrese nic neslysel ani necetl, duvodem je zrejme okolnost, ze v roce 1939 na finskem uzemi ruske mensiny prakticky nezily.
Zdeněk
12. 12. 2022, 20:37Pane Fleku,
co se týká historické skutečnosti, máte pochopitelně pravdu, i když nemohu vyloučit, že si Stalin jako jeden z důvodu vytyčil "ochranu" finského proletariátu ...
Důvodem, proč jsem uvedl "útlak ruské menšiny na území Finska", bylo nedávné "politické školení z alternativního vesmíru", kdy mi v jedné ze zdejších diskusi bylo nejmenovaným autorem vysvětlováno, že v předválečném fašistickém Finsku (to se prý pozná podle svastiky na letounech) byly koncentrační tábory, kde byli mučeni utlačování ruští obyvatelé Finska. Takže se jednalo spíše o ukázku absurdity při odůvodnění agresivní války a imperiálních choutek, ať už SSSR nebo současného Ruska.
Pochopitelně, pokud bych se měl více držet faktů, bylo by vhodné zmínit spíše:
- uznání samostatnosti Finska i Ukrajiny ze strany Sovětského svazu potažmo Ruské federace
- porušení platných smluv
- snahu ukrást přírodní a průmyslové bohatství
- podcenění protivníka
Myslím, že dalších podobností by se dalo nalézt ještě mnoho.
Veritas vincit
12. 12. 2022, 09:09Co k tomu článku a sovětské provokaci dodat s pohledem na letošní ruskou "denacifikaci" Ukrajiny, okupaci Krymu, okupaci Doněcka a Luhanska na Ukrajině...?
V roce 1939 existovalo více zrůdných režimů po světě jako nacistické Německo, Sovětský svaz, fašistická Itálie a Japonsko. Na rozdíl od dodnes středověkého Ruska se všichni ostatní poučili a zařadili mezi civilizované.
Veliká škoda, že stateční Finové nebyli na přelomu roku 1939-1940 alespoň 100x úspěšnější v likvidaci sovětských okupantů.
Šebesta
12. 12. 2022, 10:01Pane Fleku většinou s vámi souhlasím nyní ovšem nikoli pokud jde o Stalinův SSSR a Putinovské Rusko je zde několik podstatných rozdílů takže podle mne nelze dát rovnítko mezi válku s Finy 1939 a nynější válku na Ukrajině. Rozepsal bych se o tom mnohem více ale nebudu plýtvat svou energii aby mi nějaký cenzor vše smazal pod jakoukoli záminkou.
Vaclav Flek
12. 12. 2022, 19:41pro Šebesta :
Pane Sebesto, dekuji za vas nazor, ke kteremu mam dve poznamky :
1) Reagujete na prispevek nekoho jneho, ja jsem zatim do teto diskuse nic neposilal.
2) Jinak se domnivam, ze sovetsko-fnska valka z let 1939-40 a rusko-ukrajinska valka z roku 2022 maji MNOHO SPOLECNEHO, zejmena naprosto nevyprovokovany utok ze strany agresora, a take jeho presvedcni, ze vse bude rohodnuto v jeho prospech behem nekolika dnu.