Messer-Spit: Ukořistěný Spitfire s motorem z Messerschmitta létal překvapivě dobře
Legenda praví, že když se během bitvy o Británii šéf nacistické Luftwaffe Hermann Göring zeptal majora Adolfa Gallanda, co je potřeba k poražení britského RAF, major mu odpověděl: "letka Spitfirů". Scéna je známá i ze skvělého filmu Bitva o Británii, kde výše uvedenou Gallandovu odpověď vmetl do tváře říšskému maršálovi fiktivní major Falke. Tomu se to příliš nelíbilo, ale mohlo se to stát skutečností, kdyby Němci využili příležitosti, která se jim naskytla jen o něco později.
Němci na počátku 2. světové války v podstatě neměli šanci "ukořistit" nějaké Spitfiry, jelikož v letech 1939-40 nebyly ve Francii žádné nasazeny, takže jediným možným zdrojem byly britské bojové ztráty, které spadly později na půdě okupované Evropy.
Dne 18. listopadu 1942 byli piloti Bernard Scheidhauer a Henri de Bordas ze Svobodného francouzského letectva z 131. perutě se základnou Westhampnett v Kentu na "rebarborové" průzkumné misi nad pobřežím Normandie a hledali potenciální cíle.
Foto: Spitfire Mk Vb v roce 1942 | IMW, Wikimedia Commons / Public domain
Začali nad Cherbourgem a pokračovali podél silnice do Caen, přičemž se snažili vyhnout těžkým protiletadlovým bateriím na Carentanu. Na obloze bylo mnoho flaku, což činilo misi pro oba piloty obzvláště nebezpečnou, avšak tento druh misí byl nezbytný pro plánování bombardovacích náletů a sledování německé armády. Oba letouny během letu zaútočily na několik pozic, později však nad městečkem Ecausseville Henri de Bordas se svým kolegou Scheidhauerem ztratil kontakt. Po nějaké době strávené kroužením nad městem ve snaze najít svého partnera to de Bordas vzdal a zamířil do Kentu.
Scheidhauerovo letadlo bylo tehdy zasaženo a začalo rychle ztrácet palivo. Dezorientovaný a zmatený pilot zamířil na západ místo na sever, po přeletu vodní plochy spatřil pevninu a rozhodl se pro vynucené přistání, protože byl přesvědčen, že bezpečně dorazil nad ostrov Wight. Ve skutečnosti se jeho efektní přistání na kolech v řepkovém poli odehrálo na Němci okupovaném ostrově Jersey nedaleko Dielament Manor v Trinity.
Na místo havárie následně přispěchal malý zástup místních obyvatel, kteří Scheidhauera informovali o jeho navigační chybě. Ten v reakci na to vynaložil veškeré úsilí, aby své letadlo zničil - rozbil přístrojovou desku, rozdal veškeré vybavení a dokonce se pokusil letadlo zapálit, ale všechno palivo v nádržích bylo v té době pryč.
O dvacet minut později pak pilota vyzvedla německá hlídka a nakonec byl Scheidhauer poslán do Stalagu Luft 111, kde byl za svůj podíl na hromadném útěku, později nazvaném "Velký útěk", popraven. Jeho letoun, Spitfire Mk Vb (EN830/NX-X), byl následně rozebrán a bez zbraní a munice odeslán do německého Echterdingenu. Rádiové vybavení bylo pryč, ale motor Merlin 45 zůstal zachován. Piloti společnosti Daimler-Benz pak uskutečnili několik letů ve znovusestaveném Spitfiru a následně bylo rozhodnuto s letounem experimentovat.
Letoun byl "vykuchán" a znovu vybaven zcela novou německou standardní 24voltovou elektrikou a přístroji Luftwaffe, vrtulí Bf 109G o průměru 3 m a sací trubici karburátoru rovněž z letounu Bf 109G. Pohon pak zajišťoval motor Daimler-Benz ze stejného standardního Messerschmittu a hybridní "Messer-Spit" byl na světě.
Prvním zkušebním pilotem "Messer-Spitu" se pak stal v Echterdingenu důstojník Luftwaffe Ellenreider. Ten v rámci zkušebního letu následně hlásil lepší výhled z kabiny, lepší ovladatelnost letounu na zemi než měl Bf 109 a fakt, že pro vzlet "Messer-Spita" potřebuje kratší dráhu. Vynikající byla také jeho rychlost stoupání, která činila 21 metrů za sekundu. Zatímco Messerschmitt Bf 109G se ukázal být rychlejší v malé výšce (3 350 m), situace ve větší výšce se pak vyrovnala. "Messer-Spit" měl také větší dostup než německý stroj.
Hybridní letoun byl pak odeslán do Rechlinu, kde byly zkontrolovány a ověřeny všechny údaje z testů, a poté se vrátil do Etcherdingenu, kde byl použit jako oficiální zkušební letoun. "Messer-Spit" se následně stal oblíbeným rozptýlením pro piloty, kteří chtěli s tímto upraveným letounem létat co nejvíce a brali jej do vzduchu po skončení běžných směnových povinností.
14. srpna 1944 zaútočily na německou zkušební leteckou základnu americké bombardéry a upravený Spitfire byl během tohoto náletu zničen. Jeho zbytky pak byly sešrotovány v továrně Klemm v Böblingenu, čímž skončil příběh hybridního letounu "Messer-Spit".
Zdroj: warhistoryonline