Válka na Ukrajině se proměnila v jeden z nejvýznamnějších konfliktů na světě. V důsledku toho se mnoho zemí rozhodlo Ukrajině poskytnout moderní výzbroj, včetně tanků západní konstrukce, a to jak starších, tak i modernějších. Jaké důsledky na bojišti pak tyto tanky mohou mít a jak ovlivní budoucí plánování bojových operací?

Tanky západní konstrukce mohou vnést do ukrajinského konfliktu tolik očekávanou změnu. Tanky jsou totiž i dnes stále vnímány jako mocné stroje, byť se objevovaly hlasy o zastaralosti konceptu tanků na moderním válčišti. Je potřeba si uvědomit, že tanky samy o sobě válku nevyhrají, bude tak velice záležet na způsobu jejich nasazení a koordinace během operací. Na ukrajinském válčišti nejsou tanky používány primárně pro boj s nepřátelskými tanky, tento úkol je přenechán buď dělostřelectvu, nebo tankoborníkům vyzbrojeným různými PTŘS. Tanky jsou používány jako nástroj přímé podpory bojující pěchoty, čímž se vracíme o více jak 100 let zpět, kdy stejnou úlohu měly tehdejší tanky. Tento trend zvrátilo až nacistické Německo, které své tanky namísto distribuce po několika kusech na podporu pěchoty soustředilo své tanky v obrněných a mechanizovaných svazcích. Tuto taktiku převzaly a modifikovaly všechny světové státy a v obdobném duchu se vedla i Studená válka, kde se očekávaly masivní útoky pomocí tisíců tanků. Moderní válčiště ovšem uzavřelo jakýsi koloběh tankové doktríny, kdy se vrátilo zpět do svých začátků. 

Na Ukrajině je totiž nejběžnější útok takový: Proběhne palebná příprava pomocí dělostřelectva a do útoku vyrazí pěchota s podporou standardně jednoho, nebo dvou tanků, či většího počtu BMP, těch bývá klidně i pět. Pokud je útok úspěšný, končí, pokud ne, nastoupí na scénu opět dělostřelectvo, které kryje ustupující jednotky. 

Psali jsme:Bělorusové představili systém Krečet pro boj s malými drony

Na tento typ úkolů ovšem nejsou západní tanky příliš stavěné, jsou těžce pancéřované, velké a méně obratné než tanky sovětské, resp. Ruské konstrukce. Aby mohlo být nasazení západních tanků úspěšné, je potřeba mít rozmanité operační prostředí, nelze tedy jen do bojů tanky poslat, musí být také zajištěny například leteckou podporou, která bude zajišťovat jak krytí, tak i předávat informace o pohybu nepřátel a jejich síle, schopnou pěchotou, ale také i podporu vyprošťovacích a ženijních vozidel.

Důležitý ovšem bude také počet tanků západní konstrukce. Je jasné, že 15 nebo 20 tanků rovnováhu sil na bojišti nezvrátí, ovšem podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby, očekává Ukrajina v následujících několika měsících dodávku 120 až 140 moderních tanků západní konstrukce a to je už číslo, se kterým se dá pracovat. 

Neméně důležitým faktem je i samotná konstrukce tanků. Tanky západní konstrukce, stejně jako tanky sovětské konstrukce, vycházejí z potřeb studené války, které jsou ovšem odlišné od moderního bojiště. Tanky sovětské konstrukce byly určeny hlavně k útoku v masivním počtu. U nich byly důležité hlavně manévrovací schopnosti a menší rozměry, aby se staly menším cílem, oproti tankům západní konstrukce jsou tanky T-72, či T-80 menší, pohyblivější a lehčí a to hlavně díky slabšímu pancíři. Počítalo se s palbou za jízdy, proto disponují tanky sovětské konstrukce automatickým nabíjecím mechanismem, neboť nabíječ by během jízdy v terénu, kdy se tank třese a různě naklání, nemohl pracovat efektivně. Sovětské a teď i ruské tanky díky svému útočnému charakteru disponují celou řadou druhů munice, kromě protitankových střel APFSDS a HEAT také disponují protipěchotní municí a to několika druhy tříštivo-trhavých granátů a šrapnelových granátů, to bylo dáno tím, že útočící masivní svazky sovětských tanků měly za úkol bojovat nejen s tanky, ale i s opevněnými pozicemi nepřítele, jako byly betonové bunkry, nebo zákopy. 

A zde je podstatný rozdíl, zatímco sovětské tanky byly určeny k útoku, západní tanky byly konstruovány především k obraně, proto jsou tak velké, těžké a s horší manévrovatelností. Západní tanky byly určeny k obraně a k boji proti masivní přesile, jejich úkolem bylo vydržet na pozici  a ničit útočící přesilu sovětských tanků, proto mají i silnější pancéřování, aby dokázaly vydržet několik zásahů ze sovětských tankových hlavní. S tím souvisí i munice, zatímco sovětské tanky využívají celou škálu různé munice, západní tanky využívají v podstatě jen protitankovou municí APFSDS a HEAT, jejich úkol totiž bylo ničit přijíždějící sovětské tanky a ne ničit bunkry, nebo bojovat s pěchotou. Západní tanky tedy nikdy nebyly určeny k útokům na opevněné pozice a už vůbec ne k podpoře bojující pěchoty. Vývoj protipěchotní munice začal až dlouho po pádu Sovětského svazu a to nejdříve v roce 2003. Například Němci pro svůj Leopard 2 začali zavádět protipěchotní tříštivo-trhavou munici až v roce 2009. Jsem si jist, že západní tanky budou dodány i s příslušnou protipěchotní municí, důležitý je ovšem fakt, že tanky byly určeny spíše k obraně, než k útoku.

Psali jsme:Sprint vozidel Tatra 813 8x8

Foto: Tank M1A2 Abrams na základně Fort Irwin v Kalifornii |  Spc. Nathan Franco / U.S. Army

Problémem bude i váha, například tanky Abrams M1A2 váží okolo 70 tun, zatímco ruské T-72 jsou o více jak 20 tun lehčí. Velice důležitý bude i výběr terénu, který pro západní tanky bude muset být pevný a suchý. Nejideálnější je rozlehlý, plochý terén, ten je ovšem zase nejméně vhodný pro pěchotu. U tanků Abrams ještě chvíli zůstaneme. Spojené státy dodají Ukrajině 31 tanků M1A2 Abrams, ovšem nebude se jednat o uložené, nebo již sloužící tanky, ale o zcela nově vyrobené. Proč se nepošlou již vyrobené tanky? Pro Američany by to bylo výhodné, zbavili by se již starších strojů, které by nahradili úplně novými. Problém je v pancíři. Americké tanky M1A2 totiž disponují pancířem z ochuzeného uranu a ten je zakázáno vyvážet. Pro export jsou určeny tanky bez pancíře s ochuzeným uranem, je tedy nutné tanky nejprve vyrobit. A to může trvat několik měsíců. Američané jsou totiž schopni produkovat 12 nových tanků M1A2 Abrams za měsíc, ovšem na ně jsou již objednávky od Polska, které si objednalo 250 tanků M1A2 Abrams a Tchaj-wanu, ten si objednal 108 tanků M1A2 Abrams, Bude tedy důležité, zda se státy dohodnou, že budou nově vyrobené tanky Abrams odeslány přednostně na Ukrajinu, či nikoliv. Pokud ano, bude to trvat přinejmenším dva a půl měsíce, spíše ovšem tři, než se tanky Abrams vyrobí a odešlou na Ukrajinu. Pokud by žádný ze zákazníků nechtěl nějaké tanky Abrams Ukrajině přenechat, objeví se první tanky Abrams na Ukrajině nejdříve za dva a půl roku. Jsem si ovšem jist, že například u Polska problém s přenecháním výrobní kapacity (i kdyby jen její části) pro tanky Abrams problém nebude, u Tchaj-wanu to ovšem tak jisté není. Nicméně je jisté, že než tanky Abrams na Ukrajinu odcestují, projdou tankisté a mechanici výcvikem a čím déle bude dodání tanků Abrams trvat, tím delší a kvalitnější výcvik tankistů a mechaniků bude. 

Foto: Britský Challenger 2 a polský Leopard 2A4 během cvičení Black Eagle v roce 2014. Takhle by mohlo vypadat bojiště na Ukrajině | Wikimedia Commons / Public domain

Důležitým faktorem bude samozřejmě i psychologická stránka války. Západní tanky jsou totiž většinově vnímány jako nadřazené sovětským tankům a to jak výrazně silnějším pancéřováním, tak i samotným uspořádáním, to je patrno nejvíce u munice. Zatímco u sovětských tanků je munice uložena přímo v bojovém prostoru posádky a velitel se střelcem na ní přímo sedí, munice západních tanků je uložena v oddělených boxech, které výrazně zvyšují šance posádky na přežití, v případě zasažení munice. Zvlášť dojem udělá, když se na vás bude valit 70 tunový Abrams. 

Výběr válčiště a koncentrace sil bude velice důležitá. Podle Hamishe de Bretton-Gordona, bývalého plukovníka královského tankového pluku britské armády, je nejlepší šance na průlom frontové linie, je-li použita obrněná brigáda. Ta má podle standardů NATO 70 tanků. Pokud Ukrajina obdrží tedy alespoň 100 tanků západní konstrukce, bude mít velkou šanci na úspěšný průlom ruských linií. Jak je již psáno, tanky samotné průlom nezvládnou a je potřeba kombinovaná útočná síla, skládající se kromě tanků také z pěchoty, dělostřelectva, bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, ale také ženijních a vyprošťovacích vozidel. Velká Británie dodá Ukrajině 14 tanků Challenger 2, 30 samohybných děl AS-90 ráže 155mm, neznámý počet obrněných transportérů, odminovací vozidla a vozidla ke tvorbě mostů. Velká Británie tedy Ukrajině poskytne v podstatě plnohodnotný balíček k provádění útočných operací. Spojené státy a Německo Ukrajině poskytnou také významnou mechanizovanou pomoc v podobě více než 140 BVP a to více než 100 BVP M2A2 Bradley ODS-SA a 40 BVP Marder-1. Stejně důležitá jako koncentrace bude i distribuce jednotlivých obrněných sil. Na začátku války Rusové, převážně u Kyjeva nasadili obrovské množství tanků a obrněných vozidel, které uvízly ve více než 60 kilometrovém konvoji, což se poté ukázalo jako jedno z největších chybných rozhodnutí ruského velitelského sboru, konvoj se totiž stal vítaným cílem ukrajinského dělostřelectva, bombardérů a dronů. Ukrajinci tedy budou muset západní tanky a BVP distribuovat tak, aby nedošlo k velké koncentraci techniky na jednom místě, což by se stalo skvělým cílem pro ruské dělostřelce, ale i rakety. 

Foto: Německo odešle na Ukrajinu tanky Leopard 2A6. Jedná se o výrazně lepší tank, než je Leopard 2A4. Má silnější pancéřování, ale hlavně výkonnější kanón. | KMW

Opomenutou obrovskou výhodou tanků západní konstrukce je i schopnost bojovat v noci. Západní tanky totiž disponují výkonnou termovizí, což je jeden z rozhodujících faktorů – kdo dřív vidí, ten dřív střílí. Ruské tanky z pravidla termovizí nedisponují a když už, tak ji má k dispozici ve své optice jen velitel. Moderní ruské tanky používají většinou běloruskou optiku Sosna-U, což je levnější verze optiky Sosna, ovšem bez termální kamery. Západní tanky naopak disponují termálními kamerami pro velitele, střelce i řidiče, což je obrovská výhoda. Kvalitní termovizí pro všechny členy posádky budou disponovat také moderní české tanky T-72 EA Avenger, ty Ukrajina již dostává a Česká republika jich dodá 90 kusů. Pokročilou termovizí disponují jen modernizované tanky T-90M Proryv-3 a to jen kusy již dříve vyrobené, obsahují totiž francouzskou termovizi od firmy Thales, ta ovšem již několik let do Ruska termovize na základě sankcí nedodává.

Otevírá se před námi tedy překvapivý noční útok. To doporučuje i de Bretton Gordon, velitel britské eskadry tanků Challenger 2. Výhodou je, že kvalitní termovizí disponují i M2A2 Bradley ODS-SA. Noční útoky se ukázaly jako velice úspěšné. Západní státy na Ukrajinu dodaly i tisíce kompletů nočního vidění a ručních termovizních kamer. Ty doposud využívají především příslušníci ukrajinských speciálních sil, kteří podnikají překvapivé útoky za ruskou obrannou linií. Ruští vojáci z pravidla nočním viděním nedisponují, pro boj v noci tedy nejsou správně vybavení.

Na závěr se podívejme, které tanky Ukrajina obdrží:

Tanky Leopard 2: 98-131 kusů:

Polsko - 14 tanků Leopard 2A4
Německo - 14 tanků Leopard 2A6
Portugalsko - 4 tanky leopard 2A6 (oznámeno, prozatím nepotvrzeno)
Španělsko - 20-53 tanků Leopard 2A4 (oznámeno, prozatím nepotvrzeno)
Norsko - 8 tanků Leopard 2A4 (oznámeno, prozatím nepotvrzeno)
Finsko - 14 tanků Leopard 2A4/6 (oznámeno, prozatím nepotvrzeno)
Nizozemí 18 tanků Leopard 2A6 (oznámeno, prozatím nepotvrzeno)
Dánsko - 6 tanků Leopard 2A5 (oznámeno, prozatím nepotvrzeno)

Tanky M1A2 Abrams: 31 kusů

Spojené státy – 31 tanků M1A2 Abrams

Tanky Challenger 2: 14 kusů

Velká Británie – 14 tanků Challenger 2 

Tanky na platformě T-72: 150 kusů

Česká republika – 90 tanků T-72 EA Avenger

Polsko - 30 tanků PT-91 Twardy, 30 tanků T-72 neznámé modifikace

Výrazem "(oznámeno, prozatím nepotvrzeno)" jsou označeny tanky zemí, které přislíbily jejich odeslání, ale prozatím nebyly přesně potvrzeny. Například u Španělska se jedná o tanky, které je země ochotná Ukrajině poskytnout, ovšem není tajemstvím, že jsou španělské tanky Leopard 2A4 ve velice špatném a zanedbaném stavu. Prozatím Španělsko potvrdilo odeslání 8 funkčních tanků Leopard 2A4, avšak celkový počet se nejspíše sníží, jelikož budou některé stroje použity jako zdroj náhradních dílů.

Zdroj: SOFREP, BBC, New York Times