Na sociálních sítích se objevily nové fotografie čínského letounu Y-9GX-18, který je zřejmě upravený do role gunshipu — tedy těžce vyzbrojeného stroje určeného k palebné podpoře ze vzduchu. Právě nové snímky teď odhalují několik dosud nejasných detailů a naznačují, že Čína možná testuje vlastní verzi létající dělostřelecké platformy.

Foto: Letoun Y-9GX-18 | Weiboo

Psali jsme: A-10 Thunderbolt II: legendární „vrčící prase“

Y-9GX-18 vychází z transportního letounu Y-9, který je dalším vývojovým stupněm typu Y-8. Ten sám navazuje na domácí čínskou kopii sovětského An-12. Z původně ryze transportní konstrukce se tak zřejmě rodí specializovaný bojový stroj, který může spojovat přímou palebnou sílu, průzkum i vlastní obranné systémy.

První fotografie této verze se objevily už letos v dubnu, tehdy však byly v nízké kvalitě a jedna z nich měla navíc rozmazanou spodní část trupu, zřejmě kvůli cenzuře. Nově zveřejněný, výrazně čitelnější snímek ale nabízí mnohem zajímavější pohled. Pod střední částí trupu je vidět konstrukce připomínající velkorážný kanon umístěný v otočné nebo pohyblivé lafetě. Před touto věží se navíc nachází elektro-optický systém, který by mohl sloužit k přímému zaměřování cíle.

Pozornost budí i příď letounu. Ta podle všeho ukrývá radar, pravděpodobně určený k vyhledávání cílů, a další elektro-optickou zaměřovací stanici. Na horní části trupu se pak nachází satelitní komunikační terminál umístěný v samostatném krytu. To naznačuje, že Y-9GX-18 by nemusel být jen „létajícím kanonem“, ale také propojenou platformou schopnou působit v síťově vedených operacích.

Další zajímavé prvky se nacházejí v přední a zadní části letounu. Mohlo by jít o součásti palubního systému elektronického boje, jehož úkolem je rušit radiolokačně naváděné střely země–vzduch i radary, které je navádějí. Jinými slovy: letoun by mohl být navržen tak, aby měl šanci přežít i v prostředí, kde protivník disponuje moderní protivzdušnou obranou.

Psali jsme:Francouzské tanky Leclerc jako obří brokovnice proti dronům

Psali jsme:Česko-polský průmyslový tah: CSG a PZL-KALISZ spojí síly při výrobě motorů

Psali jsme:Ghost Hunters 2026: Armáda ČR testovala oči a uši moderního bojiště

Mezi obrannými prvky se navíc možná nachází i systém DIRCM, tedy obrana proti střelám s infračerveným naváděním. Jedna z jeho částí je zřejmě patrná v ocasní sekci. Princip takového systému je jednoduchý, ale velmi účinný: detekuje odpálení střely, rozpozná typ hrozby a následně pomocí přesně směrovaného laserového paprsku oslepí její infračervenou hlavici. Pro velký a relativně pomalejší letoun, jakým Y-9 bezpochyby je, by šlo o mimořádně důležitou vrstvu ochrany.

Záhadou zůstává i jeden neidentifikovaný otvor či kryt v zadní části stroje, který se na běžné verzi letounu nevyskytuje. Teoreticky by mohlo jít o umístění další zbraně, případně jiného speciálního vybavení. Pozorovatelé si rovněž všímají konců křídel, kde se zřejmě nacházejí závěsníky pro nesenou výzbroj, včetně naváděných střel odpalovaných ze vzduchu.

Je ale potřeba zachovat opatrnost. Všechny tyto závěry zatím vycházejí jen z omezeného počtu fotografií v relativně nízkém rozlišení. Definitivní posouzení skutečných schopností Y-9GX-18 tak bude možné až ve chvíli, kdy se objeví kvalitnější snímky nebo další důkazy. Určitou indicii ale poskytuje i samotný vzhled letounu: nebarvený trup může naznačovat, že stroj se stále nachází ve fázi továrních zkoušek.

Z vojenského hlediska je zajímavá i otázka, k čemu by Čína podobný gunship vlastně chtěla použít. V případném konfliktu o Tchaj-wan by totiž takový letoun narážel na zásadní omezení. Hustá síť protivzdušné obrany a přítomnost stíhacího letectva by z něj dělaly zranitelný cíl, zejména při útocích na pozemní cíle v blízkosti fronty.

Právě proto se nabízí jiná možnost: boj proti dronům. V této roli by Y-9GX-18 mohl dávat větší smysl. Kombinace senzorů, výdrže ve vzduchu, možné výzbroje a obranných systémů by z něj mohla udělat platformu schopnou ničit bezpilotní prostředky ve větších počtech a na větší vzdálenost od vlastních sil. V éře masového nasazení dronů by tak nešlo jen o technologickou kuriozitu, ale o odpověď na velmi konkrétní problém moderního bojiště.

Pokud se tyto odhady potvrdí, Y-9GX-18 by představoval pozoruhodný posun v čínském vojenském letectvu. Nejen jako další specializovaná verze transportního stroje, ale jako signál, že Peking hledá nové cesty, jak spojit palebnou sílu, senzory a aktivní ochranu do jediné víceúčelové platformy.

Zdroj: Weiboo