EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Modernizace italských hlavních bojových tanků C1 Ariete

 22. 02. 2020      kategorie: Vojenská technika      0 bez komentáře

Italské ministerstvo obrany oznámilo, že v srpnu loňského roku podepsalo smlouvu s konsorciem firem Iveco Defence Vehicles a OTO Melara na modernizaci italských hlavních bojových tanků C1 Ariete. 

Hodnota kontraktu, jehož uzavření bylo oznámeno s půlročním odstupem, nebyla zveřejněna, ale jasné, že plánovaná modernizace se bude týkat všech italských obrněnců. Modernizační balíček má být v první fázi důkladně otestován na třech zkušebních vozidlech, která mají být dodána italským ozbrojeným silám v příštím roce. Výsledky testování této trojice vozidel se pravděpodobně následně odrazí na další úpravách požadavků na budoucí modernizované tanky. 
V druhé fázi kontraktu má být na odsouhlasený standard modernizovány všechny italské tanky. Těch je celkem 200 a tvoří výzbroj čtyř řadových tankových praporů a jednoho výcvikového praporu tankové školy. Modernizované tanky by měly v této podobě sloužit do roku 2035.

C1.Ariete.wiki.Kaminski.CC BY-SA.3.0
Foto: Tank C1 Ariete | Kaminski / CC BY-SA

Psali jsme: Nové britské obrněnce Ajax – šance pro českou armádu

Již dnes jisté, že modernizované tanky dostanou nový výkonnější motor a novou odpovídající převodovku. Původní sestavu motoru FIAT-Iveco V-12 MTCA a převodovky ZF LSG3000 má nahradit motor Iveco VECTOR 12 o výkonu 1119 kW (1500 koní) a převodovka Renk HSWL 295TM. Nový motor Iveco VECTOR 12 je odvozen z motoru Iveco VECTOR 8V, které je používán v kolových obrněných vozidlech B2 Centauro II. 

Modernizované tanky budou vybaveny novými pojezdovými a širšími pásy. To naznačuje, že se počítá s určitým nárůstem hmotnosti. Upraveny budou také torzní tyče pérování a brzdové systémy. Balistická ochrana tanku má být zesílena především o reaktivní pancíř  Royal Ordnance ROMOR-A. Zcela nový má být také automatický protipožární systém, systém ochrany proti zbraním hromadného ničení a spojovací a navigační systém.

Modernizované tanky Ariete budou disponovat systémem řízení palby odvozeným od typu Selex Galileo TURMS-T vozidel B2 Centauro II. Zlepšena má být stabilizace zbraní a všechny současné elektro-hydraulické pohony mají být nahrazeny čistě elektrickými.

Psali jsme: LRASM - ocelová pěst amerického námořnictva

Vývoj italského tanku C1 Ariete (původně OF-45) byl zahájen v polovině osmdesátých let minulého století a ujalo se ho konsorcium Iveco-Fiat a OTO Melara. Podle požadavků italské armády měl mít tank hmotnost do 50 tun, stabilizovaný kanón ráže 120 mm a moderní elektronický systém řízení palby. Mobilita tanku a jeho pancéřová ochrana neměla být horší než u tanku Leopard 2. Vozidlo mělo být připraveno na budoucí modernizace. 
Pro testy bylo vyrobeno celkem šest prototypů. První z nich byl připraven v lednu 1987, a v březnu téhož roku byl oficiálně představen vysokým vládním a armádním představitelům a zástupcům tisku. Do konce roku 1988 byly ve zkušebním programu zapojeny všechny prototypy a očekávalo se, že již koncem roku 1990 nebo nejpozději v roce 1991 bude zahájena sériová výroba.

C1.Ariete.5.wiki.7.AJMTC.CC BY.2.0
Foto: Tanky C1 Ariete | AJMTC / CC BY

Jak to u většiny velkých zbrojních programů bývá, termíny se začaly postupně posunovat a skončily až na letopočtu 1995. Začaly se také upravovat předpokládané počty tanků, a z původně zamýšlených 700 zůstalo pouze 200. Pokusy prodat tanky C1 Ariete do některých asijských zemí, Řecka nebo Španělska byly neúspěšné a nikdy se o nich příliš nehovořilo. Itálie neměla dost síly a vůle soupeřit na trhu se zavedenějšími producenty tanků. Řecko i Španělsko zvolilo licenční výrobu německých obrněnců Leopard 2.

Tank C1 Ariete má klasické uspořádání s prostorem řidiče v přední části korby, bojovým prostorem s otočnou osádkovou věží ve střední části a motorovo-převodovým prostorem v zadní části. Pracoviště řidiče je po vzoru německých Leopardů posunuto napravo od podélné osy stroje. Pro ovládání pohybu tanku je stanoviště řidiče vybaveno volantem, pedály plynu a brzdy a poměrně velmi moderními kontrolními přístroji. Sedadlo řidiče je hydraulicky výškově nastavitelné. Přístup k pracovišti řidiče probíhá skrze otvor ve stropě korby, který je krytý příklopem. Pozorování prostoru před tankem je zajištěno pomocí trojice periskopů, přičemž prostřední může být pro operace v noci nahrazen pasivním infrapřístrojem MEL VG / DIL 100. Za prostorem řidiče se ve dně korby nachází nouzový únikový uzavíratelný otvor.

V bojové věži jsou umístěna pracoviště tří členů osádky - nabíječe vlevo, střelce a velitele vpravo. Přístup do věže je dvěma otvory s příklopy na její horní části.

Video: Italské hlavní bojové tanky Ariete v akci / YouTube

Korba i věž tanku C1 Ariete je svařovaná a tvořená plochými válcovanými ocelovými pancíři o velké tvrdosti, které jsou na některých místech doplněny keramikou a Kevlarem. Vnitřní prostory osádky mají protistřepinové polstrování. Úroveň pancéřové ochrany by měla být podle italských tvrzení srovnatelná s tanky Leopard 2A4 nebo Abrams verze M1A1. Přední a boční stěny věže, stejně jako velká část vnějších bočnic korby mohou být opatřeny přídavnými pancéřovými bloky.

Hlavní výzbrojí tanku C1 Ariete je kanón ráže 120 mm s hladkým vývrtem hlavně, která má délku 44 ráží. Kanón byl vyvinut společností  OTO Melara a je srovnatelný s německým tankovým kanónem Rheinmetall L/44. Má závěrový klín s vertikálním chodem, plynový ejektor k usměrňování toku plynů umístěný přibližně v polovině délky hlavně a brzdovratné zařízení tvořené hydraulickou brzdou a hydropneumatickým vratníkem. Náměrový rozsah kanónu je od -9 do +20 stupňů. Pohony kanónu v náměru i odměru jsou elektro-hydraulické s ruční zálohou. Zbraň je vybavena stabilizačním systémem, který zajišťuje stabilizaci ve vertikále i horizontále. Střelivo pro kanón je jednodílné dle normy NATO s několika různými druhy projektilů. Používá se především protitanková podkaliberní munice DM33 a DM43 (počáteční rychlost 1600 m/s, respektive 1740 m/s) a protipancéřová kumulativní munice DM12 a M325. Palebný průměr kanónu je tvořen 42 kusy munice - 15 kusů je umístěno v pohotovostním uložišti v zadní části věže a 27 kusů v korbě u nabíječe a vlevo od stanoviště řidiče. Kanónovou munice lze do tanku nakládat speciálním otvorem v levé boční stěně věže.

Pomocná výzbroj tanku je tvořena až třemi kulomety MG3 ráže 7,62x51 mm, z nichž jeden je spřažen s kanónem. Další dva kulomety s ručním ovládáním mohou být umístěny na střeše věže u příklopů velitele a nabíječe. Většinou je však montován pouze jeden kulomet. Na bocích věže jsou umístěny dvě čtveřice vrhačů dýmových granátů kalibru 80 mm, které jsou napojeny na výstražný systém ozáření laserovým paprskem a mohou fungovat zcela automaticky bez přičinění osádky.

Italian_Army
Foto: Tank C1 Ariete | Wikimedia Commons

Tank C1 Ariete je vybaven elektronickým systémem řízení palby OG14L3 TURMS vyvinutým firmou Officine Galileo (modifikace tohoto SŘP jsou používány na BVP Dardo, palebných vozidlech Centauro, českých tancích T-72M4CZ a dalších). Jeho jádrem je balistický počítač COSMO. Do SŘP integrovaný střelecký zaměřovač je monokulární se zorným polem 5 stupňů a desetinásobným zvětšením. Doplňuje ho infračervené pozorovací - zaměřovací zařízení VTG-120 pracující v rozsahu vlnových délek  8 až 12 μm a umožňující identifikaci objektů do vzdálenosti kolem 1,5 km. Obraz z VTG-120 může být přenášen i na monitor velitele. Střelec má pro měření vzdáleností k dispozici laserový dálkoměr MTL 8. Rozsah jeho měření je od 400 do 9000 m s přesností +/- 10 m. Střelec má na svém stanovišti také záložní jednoduchý optický, s kanónem spřažený zaměřovač C-102 se zorným polem 8 stupňů a osminásobným zvětšením. Velitel tanku C1 Ariete má binokulární panoramatický stabilizovaný pozorovací a zaměřovací přístroj SP-T-694 s proměnným zvětšením - 2,5 krát a 10 krát, který má integrován i termovizní kanál. Přístroj byl vyvinut ve spolupráci s francouzskou firmou SFIM a vyznačuje se značným rozsahem náměru, a to od -10 do +60 stupňů.
Osádka tanku C1 Ariete má k dispozici radiostanici a vnitřní tankové hovorové zařízení (tyto systémy byly průběžně modernizovány), automatický systém protipožární ochrany, ventilační systém a systém ochrany proti účinkům zbraní hromadného ničení.

Tank je poháněn kapalinou chlazeným dvanáctiválcovým čtyřtaktním vznětovým motorem Fiat - Iveco V-12 MTCA s dvěma turbodmychadly a přímým vstřikováním paliva. Výkon motoru je 970 kW při 2300 ot/min (starší provedení má podle různých zdrojů 932 nebo 937 kW, existuje však i verze s výkonem 1200 kW). Motor je spojen s automatickou převodovkou ZF LSG 3000 se čtyřmi rychlostními stupni vpřed a dvěma rychlostními stupni vzad. Tyto populární německé převodovky byly vyrobeny v Itálii na základě licence.

Podvozek italského tanku je podobný podvozku použitému na německém tanku Leopard 2 a obsahuje na každé straně sedm pojezdových kol, čtyři nosné kladky, napínací kolo vpředu a hnací rozetu vzadu. Pojezdová kola jsou zavěšena na kyvných ramenech s hydraulickými dorazy a odpružena pomocí torzních tyčí. První, druhé, třetí, šesté a sedmé pojezdové kolo je opatřeno hydraulickým tlumičem. Použité pásy jsou kovopryžové o šířce 618 mm a jsou opatřeny pryžovými patkami.

CENOVÉ BOMBY (1011)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací