Na počátku 19. století nebylo mezi americkým státem Maine a britskou provincií New Brunswick jasně vytyčeno, kde končí jedno území a začíná druhé. Výsledkem byly časté spory a napětí, které se postupně přetavily v konflikt známý jako válka o Aroostook – někdy také posměšně přezdívaný „válka o vepřové a fazole“.

Foto: Ilustrace dřevorubců na řece během konfliktu | mynewbrunswick.ca

Psali jsme:Lovec se stal kořistí: Dramatický konec ponorky U-100

Oblast povodí řeky St. John byla pro britskou korunu strategická. Nacházelo se zde totiž cenné dřevo vhodné pro výrobu stěžňů válečných lodí. Jenže do této oblasti začali pronikat američtí osadníci, kteří zde nelegálně káceli stromy. Britská vláda to sice věděla, ale zpočátku nad tím přivírala oči – i kvůli tomu, že některé osady byly na „pytláckém“ dřevu doslova závislé.

Jak ale rostl počet amerických přistěhovalců, začala vznikat celá města fungující podle amerických zákonů. Britové si to nenechali líbit a začali zasahovat – a tím i zatýkat. Obě strany si brzy začaly brát do lesa zbraně. Atmosféra houstla a 29. prosince 1838 dosáhla bodu varu.

V ten den si skupina dřevorubců z Nového Brunšviku dovolila kácet stromy na pozemku, který patřil americkému důstojníkovi a diplomatovi Williamu Eatonovi (1764–1811). Eatonovi muži kontaktovali americké dřevorubce a další dobrovolníky, aby dali dohromady ozbrojenou hlídku.

Konflikt vyvrcholil o den později, na Silvestra, nedaleko městečka Caribou. Když se kanadští dřevorubci vrátili, američtí strážci jim nařídili, aby okamžitě odešli. Došlo ke slovní přestřelce, obě skupiny tasily střelné zbraně – a zdálo se, že stačí jiskra a dojde k ozbrojenému střetu.

Psali jsme:Temná skvrna naší historie: Před 82 lety byla naše země obsazena německou armádou

Jenže pak se stalo něco, co nikdo nečekal: skupinu tří kanadských dřevorubců napadla rozzuřená medvědice bránící své mládě. Baribal (Ursus americanus), který by za normálních okolností v prosinci spal zimním spánkem, pravděpodobně probudil hluk. Dřevorubci sice medvědici zastřelili, ale dva z nich byli zraněni.

Američané, kteří slyšeli výstřely, se domnívali, že jde o útok – a začali pálit. Nikdo sice nebyl zasažen, ale Kanaďané se po incidentu stáhli.

Zprávy o „bitvě“ se rozšířily jako lavina. Guvernér státu Maine John Fairfield vyslal na místo místní milici s úkolem zatknout „neukázněné zloděje dřeva“. V reakci na to obsadili kanadští dřevorubci část území na americké straně. Z malého potyčky se rázem stal mezinárodní incident.

Napětí se vyhrotilo: na britské straně bylo do pohotovosti postaveno až 15 000 mužů, na americké asi 6 000. Přestože se jednalo o vojenský konflikt, obě strany se snažily zabránit krveprolití – a skutečně nedošlo k žádným bojovým ztrátám. Tedy... skoro.

Zimní podmínky byly kruté – teploty klesaly až k −40 °C. Někteří milicionáři zahynuli při nehodách, jiní podlehli nemocem. Celkem bylo zaznamenáno 38 úmrtí. Nejznámější z obětí byl vojín Hiram T. Smith. Dodnes není jasné, jak přesně zemřel – spekuluje se, že mohl umrznout, přejet zásobovacím vozem nebo že ho zabil kůň, kterého šel nakrmit.

Až Webster-Ashburtonova smlouva, podepsaná 9. srpna 1842, situaci uklidnila a hranice byla konečně oficiálně vymezena. Válka o Aroostook tak zůstala jedním z nejbizarnějších a nejmírumilovnějších konfliktů, které kdy mohly skončit opravdovou válkou – ale nakonec skončily bojem s medvědem.

Zdroj: valka.cz, palba.cz