Rok 2025 přinesl v Indo‑Pacifiku zlom, který už nejde přehlédnout: Čína zrychlila, rozšířila svůj dosah a začala tlačit na region současně ve vzduchu, na moři i v „šedé zóně“ mezi mírem a otevřeným konfliktem. Podle analýzy CSIS China Power Project šlo o bezprecedentní růst operačního tempa i geografické přítomnosti — a zároveň o jasný signál, že Peking systematicky buduje schopnost měnit status quo silou.

Foto: Bombardér H-6K | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Americké námořnictvo poprvé dokázalo sestřelit mezikontinentální balistickou střelu

Taiwan: Rekordní nálety a nácvik blokády

Nejviditelnější číslo roku je Taiwan. Po inauguraci taiwanského prezidenta Lai Ching-te (William Lai) v květnu 2024 čínské velení nastavilo výrazně vyšší „základní“ měsíční aktivitu — a v roce 2025 ji PLA udržela.

Výsledek: 3 764 čínských leteckých narušení taiwanské ADIZ (Air Defense Identification Zone), což je o 22,4 % více než v předchozím roce. Nejde jen o statistiku. Každý takový let znamená tlak na protivzdušnou obranu, únavu posádek, opotřebení techniky a testování reakčních časů.

Peking navíc vsadil na velké, mediálně i vojensky čitelné manévry: Strait Thunder‑2025A v dubnu a Justice Mission 2025. Právě dubnové cvičení mělo podle popisu praktikovat scénář úplné blokády ostrova, do kterého se zapojila letadlová loď Liaoning a její úderná skupina.

A to nejcitlivější: čínské raketové síly simulovaly údery na pozemní cíle včetně terminálů LNG Yong’an v Gaoxiongu. V překladu do reality krizového plánování to znamená jediné — Peking dává najevo, že v případě eskalace počítá i se scénářem ochromení energetické infrastruktury.

Dvě letadlové lodě zároveň: Čína poprvé „za první ostrovní řetězec“

Další milník roku 2025 je námořní. Čína poprvé ukázala, že umí promítat sílu daleko za First Island Chain: obě bojeschopné letadlové lodě, Liaoning a Shandong, operovaly současně ve volných vodách Tichého oceánu.

A nebyla to jen „plavba pro fotky“. Skupiny lodí prováděly střelby a manévry i v prostoru u Austrálie a Nového Zélandu. Pro region to funguje jako vzkaz: Peking chce být vnímán nejen jako lokální hráč u vlastního pobřeží, ale jako mocnost připravená jednat v širším, až globálním měřítku.

Jihočínské moře: Posun ohniska a rekordní počet operací

V Jihočínském moři se změnil „vektor napětí“. Zatímco dříve byl epicentrem sporů Thomas Shoal, v roce 2025 se čínská pobřežní stráž (CCG) více soustředila na blokování Scarborough Shoal.

Počet operací v této oblasti se zdvojnásobil oproti roku 2024. Celkově síly ČLR provedly v regionu 163 operací, což je nové historické maximum. Jinými slovy: tlak se nezmenšuje — jen se přesouvá tam, kde Peking vidí výhodnější páku.

Japonsko: Šedá zóna u Senkaku a únava obrany

Napětí rostlo i kolem Japonska. V listopadu a prosinci 2025 pozorovatelé zaznamenali prudký nárůst aktivity PLA a více hlídek v okolí sporných ostrovů Senkaku. Peking zde podle popisu sází na „gray zone“ taktiky: dlouhodobé, opakované akce, které mají protivníka vyčerpávat, nutit ho reagovat a zároveň neeskalovat do bodu, kdy by byl jednoznačný důvod k tvrdé odpovědi.

Do toho zapadá i letecký obraz: během prvních tří čtvrtletí fiskálního roku 2025 musely japonské vzdušné síly startovat k identifikaci a zachycení cizích letounů 448× (oproti 521× ve stejném období předchozího roku). I když je číslo mírně nižší, intenzita v okolí japonského vzdušného prostoru zůstává vysoká.

Nejčastějším zdrojem incidentů byla tradičně Čína: 68 % všech případů (304). Ruské letouny tvořily 29 % (130). Největší tlak se soustředil na jihozápadní sektor, kde japonští stíhači vzlétli 287×.

Japonský Joint Staff přitom zvlášť sleduje palubní letectvo: za sledované období bylo zaznamenáno zhruba 260 vzletů a přistánístíhaček J‑15 z letadlových lodí v Pacifiku. A jako další vrstva odstrašování pokračují společné dálkové lety bombardérů H‑6 a Tu‑95.

Tokio na to reaguje demonstrací vlastních schopností: v odpovědi na aktivitu čínské flotily Japonsko nasadilo 16 stíhaček F‑2vybavených 64 protilodními střelami.

Rusko: Méně cvičení, ale citlivější spolupráce

Zajímavý kontrast nabízí spolupráce s Ruskem. Kvantitativně klesla: v roce 2025 proběhlo jen šest společných cvičení, nejméně od roku 2020. Kvalitativně se ale posunula do citlivější roviny — flotily obou zemí provedly první společnou podvodní hlídku. To je signál hlubší integrace na úrovni strategických jaderných sil a ponorkového loďstva, tedy v doméně, která se obvykle neotevírá „jen tak“.

Krátké zvolnění, dlouhý trend

CSIS zároveň upozorňuje na mírný pokles intenzity aktivit PLA ve druhé polovině roku 2025. Může jít o taktické přeskupení nebo dopad vnitřních čistek ve vyšším vojenském vedení. Jenže celkový směr se nemění: Peking krok za krokem skládá dohromady schopnosti, které mu dávají více možností — od nátlaku přes blokádu až po projekci síly daleko od vlastních břehů.

A to je možná nejdůležitější pointa roku 2025: nejde o jednu krizi, jedno cvičení nebo jednu flotilu. Jde o nový standard přítomnosti, který má regionu postupně vnutit myšlenku, že „takto to teď prostě bude“ — a že odpor bude dražší a únavnější.

Zdroj: Defense Express