EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Nájezd na Brasprats: Odvážná "kulišárna" německých druhoválečných výsadkářů

 05. 08. 2020      kategorie: Události      5 komentářů

V srpnu 1944, dva měsíce po vylodění v Normandii, zatlačili Spojenci ozbrojené síly Třetí Říše hluboko od francouzského pobřeží. I přes to se některá přístavní města sveřepě bránila a vázala tak spojenecké jednotky, které nemohly být použité jinde. Jedním z těchto měst byl Brest, důležitá ponorková základna bráněná čtyřiceti tisíci Němci, včetně elitních padákových myslivců z 2. Fallschirmjäger-Division.

Během ústupu směrem k Brestu byly ve zdržovacích bojích zničeny některé německé jednotky. Mezi zajatými vojáky bylo také sto třicet výsadkářů zajatých francouzským odbojem. Několika výsadkářům se podařilo utéct svým věznitelům a tito se dostali až do Brestu, kde následně ohlásili, že jsou jejich spolubojovníci drženi ve špatných podmínkách ve vesnici Brasprats ležící cca 50 km od Brestu a že se je odbojáři chystají popravit.

800px-ShinMaywa_US-1A_‘78_-_71_-_9078_-_海上自衛隊’_(9078)_(25875063241)Foto: Němečtí výsadkáři patřili k elitě a působili Spojencům citelné ztráty. Na snímku výsadkáři procházejí kolem vyřazeného tanku Sherman.  |  Wikimedia Commons

Psali jsme: Kradl v památníku Gabčíka či Kubiše. Teď se bojí, že přijde o práci

Generál Herman Ramcke, který byl tehdy pověřen obranou Brestu a sám byl také výsadkář neváhal ani minutu a zorganizoval záchrannou akci, jejíž vedením pověřil poručíka Ericha Lepkowskiho, velitele 5. Kompanie, veterána bojů o Korintský kanál v Řecku, výsadku na Krétu, tažení do Sovětského svazu a bojů ve Francii.

Když Lepkowski přišel před své muže, vyložil jim situaci tak, že se na sto třicet jejich spolubojovníků nachází v zajetí FFI a pro jejich vysvobození bude třeba prorazit přes americké jednotky tvořící pás okolo obrany Brestu, poté pokračovat cca 50 km do nepřátelského území a pak se zas vrátit zpět. Následně požádal, kdo by se chtěl této nelehké akce dobrovolně zúčastnit - přihlásila se celá 5. Kompanie.

Lepkovski pro akci sesbíral všechna ukořistěná americká vozidla, která mohl, nechal přemalovat kříže na bílé hvězdy a na korby vozů dal francouzské a americké vlajky, díky kterým by teoreticky mohli výsadkáři projet nepoznáni bez jakéhokoliv odporu. Dále sehnal civilní oblečení, které si jeho muži vzali přes uniformy a od generála Ramkeho dostal k dispozici tři ukořistěné lehké tanky M5 Stuart. Přestrojení bylo završeno falešným příkazem k propuštění zajatců. Řidiče vozidel tvořili francouzsky mluvící výsadkáři.

Psali jsme: Nošení zbraně - dokonalá prevence proti zločinu

16. srpna 1944 vydal generál Ramcke příkaz k provedení klamných útoků na odlákání pozornosti, na které Američané podle předpokladu zareagovali. Následně poručík Lepkowski a jeho muži vyrazili do akce. Na Američany, kteří byli zaměstnáni klamnými útoky, skupina vůbec nenarazila a díky přestrojení úspěšně projela všechny stanoviště FFI a nepřítele potkali až na posledním checkpointu těsně před cílovou vesnicí, kdy už na sobě měli přestrojení jen francouzky mluvící řidiči náklaďáků. Odbojáři, kteří nečekali, že by takhle hluboko v osvobozeném území mohla operovat celá rota německých výsadkářů, nechali kolonu po pár otázkách projet do Braspratsu.

Bundesarchiv_Bild_101I-584-2160-32,_Frankreich,_Fallschirmjäger_in_Deckung
Foto: Německý výsadkář na hlídce během bojů v Normandii roku 1944 | Wikimedia Commons

Kolona se rychle blížila ke školní budově, ve které byli drženi jejich kolegové, když se rozezněly první výstřely od stanoviště FFI přes které právě projeli. Jehož osazenstvo si sice pozdě, ale přece uvědomilo, že na těch „Američanech“ něco nesedí. Výsadkáři tak byli nuceni seskákat z náklaďáků a pustit se do boje.

Než se Lepkowskiho muži dostali ke škole, využili zajatí výsadkáři zmatku, který způsobila střelba ve vesnici, přemohli své stráže a přidali se k záchranné skupině. Nyní již dvěma rotám zkušených výsadkářů se následně podařilo prorazit ven z vesnice. Celá akce trvala od prvního výstřelu dvacet minut.

Kolona se rychle pak vydala směrem k Brestu a bez problémů se prostřílela přes pár prvních stanovišť FFI. Silnější odpor přišel až na posledním stanovišti před americkým perimetrem, kdy se FFI stačila vzpamatovat a zorganizovat obranu. Výsadkáři museli sesednout z náklaďáků a pomocí tanků M5 si prostřílet cestu přes narychlo postavené bariéry, aby mohli pokračovat dál. Američané byli stále zaměstnáni klamnými útoky generála Ramckeho a záchranná skupina se tak nakonec dostala zpět do Brestu.

Lepkowskiho skupina slavila velký úspěch. Při akci urazila něco okolo sto dvaceti kilometrů, zachránila všech sto třicet zajatých kolegů, přivezla si sebou patnáct zajatých členů FFI. Sama skupina neměla žádné ztráty, jen tři lehce zraněné výsadkáře.

Erich Lepkowski byl za tuto akci povýšen a byl vyznamenán Rytířským křížem. Lepkowski pak dál pokračoval v boji při obraně Brestu, kde byl v posledních dnech bojů těžce zraněn a následně padl do zajetí. Po válce byl jedním z tvůrců nového výsadkového vojska Západního Německa.

Video: Krátký dokument plný originálních záběrů německých parašutistů / YouTube

 Autor: VKZB

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

vlado.g

11. 08. 2020

Němci a Rusové si navzájem výsadkáře do zajetí nebrali. Spojenci posílali německé výsadkáře do zajateckých táborů v Anglii nebo do USA a Kanady (např. Afrikakorps). Asi 400 zajatých spojeneckých výsadkářů při Arnhemu skončilo ve Stalag XI B ve Fallingbostel. Jen na doplnění, koncem války ponechávali Rusové v Prusku města - pevnosti, v obklíčení a pokračovali v postupu na Berlín, podobně i Spojenci, např. Dunkerque, Arnhem, kapitulovaly 8. - 9. 5. 1945

PV

09. 08. 2020

Vesnice se jmenuje Brasparts ( drobnost, jen překlep)

CE

05. 08. 2020

Petr Hejna
Čechoslováci "hlídali" Dunkerque
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_Dunkerque_(1944)
Byl mezi nimi i Josef Turek (tehdy velitel tanku Cromwell, dnes Plukovník v.v.), kterého jsem měl možnost osobně potkat. Meruňkovici pil jako zamlada a opil mě. :-)

Karl

05. 08. 2020

Pěkný článek, není o tom třeba i nějaká kniha? Docela by to bylo zajímavé.
Když si vzpomenu na vyprávění strýce (wehrmacht) na východní frontu, tak pravidlo bylo, že do rukou odboje/partyzánů se nesmí člověk dostat. Jinak ve většině případů ani jeho tělo nikdo nikdy nenajde. Co vím tak u Výsadkářů a Waffen SS to platilo dvojnásob. A bylo jedno jestli to byl řidič, kuchař. To už bylo lepší se dostat do zajetí Rudé armády, když už nebyla jiná možnost. Tam nějaká šance na přežití ještě byla. Ale to jsem odbočil.

liberal shark

05. 08. 2020

Měli štěstí, že nebyli odhaleni a chyceni. Jako záškodníci by šli okamžitě všichni ke zdi.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací