Operace Sumarra: Americké stíhačky F-15 proti ruským MiG-25
17. ledna 1991 začala letecká fáze operace Pouštní bouře, při které letectvo koalice zničilo za 10 dní 117 letadel Iráckých vzdušných sil. Irácké letectvo v tomto období podniklo několik bojových letů, napáchalo však minimum škod a přišlo v boji proti koaličním letounům o 36 strojů. Tento vývoj vedl Iráčany k pokusu o zachránění zbylých letounů tím, že je přelétnou do jiného státu. Koalice s touto variantou počítala, plánovači však předpokládali, že se Iráčtí piloti pokusí o únik do Jordánska, které bylo Iráku přátelsky nakloněno a tak se Iráckým pilotům podařilo bez problémů přelétnout přibližně 140 letounů do Íránu. Teprve poté koalice zareagovala a vytvořila na severu Iráku bezletovou zónu zvanou MIGCAP, kterou chránily stíhací letouny US Air Force a US Navy.
Po vytyčení severní bezletové zóny začalo irácké vedení plánovat pokus o její proražení. Iráčané sledovali frekvence používané stíhači F-15 a letouny AWACS. A po pár dnech přišli s myšlenkou použít dva MiGy-25, ze kterých by jeden hrál roli návnady a druhý poté zaútočil na koaliční letouny ve chvíli, kdy by byly zaneprázdněné prvním MiGem. Podobnou taktikou Iráčané sestřelili několik let předtím minimálně 5 letounů F-14 íránského letectva.
Foto: Americké stíhací letouny nad Irákem během operace Pouštní bouře | Wikimedia Commons
30. ledna 1991 hlídkovaly v bezletové zóně čtyři stíhací letouny F-15 z 53rd TFS. Dvojice F-15 s volacím znakem „Xeres 31“ zahlásila „bingo fuel“ (nedostatek paliva), což znamenalo, že bude na další hodinu a půl zaneprázdněna doplňováním paliva za letu a nad bezletovou zónou se bude nacházet jen dvojice F-15 „Xerex 33". Na tuto chvíli Iráčané čekali a během dalších okamžiků odstartovala z vojenských letišť Qadessiya a Tammuz dvojice MiGů 25. Iráčtí stíhači zamířili každý z jiné strany s pomocí pozemních návodčích k cílové pozici „Xeres 33“. Situaci Iráčanům však zkomplikoval „elektronický fantóm“, tedy falešný odraz na radarech způsobený nejspíše rozdíly v teplotě vzduchu, po kterém kapitán Mohammed Jassim as-Sammarai vystřelil raketu dlouhého dosahu R-40. Tento falešný cíl také způsobil, že se oba MiGy 25 setkaly ještě před tím, než dorazily k opravdovému nepříteli. Poté co se radarové obrazy vyčistily, navedli pozemní návodčí dvojici MiGů správným směrem. Američtí stíhači se o dvojici nepřátel dozvěděli, když od nich byly MiGy vzdálené 70 mil a kapitán Thomas Dietz se svým wingmanem ihned nasměrovali své stroje směrem k nepříteli.
Jako první uzamkl svým radarem protivníka 1st Lt. Robert Hehemann. Hehemann si vybral vedoucího nepřátelské formace, který letěl rychlostí 1,8 machu ve výšce 13000 metrů a odpálil na něj AIM-7 Sparrow. Raketa jen neškodně odpadla od závěsníku a RWR (Indikace ozáření letounu radarem) amerických strojů se výstražně rozblikaly, protože je mezi tím zaměřily radary iráckých letounů. Hehemann odpálil další Sparrow těsně poté, co piloti MiGů odpálili rakety R-40 a ihned začal, stejně jako jeho vedoucí, provádět obranné manévry, aby se vyhl nepřátelským raketám. Dietz mezi tím napadl kapitána Mahmouda Awada a když žádná z jeho raket nepřátelský MiG-25 nezasáhla, donutil ho jeho protivník přejít do obrany. Awad zatlačil Dietze směrem k východu a obrátil svou pozornost na Hehemanna, který právě odpálil další Sparrow na MiG 25 pilotovaný as-Sammaraiem. As-Sammarai provedl sérii obranných manévrů, díky kterým ho Hehemannův Sparrow minul a samotný Hehemann ve stejnou chvíli s obtížemi setřásl nepřátelskou raketu R-40, kterou po něm vypálil Awad.
Foto: Iráčané se svá letadla pokoušeli zachránit také zahrabáváním do písku. Na tomto snímku je Američany odkrýván MiG-25, někde u Al-Taqqadum západně od Bagdádu | Master Sgt. T. Collins, U.S. Air Force
V tuto chvíli byli Iráčané již zcela bez raket a Američané, kteří byli zatlačeni do defenzivy, na tom nebyli o moc lépe. As-Sammarai a Awad tak využili příležitosti a na plnou forsáž vyrazili na západ k letišti Tammuz. „Xerex 33“ se kvůli rychlosti iráckých stíhačů nedokázali znovu dostat do situace, která by umožňovala MiGy ohrozit, a proto přenechali pronásledování Lt. Col. Randymu Bigumovi a 1st Lt. Lynnovi Broomemu, kteří spolu tvořili „Xerex 31“. „Xerex 31“ se zrovna vracel nad bezletovou zónu po doplnění paliva. Biguma a jeho wingmana při pronásledování odtáhl silný vítr nad Bagdád, čehož si američtí piloti plně zaměstnáni MiGy všimli až ve chvíli, kdy je začaly zaměřovat irácké prostředky PVO. Awad a as-Sammarai šli v té době na přistání a dvojici Bigum/Broome se po nich ještě podařilo na extrémní vzdálenost vypálit čtyři rakety Sparrow, které minuly svůj cíl hlavně proto, že mezitím oba MiGy úspěšně přistály. „Xerex 31“ se poté rychle vzdálil z bagdádského vzdušného prostoru, aby se nestal obětí irácké PVO.
Tento boj byl poslední akcí iráckého letectva během operace Pouštní bouře. Dietz a Hehemann skončili válku každý se třemi sestřely iráckých letounů a stali se tak nejúspěšnějšími koaličními stíhači. Iráčané byli přesvědčení, že poškodili, nebo sestřelili alespoň jednu F-15, Američané však 30. ledna nepřišli o žádný stroj.