Nejkrvavější měsíc: Rusko v květnu ztratilo přes 30 000 vojáků, více než naverbovalo do armády
Ruská armáda přišla na bojišti o více vojáků, než naverbovala. Alespoň tak tomu bylo v květnu, kdy Rusové vtrhli do Charkovské oblasti, kde byli následně zastaveni za pomoci amerických zbraní získaných Ukrajinou včetně všudypřítomných ukrajinských dronů. Minulý měsíc se ukázal být obzvláště krvavý: v průměru bylo každý usmrceno či zraněno více než 1 000 vojáků, o čemž informovaly zpravodajské agentury Spojených států, Velké Británie a dalších západních zemí.
Foto: Ruská armáda přišla na bojišti o více vojáků, než naverbovala. Alespoň tak tomu bylo v květnu, kdy Rusové vtrhli do Charkovské oblasti, kde byli následně zastaveni za pomoci amerických zbraní získaných Ukrajinou včetně všudypřítomných ukrajinských dronů. | Shutterstock
Britská rozvědka považuje květen za nejkrvavější za celých 27 měsíců války. Odhaduje, že průměrné ztráty byly cca 1 200 lidí denně. V květnu tak ruská armáda mohla ztratit 31–37 000 vojáků. Rusko ji přitom podle amerických představitelů doplňuje v počtu 25–30 000 lidí měsíčně, což umožňuje ruskému velení nadále pokračovat ve vrhání svých vojáků do smrtících masových útoků.
Podobná taktika v historii víceméně fungovala již dvakrát - při dobytí Bachmutu a Avdijivky. Je pravda, že k jejich obsazení bylo nutné „vhodit do mlýnku na maso“ Wagnerovce, vězně i obyčejné vojáky na velmi dlouhou dobu, jelikož bitva o Bachmut trvala asi rok. Avdijivka pak byla dobyta za čtyři měsíce. Po vstupu ruských vojsk do Charkovské oblasti (10. května 2024) se nejprve zdálo, že ruský postup bude velmi rychlý. Za neustálých útoků na Vovčansk se ruským jednotkám podařilo obsadit část města během prvních dnů. Pak se však ruská ofenziva zastavila. Podle ukrajinské i americké armády letos na jaře přináší taktika masových útoků znatelně méně výsledků.
Navíc se nejen na severovýchodě, ale také na východě Ukrajiny masivně používaly drony, kazetová munice s přechodem ukrajinských ozbrojených sil do obrany, včetně minových polí a využívání opevnění, což se vlastně pro postupující ruské vojáky na otevřeném území rovnalo sebevraždě. Vojáci byli často do útoků posláni nikoli na obrněných vozidlech, ale na motocyklech, čtyřkolkách a otevřených bugginách.
„Prezident Putin a Moskva se velmi usilovně snažili dosáhnout velkého úspěchu a prolomit frontovou linii letos na jaře,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro New York Times. „Zkusili to a neuspěli. Udělali velmi malý pokrok a platí za to velmi vysokou cenu,“ dodal Stoltenberg. Pokud jde o rozsah ztrát, může se květen připodobnit k průběhu sovětské invaze do Afghánistánu, kde bylo během 10 let bojů celkem zabito více než 15 000 sovětských vojáků. Jen v bitvě o Avdijivku ruská armáda údajně ztratila cca 16-17 000 vojáků.
Zdroj: Moscowtimes.ru
