EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Nemoci a smrt v Malé pevnosti Terezín

 07. 07. 2019      kategorie: Vojenská historie      2 komentáře

Zdravotní a hygienická péče se v terezínské věznici uplatňovala ve velmi omezené míře. Ani policejní lékař, který navštěvoval Malou pevnost 2 x týdně, nedokázal odporovat jejímu velení. V této funkci působil nejdéle německý lékař Benno Krönert z Litoměřic. Jeho pravomoci však byly velitelem Jöckelem silně omezeny a léčba nemocných probíhala většinou jen ambulantně. Vězeňská ošetřovna se nacházela mezi celami č. 4 a 5 v I. dvoře.

799px-Czech-2013-Terezin-Theresienstadt-Arbeit_macht_frei
Foto: Zdravotní a hygienická péče se v terezínské věznici uplatňovala ve velmi omezené míře | Wikimedia Commons

O to větší význam měla zdravotní péče, kterou zabezpečovali lékaři z řad vězňů. Jejich odvaha a obětavost přispěly již v roce 1940 ke zřízení marodky, i když zpočátku o pouhých 8 lůžkách. Lékaři zde mohli spoluvězňům poskytnout základní ošetření, ovšem s tím omezením, že jim chyběly běžné léky a vybavení. Lékařská péče se zlepšila až v roce 1943, kdy byla ošetřovna vybavena přístroji a nástroji ze zabavené ordinace židovského lékaře. Významnou úlohu sehrálo také působení skupiny vězněných poděbradských lékařů Vojtěcha Sailera, Václava Kryšpína a Ladislava Filipa, kterým se podařilo podstatně rozšířit počet lůžek pro nemocné. V březnu 1944 jich měla marodka již 74.

Psali jsme: Bitva o Szigetvár - nerovná bitva známá jako ,,uherské Thermopyly"

image001
Foto: Na jaře 1945 bylo několik cel IV. dvora přeměněno na hromadné marodky | Wikimedia Commons

Zpočátku se zdravotní péče poskytovala jen v prostorách I. dvora. Od léta 1942 se pomalu zaplňoval také ženský dvůr, kde zpočátku nemocné ženy ošetřoval lékař z mužské marodky. Teprve s příchodem prvních zatčených lékařek byla i v ženském dvoře zřízena ošetřovna s marodkou. Rozšiřování věznice vedlo postupně k vytváření dalších míst pro poskytování zdravotní péče. Časem vznikly další ošetřovny v prostorách dílenského dvora a v bloku samotek IV. dvora, ve kterých působila řada českých lékařů, např. František Nejezchleba, Karel Šrámek, Jaroslav Vápeník, Josef Souhrada, Přemysl Poňka a polský lékař Wlodzimierz Oroński. V roce 1945 byly vzhledem k výskytu infekčních chorob pro nemocné vyčleněny dokonce i některé hromadné cely ( č. 35, 41, 45 ) IV. dvora.

Terezin_CZ_Ater95
Foto:  I přes nedostatek zdravotního vybavení provedli věznění lékaři v primitivních podmínkách řadu náročných zákroků na záchranu spoluvězňů | Wikimedia Commons

Psali jsme: Úchvatná pocta všem našim účastníkům Pražského povstání

I přes nedostatek zdravotního vybavení provedli věznění lékaři v primitivních podmínkách řadu náročných zákroků na záchranu spoluvězňů. K těm nejpozoruhodnějším patřila např. operace slepého střeva, amputace nohy, či transfúze krve. Menší zákroky prováděli lékaři přímo v celách. Je však nutné zdůraznit, že i tuto skromnou zdravotní péči velení věznice odpíralo židovským a sovětským vězňům, kteří tak zůstali odkázáni jen na pomoc českých spoluvězňů. Ubytování ve velkých a přeplněných celách s množstvím parazitů, nedostačující hygiena, špatná strana a mnohdy vysilující práce oslabovaly fyzickou i psychickou kondici vězňů a vedly ke zhoršování jejich zdravotního stavu.

Důsledkem byl stoupající počet onemocnění a úmrtí. Epidemie úplavice přinutila na podzim roku 1944 velení věznice zřídit v objektu za I. dvorem vězeňskou nemocnici. Ale i toto opatření nemohlo nahradit skutečnou lékařskou péči. Zákonitě proto s celkovým zhoršováním vězeňských poměrů stoupaly výrazně rozdíly mezi přirozenou a zaviněnou či násilnou smrtí.

Zdroj: Úvodní foto - Lucie Boháčová

CENOVÉ BOMBY (3143)

Komentáře

deckard

15. 07. 2019

...a to při tak mizerném zdravotním stavu a všem peripetiím,které těm nebožákům denně nadělovali
ty "svi..ně" nacistický,ještě od cca poloviny roku 1944 mnoho z nich denně pochodovalo do podzemní
továrny Richard u Litoměřic ,kde pracovali na výrobě součástek do různých válečných strojů Německa
(tanky atd.),umírali buď cestou,nebo přímo v útrobách podzemní továrny,údajně to byli tisíce (co
se dochovali nějaké prameny a důkazy otomto zvěrstvu..prostě strašné!!)....mrtvé spalovali v
místní cihelně ,která se nachází blízko městského hřbitova Litoměřic (dnes je tam památník),..ale
u samotného Richardu,tedy alespoň u posledního existujícího bývalého vchodu od podzemního
komplexu,donedávna nebylo nic,naopak,samotný újezd a vchod byl pomalu zasypáván sutí atd.,..vchod
byl a snad i dnes je neustále poškozován těmi,co lezou dovnitř za vidinou nalezení nějaké
senzace,či tajných zbraní a kdo ví čeho,.teď je tam tedy nějaká deska s fotkami z té doby..ovšem i
ta deska už je poškozena čmáranicemi a nasprejovaným hákovým křížem!!!..:(

Monarchista

10. 07. 2019

Nejhorší na celé vcěci je to, že to ani nebyl koncentrační tábor. Byla to "jen" věznice. Teprve z Terezína vyjížději vlaky do koncentračních táborů. Lidé tam museli pracovat a to i pod dohledem a řízením českých mistrů, To jméno si již nepamatuji. Ale ta jedna bestie měla echt český původ. To, že to byli jen Židé je stále skvrnou na naší historii.
V Terezinu se lidé plánovitě nelikvidovali, ale to nic nemění na tomm, že to bylo strašné.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací