Od jara roku 2019 švédská armáda dostává samohybné minomety Mjölner. Historie vzniku tohoto bojového vozidla je dost zajímavá a jeho technika je v mnoha ohledech jedinečná.

Minometnou výzbroj švédské armády do nedávné doby představovaly pouze klasické minomety kalibru 81 mm a 120 mm. Za účelem jejich nahrazení byl od roku 1996, spolu s Finskem, prováděn program vývoje pokročilého samohybného minometu s označením AMOS. Špičkový dvouhlavňový 120mm systém byl namontován v otočné věži, kterou bylo možné instalovat na různé kolové a pásové podvozky i na čluny. Systém se vyznačoval vysokou úrovní automatizace, vysokou rychlostí palby, ale také poměrně vysokou cenou. V prosinci roku 2010 byl AMOS přijat do výzbroje finskou armádou. Švédská armáda kvůli finančním škrtům tento minomet nepořídila. 

Foto: Samohybný minomet Mjölner | Archiv švédského Ministerstva obrany / CC BY-NC-SA

V roce 2013 začala koncepční studie nového, jednoduššího a levnějšího samohybného minometu. Volba nosné platformy byla předurčena již v roce 2003, kdy švédská armáda zakoupila 40 podvozků BVP CV90 v naději, že na ně nainstaluje systémy AMOS. Stejně jako AMOS měl být nově připravovaný minomet dvouhlavňový, ale bez složitého automatu nabíjení. Zbraň měla být instalována v uzavřené bojové věži chránící obsluhu.

Dostřel nového samohybného minometu měl být nejméně 10 km. Požadován byl i autonomní navigační systém a zcela automatizovaný systém přípravy dat pro palbu. Doba přípravy palby neměla přesáhnout dvě minuty.

V prosinci 2016 schválila švédská výzbrojní agentura FMV smlouvu s koncernem BAE Systems, která stanovila nákup nejméně 40 minometů. V té době byla cena odhadována na zhruba 68 milionů dolarů. Práce pokračovaly bez větších problémů a již v březnu roku 2017 bylo oznámeno, že přijetí nového minometu se očekává ve druhé polovině roku 2019. 

V květnu 2018 výrobce oznámil zahájení střeleckých zkoušek, a již v srpnu se na cvičišti poblíž města Boden uskutečnila první prezentace. V únoru 2019 obdrželi zástupci FMV čtyři předprodukční minomety určené pro vojenské zkoušky a výcvik obsluh. V září 2019 byl nový minomet přijat do služby u švédské armády s těžko vyslovitelným oficiální názvem Granatkastarpansarbandvagn 90120, zkracovaným na Grkpbv 90.

Foto: Samohybný minomet Mjölner při zkouškách | Archiv švédského Ministerstva obrany / CC BY-NC-SA

Uspořádání Grkpbv 90 odpovídá základnímu stroji: vpravo vpředu je motorový prostor, vlevo je ovládací prostor s pracovištěm řidiče s příklopem a třemi pozorovacími periskopy. Uprostřed vozidla je bojový prostor s otočnou věží, ve které jsou umístěna pracoviště tří členů osádky. Velitel, který působí současně také jako střelec, má ve věži místo vpředu vpravo, dva nabíječi mají své pozice více vzadu po obou stranách zbraně. Pro přístup do věže jsou k dispozici nad sedadly velitele a levého nabíječe dva příklopy. U příklopu velitele je nainstalováno pět periskopů, u příklopu nabíječe dva periskopy. Celková hmotnost bojové věže je kolem 7 tun.

Výzbrojí Mjölneru je minomet s dvěma 120mm hlavněmi s hladkým vývrtem. Maximální dostřel je více než 13 km, minimální asi 500 m. Mjölner nemá schopnost střílet přímou palbou, pracovní rozsah náměru je od +40 do +85 stupňů. I odměr je omezen, je to 35 stupňů na obě strany. Pohony náměru i odměru jsou pouze manuální - obsluhované nabíječi. Minomet střílí střídavě z pravé a levé hlavně - maximální rychlost palby je 16 ran za minutu, rychlost nepřetržité palby je 6 až 9 ran za minutu.

Celkový počet ve vozidle vezených min je 104. Z nich je 56 uloženo v zadní části bojové věže. Je uváděno, že Mjölner může střílet minami HE-A1/A2 (12,8 kg), HE-ER (15 kg), MERHE (15 kg), kouřovými MILL (14 kg), osvětlovacími IR-SMK (14 kg) ) a samonaváděcími STRIX. Miny STRIX jsou delší než ostatní typy a pro jejich uložení je speciálně vyčleněno pouze šest pozic v korbě vozidla.

Aby se zkrátila doba potřebná ke generování dat pro střelbu, je Mjölner vybaven inerciálním navigačním systémem POS-2, jehož hlavními součástmi jsou gyroskopy a akcelerometry. Na přání je možno doplnit přijímač satelitního navigačního systému GPS.

Mjölner  je schopen zahájit palbu na předem známý cíl do dvou minut od okamžiku, kdy zaujme pozici, a tuto pozici opustit do minuty po ukončení palby. V případě, že minometu nejsou předány souřadnice cílů pozorovacími a velitelskými stanovišti, může si viditelné cíle sám zaměřit pomocí vlastního zaměřovače.

Pohon Grkpbv 90 Mjölner tvoří osmiválcový vznětový motor DSI 14 s výkonem 550 koní spojený s hydromechanickou převodovkou X300-5N. Převodovka má čtyři rychlostní stupně vpřed a dva rychlostní stupně vzad. Podvozek má na každé straně sedm pojezdových kol, hnací rozetu vpředu a napínací kolo vzadu. Maximální rychlost je 70 km/h. 
Samohybné minomety Mjölner slouží u minometných baterií těžkých mechanizovaných praporů. Každá baterie obsahuje osm samohybných minometů rozdělených do dvou čet po čtyřech. Velitelské stanoviště čety je umístěno na kolovém vozidle Patgb 203 nebo na pásovém vozidle Bv 206.

Dodávky všech čtyřiceti nových samohybných minometů byly dokončeny na podzim roku 2020. Švédská armáda zatím neoznámila plány na případné další nákupy. Je však pravděpodobné, že další minomety budou potřebné pro dva lehké mechanizované prapory vyzbrojené obrněnými transportéry Patria. Stejné kolové podvozky by měly být použity i pro minomety Mjölner.