Moskvu potopili, teď připlouvá pomsta: Rusko staví největší válečnou loď od dob studené války
Rusko pokračuje ve stavbě obojživelné výsadkové lodi třídy Projekt 23900 Ivan Rogov v loděnici Zaliv, která se nachází v krymském městě Kerč, jež je v současnosti pod ruskou kontrolou. Loď Ivan Rogov, která se má stát novou vlajkovou lodí Černomořské flotily, svou velikostí výrazně převyšuje raketový křižník Moskva třídy Slava, který byl potopen Ukrajinci v roce 2022.
Foto: Maketa vyloďovací lodi projektu 23900 na výstavě Armija-2022 | Kirill Borisenko / CC BY-SA 4.0
Satelitní snímky z jara 2025 ukazují, že trup plavidla je téměř dokončen a měří přibližně 220 metrů na délku a 40 metrů na šířku. To značí výrazný pokrok oproti červenci 2024, kdy byla sestavena pouze základní konstrukce. Navzdory tomu projekt stále zaostává za harmonogramem – zkoušky na moři byly odloženy nejméně do konce roku 2027 a uvedení do provozu se očekává v roce 2028.
Vývoj této třídy navazuje na zrušenou smlouvu z roku 2011, v rámci níž měla Francie dodat Rusku dvě obojživelné výsadkové lodě třídy Mistral, jejichž předání bylo nakonec zablokováno kvůli západním sankcím po ruské anexi Krymu. V reakci na to Rusko spustilo domácí program výroby vlastních obojživelných útočných lodí pod vedením Zelenodolské konstrukční kanceláře v rámci korporace Ak Bars Lodní stavitelství.
Původní návrhy, známé jako Lavina a Priboj, představené na výstavě Armija-2015, nakonec nebyly vybrány. Byl vytvořen nový návrh, kombinující prvky těchto předchozích projektů a prvky třídy Mistral, který byl oficiálně představen při Putinově návštěvě v Sevastopolu v lednu 2020. Smlouvu na stavbu dvou jednotek (Ivan Rogov a Mitrofan Moskalenko) podepsalo ruské ministerstvo obrany v květnu 2020 v hodnotě přibližně 100 miliard rublů (27 miliard korun) a stavba byla zahájena v červenci téhož roku v loděnici Zaliv. Šlo o krok, jenž měl posílit ruskou kontrolu nad Krymem tím, že jej začlenil do vojensko-průmyslové výroby.
Kýly lodí Ivan Rogov a Mitrofan Moskalenko byly položeny 20. července 2020. Konstrukce této třídy odráží strukturální odklon od tradičních vyloďovacích lodí sovětské éry ke komplexní hybridní platformě, která podporuje obojživelné operace, vzdušné výsadky i velitelské úkoly. Plavidlo je navrženo pro rozsáhlé námořní operace přímo z moře – jeho architektura umožňuje vertikální i horizontální nasazení jednotek pomocí vrtulníků, bezpilotních letounů a výsadkových člunů.
Lodě mají zároveň sloužit jako velitelská centra pro společné operace v uzavřených nebo polouzavřených mořích, jako je Černé moře. Zatímco Ivan Rogov prochází finální fází stavby, stav lodi Mitrofan Moskalenko zůstává veřejnosti neznámý. Ruské ministerstvo obrany původně uvádělo, že obě lodě budou dodány do let 2026–2027, tento termín se však posunul. Infrastruktura původně připravená pro francouzské Mistraly je nyní upravována pro potřeby druhé lodě projektu 23900.
Ivan Rogov má odhadovaný plný výtlak 40 000 tun, což z něj činí největší válečnou loď postavenou Ruskem od dob studené války. Očekává se, že pojme až 900 příslušníků námořní pěchoty a 75 obrněných vozidel. Ze své vnitřní studniční paluby může nasadit tři až čtyři menší vyloďovací čluny tříd Serna, Djugoň nebo Caplja. Disponuje přistávací a hangárovou palubou a může nést letecký pluk čítající až 30 vrtulníků a čtyři bezpilotní letouny – včetně Ka-27 (protiponorkový boj), Ka-29 (transport), Ka-31 (vzdušná včasná výstraha), Ka-52K (útok a průzkum) a potenciálně i budoucí Ka-65.
Loď by měla operovat také s bezpilotními hladinovými plavidly, jako jsou Typhoon a Skanda, což rozšíří její schopnosti v oblasti protiponorkového a protiminového boje. Podle ruských obranných zdrojů budou tyto autonomní systémy schopné samostatně detekovat a likvidovat miny, čímž se sníží závislost na podpůrných minonosech. Ruské zdroje dále naznačují, že plavidlo může být vybaveno až čtyřmi bezpilotními údernými letouny Suchoj S-70 Ochotnik-B, které mu mohou poskytnout jedinečnou schopnost průzkumu i útoků na velkou vzdálenost.
Pohonný systém je v konfiguraci CODAG (kombinovaný dieselový a plynový pohon) a tvoří jej dva dieselové motory 16D49 o výkonu 5 MW každý a dvě plynové turbíny M90FR s výkonem 21 MW. To umožňuje dosažení maximální rychlosti 22 uzlů a odhadovaný dosah 6 000 námořních mil. Loď má vydržet v provozu až 60 dní a její posádku bude tvořit přibližně 320 osob. Výzbroj zahrnuje jedno 100mm námořní dělo A190, tři zbraňové systémy Kaštan pro boj zblízka a dva raketové systémy země-vzduch Pancir-M. Výbava v oblasti elektronického boje a komunikací zůstává utajena, ale ruské zdroje uvádějí, že plavidlo má sloužit jako plnohodnotné velitelské centrum námořní úkolové skupiny.
Rozhodnutí dokončit Ivan Rogov a určit jej jako novou vlajkovou loď Černomořské flotily je všeobecně spojováno se ztrátou křižníku Moskva třídy Slava, který byl potopen v dubnu 2022. Tento křižník, měřící 186 metrů a o výtlaku 11 490 tun, byl pravděpodobně zasažen ukrajinskými střelami Neptun. V té době šlo o největší a nejsilněji vyzbrojenou hladinovou loď v oblasti, která zároveň sloužila jako velitelské plavidlo flotily a symbolizovala ruskou námořní sílu v regionu.
Po její ztrátě Rusko postrádalo adekvátní velitelské plavidlo. Ivan Rogov má tuto mezeru zaplnit, i když s odlišným operačním zaměřením. Zatímco Moskva sloužila především jako platforma pro protivzdušnou obranu s dlouhým dosahem a „anti-access“ operace, mise Ivana Rogova je zaměřena na expediční nasazení, obojživelné operace a podporu velení. Podle některých zdrojů bude mít Ivan Rogov trvalou základnu spíše v Novorossijsku než v Sevastopolu, aby se snížila jeho zranitelnost vůči budoucím útokům.
Na rozdíl od Moskvy však Ivan Rogov postrádá úderné schopnosti s dlouhým dosahem a komplexní oblastní protivzdušnou obranu – například systém S-300F – a v základní konfiguraci nenese ani protilodní řízené střely dlouhého doletu. Z tohoto důvodu nenabízí stejnou míru odstrašení. Jeho nasazení tak symbolizuje posun v ruské námořní doktríně – od strategických úderů k operacím kombinovaného typu a podpůrným rolím.
Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com
Komentáře
Czertik
07. 06. 2025, 13:35myslim ze to hodne vypovida o stavu prumyslu v rusku, kdy k tomu aby mohli stavet velke lode museli ukrast ukrajine krym, misto aby rozsirili a modernizovaly lodenice v rusku.
to, ze plavidla se odklani od tradicni ruske skoly je pochopitelne - jeji predobraz sou francouzke mistraly a ne zastarale plravidla pochazejici z dob sssr.
navic nene jediny duvod se te lodi bat, protoze jakmile se dostane na vodu stane se tercem ukrajinskehjo utoku, takze rusove ji budou muset uplne zprovoznit pred vyplutim na vodu, nebo poskytnout ji dosttecnou ohranu.
a to, jak je rusky prumysl neschopny cokoliv postavit dokazuje to, ze dodnes ani nezacaly se stavbou nastupce kuznecova.
a nejen ze nestavi nejho nastupce, to jestli kuznic bude nekdy vubec dokoncena jeho oprava je ve hvezdach.