MG-42 (Maschinengewehr 42) byl poprvé zaveden do provozu během 2. světové války v roce 1942. Jednalo se o přímého nástupce kulometu MG-34, který byl náročný na výrobu a v terénu byl velmi náchylný na čistotu, proto se často zasekával.

MG-42 byl výrobně mnohem méně náročný (ruční práci nahradily lisované díly) a v terénu byl velmi odolný a spolehlivý. Také kadence se dostala z původních cca 800ti ran za minutu (MG-34) na neuvěřitelných 1200 ran za minutu. Ne náhodou jeho střelba připomínala zvuk trhaného plátna, jelikož výstřely šly tak těsně za sebou, že de facto splývaly.

MG-42 se rychle stala oporu německé pěchoty a činila nepříteli nemalé vrásky. Dobře umístěné a chráněné kulometné družstvo bylo schopno za války zdržet a potrápit i početně převyšujícího nepřítele na hodně dlouhou dobu a často se tato kulometná hnízda (pokud to nebylo nezbytně nutné) radši obcházela nebo se přenechávala na starost dělostřelectvu nebo leteckým stíhačům (kotlářům).

Psali jsme:Rusko jako velmocenský faktor: Letmý souhrn a úvahy nad dlouhým historickým kontextem

S malými modifikacemi je kulomet MG-42 používán dodnes (např. pod označením MG-53), jelikož jeho konstrukce a výkon byl prostě nadčasový.

Velmi efektní kadenci tohoto kulometu můžete vidět na následujícím videu.

Video: Zpomalené záběry střelby z legendárního kulometu MG-42

Psali jsme:Operace Bodenplatte: Poslední mohutný a překvapivý nacistický hloubkový útok na základny spojeneckého letectva