Na internetu koluje fotografie z Ruska, která vzbudila značnou pozornost vojenských analytiků. Snímek totiž údajně zachycuje hlavní bojový tank T-90M převážený na transportéru — a především vybavený aktivním ochranným systémem Arena-M. Pokud se autenticita této konfigurace potvrdí, půjde o jeden z nejzřetelnějších důkazů, že se nejnovější ruská „hard-kill“ obrana už neposouvá jen v rovině testů, ale začíná pronikat i do širšího nasazení.

Foto: Na ruské silnici se objevil nový tank. Detail na věži vyvolal velký rozruch | Telegram

Psali jsme:Německá druhoválečná samohybná houfnice Hummel

Samotný převoz tanku na podvalníku přitom není ničím neobvyklým. Tanky se na delší vzdálenosti běžně nepřesouvají po vlastní ose, ale právě na transportérech, aby se šetřila životnost motoru i pásů. To, že je vozidlo naložené, tedy samo o sobě nevypovídá nic mimořádného o jeho technickém stavu ani bojové připravenosti. Podstatné je něco jiného: co přesně je na věži tanku namontováno.

Právě Arena-M by totiž mohla představovat zásadní posun v ochraně ruských obrněnců. Jde o první operační ruský aktivní ochranný systém typu hard-kill, tedy technologii, která nespoléhá jen na pasivní pancíř, ale aktivně ničí přilétající hrozby ještě před dopadem. Systém pomocí radaru nepřetržitě sleduje okolí vozidla, vyhodnocuje trajektorii nebezpečně se blížících střel a následně odpaluje protiopatření, které má hrozbu zlikvidovat ve vzduchu.

Podle údajů zveřejněných ruskými výrobci dokáže Arena-M zachytit rakety, řízené střely i kumulativní protitankovou munici letící rychlostí až 1 000 metrů za sekundu, a to na vzdálenost do 50 metrů. Schopnostmi tak spadá do stejné obecné kategorie jako izraelský systém Trophy, který už prošel rozsáhlým bojovým prověřením. Právě v tom je ale zásadní rozdíl: Arena-M zatím podobně rozsáhlé ověření v reálném boji nemá.

Zveřejněná fotografie přichází v době, kdy se o systému Arena-M mluví stále častěji. Uralvagonzavod totiž v únoru 2025 oficiálně představil verzi T-90M vybavenou tímto systémem. Šlo o důležitý milník programu, který se roky zpožďoval. Ruské úřady přitom už v roce 2020 avizovaly, že chtějí Arena-M na tanky integrovat do roku 2025. Tehdy ještě nikdo netušil, jak dramaticky do těchto plánů zasáhne válka na Ukrajině.

Psali jsme:Hynek Kmoníček: Největší hrozbou je představa, že všechno bude vypadat stejně jako dnes

Psali jsme:Obrana za hranicemi státu: diaspora jako personální zdroj

Psali jsme:Koalice ochotných: Koalice zájmů, koalice schopností, nebo nový model evropské bezpečnosti?

Právě ta se stala tvrdým testem odolnosti ruských obrněných sil. Masivní ztráty tanků, zejména po nasazení moderních protitankových střel a munice útočící shora, vytvořily na ruské velení silný tlak. Mezi největší hrozby patří i americké střely Javelin, které se staly symbolem ničení ruské techniky od roku 2022. Otevřené zdroje z blogu Oryx evidují více než 156 potvrzených ztrát tanků T-90M od začátku války. Právě toto číslo dobře ukazuje, proč se aktivní ochrana znovu dostala do centra pozornosti — a proč už nejde jen o technologickou ambici, ale o praktickou nutnost.

Program Arena-M mezitím nezůstal pouze u ochrany proti klasickým protitankovým střelám. Na začátku ledna 2026 ruští představitelé ministerstva obrany uvedli, že vývojáři dokončili softwarové úpravy, které systému přidaly speciální režim proti dronům. To je mimořádně důležité, protože právě FPV drony a vyčkávací munice dnes patří mezi nejnebezpečnější a nejčastější zabijáky obrněné techniky na obou stranách fronty.

Nová verze má podle dostupných informací umět reagovat i na vzdušné cíle přilétající k tanku, včetně dronů ovládaných přes odolná optická vlákna. Takové prostředky jsou zvlášť problematické, protože jsou do značné míry imunní vůči elektronickému rušení, na které ruské síly jinak často spoléhají. Pokud se tyto schopnosti potvrdí i v praxi, může Arena-M představovat pokus přizpůsobit tankovou ochranu realitě války, kde už největší nebezpečí nepřichází jen z protitankových řízených střel, ale stále častěji i z levných a přesných dronových útoků.

Zároveň ale kolem celé věci zůstává řada otazníků. Některé zprávy naznačují, že verze Arena-M schopná boje proti dronům může být zpočátku vyhrazena jen upravené variantě T-90M, která bývá neoficiálně označována jako T-90M2. Ta má mít modifikovanou věž s rozšířenou zadní částí. Produkce této konfigurace v roce 2026 má být navíc spíše omezená než masová. Ruské ministerstvo obrany však zatím veřejně nepotvrdilo výrobní počty ani neupřesnilo, které konkrétní podvarianty tanku modernizovaný systém skutečně dostávají.

To znamená, že zatím není jasné, kolik operačních T-90M už dnes Arena-M s anti-dronovým režimem skutečně nese, kolik vozidel čeká na modernizaci a kolik tanků je stále odkázáno jen na původní systém Shtora. Ten patří do kategorie soft-kill protiopatření — posádku varuje před hrozbou a snaží se narušit navádění střely, ale nedokáže přilétající munici fyzicky zničit.

Právě proto je aktuální fotografie tak zajímavá. Pokud skutečně zachycuje plně funkční T-90M se systémem Arena-M, jde o další střípek do mozaiky programu, který se za poslední rok a půl posunul od veřejného odhalení k postupnému, ale stále omezenému zavádění. Nejde tedy nutně o důkaz masového přezbrojení, jak někdy naznačují ruská státní média, ale spíš o signál, že modernizované tanky už reálně procházejí logistickou sítí a míří na další místa určení.

Kam přesně tento konkrétní stroj směřoval, ale zůstává nejasné. Mohl jet na cvičiště, do opravárenského závodu, nebo rovnou k frontě. Bez přesnější geolokace či dalších snímků nelze potvrdit víc než to, že obrněnce vybavené Arena-M se v Rusku zjevně dál přesouvají. A to samo o sobě naznačuje, že systém, o kterém se dlouho mluvilo hlavně jako o příslibu, se postupně mění ve skutečnou součást výzbroje.

Otázkou zůstává jediné: bude to stačit? Na dnešním bojišti, kde tanky čelí střelám shora, přesně naváděným raketám i levným útočným dronům, už ani moderní pancíř sám o sobě nestačí. Arena-M může být pro ruské tanky důležitou vrstvou ochrany navíc. Jestli ale opravdu změní pravidla hry, ukáže až její nasazení v podmínkách skutečného boje.

Zdroj: Defence Blog