V sobotu 1. února přistál u Havany ruský transportní letoun IL-76 na vojenském letišti San Antonio de los Baños. Na první pohled rutinní logistika. Jenže v detailech se skládá obraz, který ve Washingtonu zvedá obočí: stroj je pod americkými sankcemi, patří dopravci spojovanému s podporou ruského obranného sektoru a jeho trasa nápadně připomíná vzorec, který svět viděl už dřív — těsně před americkou operací ve Venezuele.

Foto: IL-76 přistává na Kubě 1.2.2026 | Telegram

Psali jsme:Historický zlom: Německo uvolňuje rozpočtová omezení a posiluje armádu

Podle Fox News letoun náleží společnosti Aviacon Zitotrans. A právě to je jeden z klíčů k celé epizodě. Aviacon Zitotrans je dlouhodobě na sankčních seznamech USA, Kanady i Ukrajiny kvůli přímé podpoře ruského zbrojního zázemí. Americké ministerstvo financí v minulosti uvedlo, že tento dopravce přepravoval po světě mimo jiné střely, bojové hlavice a díly pro vrtulníky. Jinými slovy: nejde o firmu, u níž by „neznámý náklad“ automaticky vyvolával dojem humanitární pomoci.

Trasa s otisky diplomacie: Kdo dal povolení?

Letová data z veřejně dostupných sledovacích služeb ukazují, že IL-76 měl zastávky v Petrohradu a Soči, poté přeletěl Atlantik se stopami v Mauritánii a Dominikánské republice, než dorazil na Kubu. Každé takové přistání přitom vyžaduje oficiální souhlas místních úřadů.

A tady se z technického detailu stává politická informace. Pokud je letoun pod sankcemi a přesto dostává povolení k přistání, znamená to pro USA jasný signál: které státy jsou ochotné ruské vojenské lety tolerovat i navzdory mezinárodnímu tlaku. Nejde jen o to, kam letěl — ale kdo mu otevřel dveře po cestě.

Déjà vu: Stejný stroj, stejný rytmus, stejná mlha kolem nákladu

Ještě znepokojivější je podobnost s tím, co bylo pozorováno „na prahu“ událostí ve Venezuele. Podle uvedených informací stejný IL-76 letěl do Venezuely v říjnu 2025, krátce před zahájením americké vojenské akce, která vyústila ve změnu moci v Caracasu.

Psali jsme:Koalice ochotných bez iluzí: Střední Evropa a hranice možného

Psali jsme:Společnosti skupiny CSG budou vystavovat na veletrhu World Defense Show 2026

Psali jsme:Video: Zahraniční technika na Ukrajině. Největší přínos je jinde, než čekáte

Během operací ve Venezuele navíc ruská státní média potvrdila, že tento konkrétní Il-76 doručil krátko- a střednědosahové protiletadlové systémy Pantsir-S1 a Buk-M2E. To je důležitý kontext: když se jednou „nejasný let“ ukázal jako dodávka vysoce citlivé vojenské techniky, další „nejasný let“ už nikdo nečte nevinně.

Teď se podobný vzorec objevuje u Kuby — s tím rozdílem, že o nákladu se oficiálně nemluví. A právě ticho bývá v geopolitice často nejhlasitější část sdělení.

Kuba–Venezuela: Staré vazby, které se vracejí do hry

Do příběhu zapadá i širší pozadí kubánsko-venezuelské spolupráce. Ta podle dostupných informací začala nabírat na síle na konci 90. let, kdy se Hugo Chávez dostal k moci a navázal úzké kontakty s Fidelem Castrem. V dalších letech se z toho stal vztah, který nebyl jen ideologický, ale i bezpečnostní.

Připomíná se také moment z americké operace ve Venezuele: při zadržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura měly americké speciální síly eliminovat 32 kubánských strážců. Mezi mrtvými měli být příslušníci Kubánských revolučních ozbrojených sil a ministerstva vnitra. Podle zveřejněných informací Maduro kubánské bezpečnostní služby využíval systematicky — a ne náhodou.

V tomhle světle přistání sankcionovaného IL-76 u Havany nepůsobí jako izolovaná epizoda. Spíš jako připomínka, že staré bezpečnostní kanály nezmizely — jen se na čas stáhly do stínu.

Co to může znamenat (a co zatím nevíme)

Neznámý náklad znamená jediné: prostor pro interpretace. Ale některé závěry vyplývají přímo z faktů:

• Dopravce i letoun jsou spojovány s vojenskými přepravami a jsou pod sankcemi.
• Trasa zahrnovala státy, které musely přistání povolit, což je samo o sobě politická informace.
• Stejný stroj byl dříve potvrzen jako nosič protivzdušných systémů v předvečer zásadního zvratu ve Venezuele.
• Cuba–Venezuela bezpečnostně spolupracují dlouhodobě, takže Kuba není „náhodná destinace“.

Konkrétní obsah nákladu ale zůstává nejasný — a právě to bude určovat další vývoj. Pokud šlo o běžné zásoby, proč zvolit sankcionovaného dopravce s takovou reputací? A pokud šlo o citlivý materiál, proč zvolit trasu, která na sebe upozorňuje přesně tím, že vyžaduje řetězec povolení?

Zdroj: defensemagazine.com