Na palubě prvních amerických letadlových lodích byly instalovány holubníky. Starověká forma komunikace se ale neosvědčila
První americká letadlová loď byla uvedena do provozu před 100 lety a na její palubě byla kromě námořníků, letců a jejich strojů také letka okřídlených „spojařů“, kteří v dějinách již mnohokrát prokázali, že jejich služba je ve válce neocenitelná: holubi. Tyto užitečné tvory cvičil a krmil námořník amerického námořnictva, jehož úkolem byla výhradně péče o ně. Projekt se však příliš neosvědčil.
Holubi poskytovali neocenitelné služby dlouho předtím, než byli dopraveni na palubu USS Langley (CV-1). Jejich využití jako poslů sahá až do starověkého Říma, kdy byli používáni k doručování výsledků závodů vozatajů. Ani u námořnictva USA nebyli nováčky. Byli cvičeni nejprve na námořní akademii v Marylandu a později v rámci služby Naval Pigeon Messenger Service. Ta byla založena v roce 1896 a holubi v ní převáželi zprávy z lodí na pobřeží, což fungovalo velmi dobře.
Foto: USS Langley, Saratoga a Lexington v roce 1929 | Wikimedia Commons / Public domain
V roce 1902 byly na paluby lodí zavedeny bezdrátové telegrafní přístroje, což vedlo námořnictvo k rozpuštění Námořní holubářské služby a k prodeji ptáků v aukci. Když však začala první světová válka, byli vráceni do služby. Námořní letci je přepravovali na palubách hydroplánů při protiponorkových misích podél francouzského pobřeží. Letci používali holuby k rozesílání zpráv v případě havárie nebo jiné mimořádné události, protože bezdrátové radiostanice byly pro přepravu na palubě letadel zatím velké a těžkopádné. Po vypuštění holub donesl zprávu do své domovské základny na jedné z leteckých stanic amerického námořnictva ve Francii.
Důležitost dobře vycvičených holubů v námořnictvu se projevila vytvořením "holubího trenéra". Námořní letecká stanice (později Naval Support Facility) Anacostia se stala největší holubářskou školou v zemi, kde bylo vycvičeno přibližně 300 ptáků, čímž vznikla pracovní pozice vyžadující kvalifikované holubářské instruktory.
Oficiální název těchto cvičitelů byl Quartermaster (Pigeon), ale námořníci QM(P) byli častěji známí jako "holubáři". Výcvik holubářů byl vážnou záležitostí. Než mohli být uchazeči o práci na holubářské stanici námořního letectva přijati, museli absolvovat šest až dvanáct měsíců školení.
Učili se například, kdy ptáky koupat, čím je krmit, jak je správně držet a jak si s nimi vybudovat vztah, a kromě toho prováděli pravidelné inventury holubů – zejména těch, kteří se rozmnožovali. Učili se také, jak čistit ptačí bidýlka a hnízdní budky, které byly dobře vybaveny tekoucí vodou a elektřinou, aby poskytovaly cenným okřídleným pasažérům pohodlí.
V roce 1919 byla USS Langley v námořní služně ještě jako USS Jupiter (AC-3). V tomto roce bylo rozhodnuto o její úpravě na letadlovou loď. Byla vybavena velkými ocelovými nosníky a dřevěnou letovou palubou a celkově byla dost ošklivá. Plavidlu se přezdívalo "Krytý vůz", protože se velmi podobalo takovým povozům z dob Divokého západu.
Kontradmirál Jackson Tate, který na Langley sloužil na počátku své vojenské kariéry, vzpomínal na propracovaný prostor, kde se nacházeli holubi. Protože využití holubů u námořního letectva bylo tehdy osvědčenou praxí, byl na lodi holubník. Byl postaven na zádi letadlové lodi – přesněji řečeno mezi lodními děly ráže 5 palců – a byl vybaven prvky pro skladování potravy, hnízdění, výcvik a odchyt. Rozsáhlé úsilí o podporu těchto malých pasažérů dokazovalo, že jsou, resp. měly být cennou součástí posádky.
Když se z děl střílelo, intenzivní zvuk ptáky obtěžoval. Rozčilovali se natolik, že se QM(P) důrazně zasazovali o jejich ochranu. Holubníky byly plánovány a nějakou dobu existovaly také na letadlových lodích, které následovaly po Langley, tedy USS Lexington (CV-2) a Saratoga (CV-3).
Holubi byli vypouštěni po několika kusech, aby si mohli protáhnout křídla a trochu se vyřádit. Obecně se ptáci uměli vracet do holubníku, a to nejsnáze na otevřeném moři, kde holubi neměli na výběr. Když však USS Langley zakotvila, měli často tendenci z nedobrovolné služby odletět, resp. vyhledat místo, které považovali za domov; mateřská loď jim nebyla. Jednoho dne bylo celé hejno holubů vypuštěno, když letadlová loď kotvila u ostrova Tangier, a ani jeden z nich se na letadlovou loď nevrátil.
Všichni tito holubi se přitom vrátili do námořní loděnice Norfolk ve Virginii, kde byli vycvičeni během přestavby Langley. Holubáři tam byli dopraveni letadlem a strávili den chytáním ptáků. Poté už holubi nikdy na moře vyvezeni nebyli. To však neznamenalo konec jejich služby u námořnictva, protože významně přispěli ke spojeneckému úsilí ve druhé světové válce – přirozeně již nikoli z paluby letadlových lodí, natož námořních letounů.
Zdroj: warhistoryonline