Spojené státy stáhly všechny strategické bombardéry B-1B Lancer, které byly rozmístěny na britské základně RAF Fairford. Odlet dvanácti strojů 4. října potvrdil Pentagon i americké velitelství v Evropě. Podle americké strany se letouny vrátily na své domovské základny ve Spojených státech.

Foto: U.S. Air Force B-1B Lancer opouští základnu RAF Fairford | Lee Hathaway

Na první pohled jde o běžný přesun sil. Jenže načasování z něj dělá událost, která přitahuje pozornost daleko za hranicemi leteckých kruhů. K odletu totiž došlo ve chvíli, kdy britská policie vyšetřuje podezřelé aktivity v okolí Fairfordu — včetně možné vazby na zahraniční stát.

Dvanáct bombardérů během jediného dne

Podle dostupných informací opustilo RAF Fairford celkem 12 bombardérů B-1B Lancer. Stroje odlétaly v průběhu celého dne 4. října.

Americké úřady zdůrazňují, že stažení bombardérů neznamená oslabení schopnosti USA provádět strategické operace. Pentagon připomněl, že letouny B-1B, B-2 i B-52 dokážou uskutečňovat dálkové bojové mise přímo z kontinentálních Spojených států.

Jinými slovy: odlet z Británie neznamená, že americké bombardéry mizí ze hry. Znamená pouze, že se mění jejich výchozí pozice.

Fairford pod drobnohledem policie

Pozornost se v posledních dnech soustředila nejen na samotné bombardéry, ale i na okolí základny. Dne 27. září britské bezpečnostní složky obdržely hlášení o třech podezřelých vozidlech směřujících k RAF Fairford. Policie následně poblíž Welfordu zadržela pět mužů ve věku 23 až 25 let.

Všech pět bylo později propuštěno na kauci s omezeními, vyšetřování ale pokračuje.

Britská protiteroristická policie uvedla, že prověřuje několik vyšetřovacích verzí. Jednou z nich je i možnost, že zadržení mohli jednat ve prospěch cizího státu.

Napětí ještě zvýšilo prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama z 30. září, podle něhož existují indicie možné íránské účasti na údajném plánu teroristického útoku v blízkosti základny. Britské úřady však zatím veřejně nepředložily důkazy, které by íránské zapojení jednoznačně potvrzovaly.

Další zatčení v Londýně

Vyšetřování se neomezilo pouze na okolí Fairfordu. Dne 1. října policie v Londýně zadržela dalšího muže — britsko-íránského občana podezřelého z přípravy teroristického útoku. O dva dny později byl také propuštěn na kauci.

Případ tak zůstává otevřený. Z veřejně dostupných informací zatím nelze říct, zda existuje přímá souvislost mezi vyšetřováním a odletem amerických bombardérů. Časová blízkost obou událostí je ale zjevná a bezpečnostní kontext kolem základny je mimořádně citlivý.

Proč je RAF Fairford tak důležitý

RAF Fairford není běžná letecká základna. Pro Spojené státy má dlouhodobě strategický význam, zejména jako evropský uzel pro operace bombardovacího letectva.

V roce 2026 sehrál Fairford důležitou roli při amerických operacích souvisejících s Íránem. Britská vláda tehdy oficiálně povolila USA využívat základnu pro vybrané operace proti íránským raketovým silám. Londýn uvedl, že cílem těchto akcí bylo ničit íránské rakety představující hrozbu pro spojence a námořní dopravu.

První americký bombardér v rámci této mise dorazil na RAF Fairford v březnu 2026. Ve stejném měsíci byly B-1B použity při úderech na zařízení pro výrobu a skladování balistických raket v Íránu. Další významná akce přišla 22. července, kdy americké letectvo nasadilo B-1B Lancer proti objektům Íránských revolučních gard.

Rozsah americké přítomnosti byl natolik významný, že organizátoři v květnu zrušili leteckou přehlídku Royal International Air Tattoo 2026.

Signál klidu, nebo opatrný ústup?

Oficiální americká linie je jasná: schopnosti strategického letectva zůstávají zachovány a přesun letounů zpět do USA nemá omezit bojovou připravenost.

Z politického a bezpečnostního hlediska však odlet dvanácti bombardérů z britského území působí jako krok, který nelze oddělit od širšího dění. Fairford se v posledních měsících stal nejen symbolem americké vojenské síly v Evropě, ale také možným cílem v době zvýšeného napětí kolem Íránu.

A právě v tom spočívá význam celé události. Nejde jen o přesun letadel. Jde o připomínku, že strategické základny v Evropě nejsou pouze technickým zázemím pro operace na druhém konci světa. V krizových chvílích se samy stávají součástí geopolitické hry — a potenciálně i jejím terčem.

Zdroj: Defence Blog