Poslední záchrana, nebo zoufalý tah? Nečekaný comeback tanků T-72 odhaluje pravdu o ruských ztrátách
Ruský hlavní bojový tank T-72 byl do služby sovětské armády zařazen v roce 1973 a celkem bylo vyrobeno, včetně zahraniční licenční produkce, více než 25 000 kusů. Ačkoli byl široce exportován a přijat desítkami zemí po celém světě, Rusko zůstává přirozeně dodnes jeho největším provozovatelem. Nadále slouží jako hlavní zbraň obrněných jednotek ruské armády v probíhajícím konfliktu na Ukrajině, Kreml se ovšem stále více musí spoléhat na starší a méně výkonné modely. T-72 se v každém případě osvědčil jako odolný a na údržbu jednoduchý tank. Stejně jako starší i novější modely se ovšem i on stal obětí přenosných protitankových zbraní a především všudypřítomných dronů.
Foto: Tanky T-72B3 na přehlídce v Moskvě v roce 2017 | Vitaly V. Kuzmin / CC BY-SA 4.0
Podle různých informací z otevřených zdrojů z počátku léta začala ruská armáda vytahovat ze skladů tanky T-72 ve verzi T-72A ze sovětské éry. Cílem je doplnit své obrněné síly, protože ztráty modernějších tanků pokračují a dosahují těžko únosné míry. Ani T-72A přitom nepatří mezi nejstarší tanky z období studené války, které Moskva vrací do služby. Na bojišti se objevují i takové muzeální exponáty, jako jsou T-62 a dokonce tanky řady T-54/55.
Mnoho modelů T-72A a T-72 Ural je přitom v důsledku dlouhodobého uložení ve špatném nebo dokonce velmi špatném stavu. Rusko skladovalo své vyřazené tanky především na vojenských základnách, kde byly vystaveny povětrnostním vlivům. Kromě drsných zim a spalujících letních měsíců nejsou tanky udržovány o moc lépe než staré, vyřazené americké tanky, které stojí před zbrojnicemi Národní gardy. Američané přitom říkají, že jejich staré tanky Patton dostávají více péče než tanky T-72, které desítky let na ruských vojenských základnách chátraly.
Ve srovnání s tanky T-54/55 a T-62 je T-72 mnohem výkonnější bojový prostředek. I staré tanky, které roky stály bez údržby, mají stále vyhovující, robustní konstrukci. Jejich trup a podvozek by mohly být výchozím bodem pro renovaci a opětovné nasazení, které současně ilustruje dva rozměry probíhající války na Ukrajině. Prvním je zřejmá nepřipravenost Ruska na dlouhodobý symetrický konflikt. A druhým pak ten, že na Ukrajině sledujeme namnoze improvizovaná řešení – což je třeba mít na paměti, když vyslovujeme soudy na konto hlavních bojových tanků jako takových. Ani nejmodernější verze tanků T-90 přitom na bojišti protitankovým zbraním a dronům neodolávají – ani ty však nesnesou srovnání s nejmodernějšími variantami západních tanků jako Abrams, Leopard 2 nebo K2 Black Panther, vybavených systémy aktivní ochrany.
Do akce se dostává stejně mnoho nových (nebo spíše renovovaných) tanků T-72 jako novějších tanků T-90. Nejde ovšem o to, že by Rusko snad obnovilo výrobu tanků T-72. Místo toho opravuje a renovuje co nejvíce tanků – a co je důležitější, dělá to co nejrychleji. Pomalu však závod s Ukrajinou, která ničí ruské tanky rychleji, než je možné je nahradit, prohrává. V mnoha ohledech představuje probíhající konflikt na Ukrajině náhled na to, jak by mohla vypadat válka mezi Sovětským svazem a NATO v 80. nebo 90. letech. Kromě dronů a několika modernějších systémů se v ní bojuje pomocí vybavení ze sovětské éry, jako je T-72, které funguje stejně dobře, a možná v některých ohledech dokonce lépe, než jeho západní protějšky stejné generace.
Odolnost T-72 v blátivých bojištích Ukrajiny je velmi dobrá, to je zřejmé nejen na ruské, ale i na ukrajinské straně, která těmito tanky disponuje rovněž ve značném množství (kromě vlastních také kořistními i dodanými ze zemí, jako je Česká republika nebo Polsko). Pro Rusko je klíčové, že těchto tanků mělo tisíce ve skladech. To ovšem neznamená, že je jeho nasazení udržitelné dlouhodobě, protože zásoby použitelných a renovovatelných tanků T-72 se přirozeně tenčí. A pro jakýkoli konflikt v budoucnu již Rusko takové zásoby mít k dispozici jednoduše nebude. Obnovení tankových sil bude Moskvě trvat roky, možná i desetiletí.
Podle aktuálních odhadů z roku 2025 se celkové ztráty ruských tanků ve válce na Ukrajině pohybují v širokém rozmezí v závislosti na zdroji. Nejvíce citovaným je open-source projekt Oryx, který počítá pouze vizuálně potvrzené ztráty (zničené, poškozené, opuštěné nebo zajaté). Další zdroje, jako ukrajinský Generální štáb, nabízejí vyšší čísla, která zahrnují i neověřené události. Celkové ztráty se pohybují v rozmezí od 4000 do 10864 kusů. Tanky T-72 jako nejpočetnější v ruském arzenálu přitom tvoří přirozeně největší díl zničených, a odhady se pohybují od 1200 do 2130 ztracených kusů. Nejvíce mezi nimi jsou zastoupeny relativně nejmodernější verze T-72B3, ale přibývá i zmíněných starých T-72A. O další tanky T-72 ruská armáda nepochybně přichází ve velkém množství v důsledku nebojových ztrát, protože i přes relativní jednoduchost konstrukce a údržby není udržování staré techniky v polních podmínkách nijak snadným úkolem.
IISS (Military Balance 2025) odhaduje, že Rusku zbývá aktuálně 1500–2000 tanků T-72, což potvrzuje i Oryx, podle kterého ruská armáda disponuje stále více než 500 moderními T-72B3 a 1000–1500 staršími kusy, z nichž ovšem již mnoho není opravitelných a nasaditelných. Odhadem může Rusko renovovat 100–200 starých T-72 ročně.
Zdroj: armyrecognition.com