EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Pragmatická konstrukce ruského samohybného děla 2S43 Malva

 21. 01. 2024      kategorie: Vojenská technika      11 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Jednou z nejzajímavějších novinek ruského zbrojního průmyslu je samohybné dělo 2S43 Malva, představené např. na známé výstavě Armija, proběhnuvší na sklonku minulého roku. Samohybné dělo prezentované na této výstavě má navíc údajně již odpovídat sériové podobě, což naznačuje, že vývoj samohybného děla 2S43 Malva je již dokončen, a že by toto samohybné dělo mohlo brzy vstoupit do výzbroje ruské armády.

2S43_MalvaFoto: 152mm ruské samohybné dělo 2S43 Malva | Wikimedia Commons / Public domain

Samohybné dělo 2S43 Malva je přitom často kritizováno, a to i v ruském odborném tisku. Bývá poukazováno, že toto samohybné dělo umístěné na kolový podvozek je pouze jakousi úlitbou světové módě děl kategorie TMG, a nemůže mít průchodivost pásových samohybných děl (všechna dosavadní samohybná děla sloužící v ruské armádě, jako jsou známá děla 2S1 Gvozdika či modernější 2S19 MSTA-S, jsou osazená na pásový podvozek). Stejně tak je poukazováno na nízký dostřel tohoto samohybného děla, který činí maximálně 29 km, díky čemuž se 2S43 Malva nemůže rovnat západním samohybným dělům, dosahujícím běžně dostřelu kolem 40 km i více. Tato kritika je ale mylná, a je do značné míry výrazem nepochopení samohybného děla 2S43 Malva.

Historická retrospektiva

Již od konce osmdesátých let minulého století se v dělostřelecké technice začala prosazovat nová kategorie, a to samohybná děla osazená na podvozek běžného, jen částečně upraveného nákladního automobilu (tzv. kategorie TMG track mounted gun). Tato samohybná děla se zásadně liší jak od samohybných děl pásových, tak i od samohybných děl využívajících speciální kolový podvozek, jako je československé samohybné dělo vz. 77 DANA. Průkopníkem této kategorie se stal známý francouzský typ Caesar, který ve své základní podobě představoval skutečně jen 155 mm dělo osazené na podvozek běžného, neopancéřovaného nákladního auta Unimog.

Tato kategorie se rychle stala populární. Velkou výhodou těchto samohybných děl je totiž jejich cena, výrazně nižší než u samohybných děl pásových, ale i samohybných děl na speciálním kolovém podvozku. Mají také nižší provozní náklady. Nemalou výhodou je i to, že tato samohybná děla jsou relativně lehká, což usnadňuje jejich letecký transport. Přitom díky tomu, že nesou dělo ráže 155 mm o délce 52 ráží, se jejich výkon, především jejich dostřel a účinek v cíli, plně vyrovnal těm nejlepším pásovým samohybným dělům.

Tato samohybná děla mají ještě jednu další, významnou výhodu. Díky tomu, že jako nosný element využívají podvozek běžného nákladního automobilu, se mohl do jejich konstrukce pustit kdejaký stát s automobilovým průmyslem, a to i méně vyspělé rozvojové země. I díky tomu se děla kategorie TMG hojně rozšířila. Vznikly tak desítky různých konstrukcí, a to jak  v západních státech, ale také v Číně nebo v různých rozvojových zemích.

Díky svým vlastnostem, především díky své nenáročnosti a nízké ceně děla kategorie TMG do značné míry vytlačila klasická tažená děla 155 mm. Důvod je jednoduchý – tažené dělo tak jako tak potřebuje nějaký svůj tahač, tj. nákladní automobil. Je tedy logičtější mít místo děla taženého za automobilem samohybné dělo, které nabízí výrazně lepší možnosti. Tažená děla samozřejmě dál zůstávají ve výzbroji světových armád. V nejrozšířenější ráži 155, resp. 152 mm jde ale převážně o starší typy, které si armády nechávají ve výzbroji z ekonomických důvodů (výjimkou jsou specifická americká ultralehká děla M 777). Především ale téměř vymizela výroba tažených děl 155 mm o délce 52 ráží. A místo nich nastupují – samohybná děla kategorie TMG.

Rusko a kolová samohybná děla

Oproti tomu v ruské armádě kolová samohybná děla dosud téměř absentují. Je tomu i díky tomu, že Rusko příznačné nižší úrovní komunikací klade na průchodnost vojenské techniky vyšší důraz než jiné státy.

Přesto si i v Rusku mnozí odborníci vnímali výhody kolových samohybných děl, především jejich vysokou rychlost. Je třeba si uvědomit, že zdaleka ne všech částech Ruska je složitý terén a nižší úroveň komunikací, a že ruské nákladní automobily jsou konstruovány tak, aby měly nadstandardní průchodnost terénem. Rusko je navíc státem velmi rozlehlým, ve kterém schopnost rychlého přemístění i na velké vzdálenosti hraje vyšší roli než u relativně malých evropských států.

Proto již v osmdesátých letech minulého století v Rusku vznikl projekt kolového samohybného děla 2S21 MSTA-K, postaveného na bázi nákladního automobilu KAMAZ. Toto samohybné dělo de facto představovalo kolovou obdobu samohybného děla MSTA-S, protože používalo stejnou dělostřeleckou zbraň. Rusko šlo ale jinou cestou než jiné státy, jelikož u typu MSTA-K bylo 152 mm dělo uložené do otočné pancéřované věže. Díky tomu ale bylo výsledné samohybné dělo příliš těžké, ale také technicky komplikované a v neposlední řadě drahé. I proto bylo od tohoto projektu nakonec upuštěno.

V lecčem obdobný je současný projekt teprve vyvíjeného kolového samohybného děla 2S35-1 Koalicija-SV-KŠ. Také toto samohybné dělo je technicky příbuzné s novým pásovým samohybným dělem 2S35 Koalicija- SV, protože jako dělostřeleckou zbraň používá kanónovou houfnici 2A88 ráže 152 mm. Jako nosič byl použit modifikovaný nákladní automobil Kamaz 6550. A i v tomto případě dělo není osazeno volně, jako je tomu v případě samohybných děl Caesar, ale je uloženo do otočné pancéřové věže.

Samohybné dělo Koalicija-SV-KŠ je zdařilou konstrukcí. Přesto se toto samohybné dělo setkává v ruském odborném tisku se značnou kritikou. Kritizována je jeho vysoká hmotnost, která je sice nižší než v případě pásové verze, přesto zůstává stále vysoká. Mnohem víc jsou ale kritizovány rozměry tohoto samohybného děla, především jeho výška. S tím souvisí i obavy z příliš vysoko položeného těžiště. Problémem samohybného Koalicija-SV-KŠ je i jeho konstrukční složitost (daná mj. použitím pancéřové věže), a z ní vyplývající vysoká cena. Kvůli tomu si ruská armáda nebude moci tato samohybná děla pořídit v dostatečném množství, rozhodně ne takovém, aby jím mohla nahradit starší děla ze své výzbroje, případně aby jimi mohla kompenzovat své ztráty dělostřelecké techniky v ukrajinském konfliktu. Komplikací jsou i nedostatečné produkční schopnosti výrobce, který tato samohybná děla může produkovat jen v nízkých počtech. Nějaké hromadné zavedení děl Koalicija-SV-KŠ do výzbroje ruské armády, případně i export, v nějž výrobce doufá, je tak stále v nedohlednu. I proto bylo v rámci projektu OKR Nabrosok vyvinuto jako určité kompromisní, překlenovací řešení vyvinuto samohybné dělo 2S43 Malva.

Samohybné dělo 2S43 Malva

Samohybné dělo 2S43 Malva je technicky zcela jiné než samohybné dělo Koalicija-SV-KŠ. Jeho koncepce je mnohem jednodušší, pragmatičtější. Základem samohybného děla 2S43 Malva je tažené dělo 2A65 MSTA-B. To vzniklo v osmdesátých letech minulého století jako tažená obdoba samohybného děla MSTA-S. Tažené dělo 2A65 MSTA-B ve své době představovalo vydařenou konstrukci. Vyznačuje se tradiční ruskou ráží 152 mm (na rozdíl od západní ráže 155 mm), a bylo zkonstruováno tak, aby mohlo používat munici předchozích ruských 152 mm děl, např. rozšířených děl 2S3 Akacija, resp. D-20. Proto se dělo 2A65 vyznačuje relativně malou nábojovou komorou o objemu pouze 16 l (západní děla mají převážně komoru o obsahu 23 či 25 l). Na druhou stranu byla u děla 2A65 použita relativně dlouhá hlaveň o délce 47 ráží. To je sice méně než u moderních západních děl, která mají hlavně o délce 52 ráží, je ale třeba říci, že v té době převažovala děla o délce 39 ráží. Díky hlavni mnohem delší než u předchozích sovětských děl mohla děla 2A65 dosahovat vyššího dostřelu 24,5 km s klasickou municí ( 29,1 km v případě munice s dnovou složí).

Děla 2A65 MSTA-B se dočkala značného rozšíření, byť převážně jen v sovětské armádě, pro kterou bylo vyrobeno cca 1200 těchto děl. Po zániku Sovětského svazu se pak děla 2A65 dostala do výzbroje nástupnických států, především pak Ruska. Ruská armáda by tak měla mít ve výzbroji nejméně 400 těchto děl, podle některých údajů by jejich počet (včetně děl uložených v rezervách) měl být až dvojnásobný.

Právě toto dělo bylo použito pro konstrukci samohybného děla 2S43 Malva. V rámci vývoje bylo využito nově vyrobené dělo, odvozené od 2A65 MSTA-B, pro které tak zjevně dosud existují výrobní kapacity, přestože jeho výroba byla už dávno ukončena. Stejně tak ale bylo použito i původní dělo 2A65, které bylo pro tento účel jen částečně upraveno. A v obou případech údajně zkoušky dopadly uspokojivě.

Jako nosič samohybného děla 2S43 Malva byl použit těžký nákladní automobil BAZ-6910-027 v uspořádání 8x8. Je otázkou, proč byl použit právě tento automobil, když se ruská armáda orientuje spíše na nákladní automobily KAMAZ, resp. URAL. Podle některých informací za tímto krokem stály politické tlaky, a snaha podpořit výrobce. Na druhou stranu je třeba říci, že nákladní automobily řady BAZ jsou velice vydařené, a v případě potřeby by jistě bylo možno jako nosič použít i jiné typy nákladních automobilů ruské výroby.

Je zajímavé, že v případě samohybného děla 2S43 Malva nebylo použito nějaké zařízení pro mechanizaci nabíjení, tzv. semiautomat, což je přitom řešení běžné pro moderní samohybná děla TMG. V důsledku toho kadence samohybného děla 2S43 Malva činí jen 7 ran za minutu. To je ve srovnání s moderními děly, která běžně dosahují i dvojnásobné kadence, samozřejmě málo. Na druhou stranu je třeba říci, že u moderních samohybných děl je oceňována spíše schopnost vypálit rychle menší počet ran, a pak se rychle vzdálit, než nějaká dlouhodobá palba. Absence mechanizace nabíjení u 2S43 sice znamená více práce pro posádku, na druhou stranu to zjednodušuje konstrukci tohoto SHD, a má pozitivní vliv i na jeho cenu.

Je třeba podotknout, že samohybné dělo 2S43 Malva je poměrně rozměrné (délka 13 m), 
a také těžké, kdy jeho hmotnost bez munice má činit 36 tun. Je tomu do značné míry i díky použití rozměrného podvozku automobilu BAZ-6910-027. Na druhou stranu tyto rozměry a hmotnost odpovídají dnešním kolovým samohybným dělům, která celkově v posledních letech ztěžkla.

Jak již bylo zmíněno, samohybná děla 2S43 Malva se setkávají i se značnou kritikou. Tato kritika je ale zcela chybná. Je nesmyslné srovnávat samohybná děla 2S43 Malva s moderními západními samohybnými děly 155 mm s jejich dostřelem cca 40 km. Je třeba srovnávat samohybné dělo 2S43 s původní, taženou podobou děla 2A65 MSTA-B. Oproti němu je samozřejmě samohybné dělo 2S43 Malva mobilnější, má i vyšší průchodnost terénem. Výhodou je i částečné usnadnění práce obsluhy. Ovšem možná největší výhodou samohybného děla 2S43 Malva oproti původní tažené verzi 2A65 MSTA-B je to, že může mnohem rychleji zaujmout palebné postavení a zahájit palbu, a  stejně tak může následně   palebné postavení rychle opustit. Díky tomu se dokáže vyhnout nepřátelské protipalbě. Zkušenost ze soudobého ukrajinského bojiště přitom jasně ukazuje, že právě tento faktor je možná nejdůležitější. Proto ani relativně malý dostřel 24,5/29,1 km není až takovou závadou, jak by se mohlo zdát. Jistě, vyšší dostřel má svou váhu, samohybné dělo s vyšším dostřelem dokáže protivníka přestřílet. Jenže díky tomu, že se samohybné dělo po splnění palebného úkolu může rychle vzdálit ze svého stanoviště a vyhnout se tím protivníkově palbě, je tato nevýhoda nižšího dostřelu alespoň částečně negována.

U samohybného děla 2S43 Malva je kritizována i snaha konstruktérů využít zásoby starší munice 152 mm, určené pro děla 2S3 Akacija, D-20 atd. Bývá poukazováno na to, že někdejší obrovské zásoby této munice již byly spotřebovány, případně odprodány. I tento argument je ale lichý. Je totiž třeba brát v potaz to, že výroba moderní munice určené pro samohybná děla 2S35 Koalicija (odlišné od starší ruské munice) je dosud zcela nedostatečná, a nejsou pro ni výrobní kapacity. Oproti tomu má Rusko dosud značné produkční schopnosti pro starší munici, určenou pro děla MSTA, 2S3 Akacija a D-20. Případně si může tuto munici dovézt ze spřátelených států, např. ze Severní Koreje, která tuto munici také vyrábí. Také tento faktor tedy hraje ve prospěch samohybného děla 2S43 Malva.

Výhodou samohybného děla 2343 Malva je i jeho konstrukční jednoduchost, a z ní vyplývající snadnost výroby, ale stejně tak i nízká cena, která vyniká především v případě  využití již existujícího děla 2A65 ze stavů ruské armády. Takovéto samohybné dělo je pak mnohem levnější než nějaké výkonné, ale drahé dělo, které se navíc musí stavět zcela nově, ten rozdíl je naprosto fatální. Především se ale ruské armádě v podobě typu 2S43 Malva nabízí možnost převést všechna  tažená děla 2A65 MSTA-B do podoby samohybného děla. Je otázkou, zda se ruské armádní vedení rozhodne jít touto cestou; stejně tak je nejasné, kolik tažených děl 2A65 MSTA-B má dnes Rusko k dispozici. Přesto by touto cestou mohlo Rusko za nízkých nákladů, a navíc velmi rychle získat stovky nových samohybných děl.

Je také mylné samohybné dělo 2S43 Malva vnímat jako samohybné dělo pro různé zahraniční expediční operace. Zkušenosti z dnešního ukrajinského bojiště jasně ukazují, že kolová samohybná děla se dobře hodí i pro klasický symetrický konflikt s vysokou intenzitou bojů. V případě tak rozsáhlého bojiště, jako je Ukrajina, kde je třeba rychle přesouvat síly z místa na místo, to platí víc než kdekoliv jinde.

Samohybné dělo 2S43 Malva proto i přes svůj nižší výkon a nižší dostřel představuje velmi pragmatické, efektivní řešení. Je navíc třeba připomenout, že právě o takováto jednoduchá, levná samohybná děla je ve světě čím dál větší zájem. Typickým příkladem může být čínské samohybné dělo SH-15, které také představuje jen volně osazené dělo 155 mm na podvozek nákladního automobilu, a které přitom dosahuje výrazných exportních úspěchů (Pákistán, Etiopie). Je proto pravděpodobné, že se Rusko bude snažit svůj nový typ 2S43 Malva exportovat, např. svým spojencům, jako je Sýrie či Venezuela. Dělo 2S43 Malva je přitom něčím jiným než jsou běžná děla TMG vyráběná v různých rozvojových zemích, která většinou využívají starší, méně výkonná děla, jako jsou děla D-30 ráže 122 mm či M-46 ráže 130 mm. Oproti nim je dělo 2A65 MSTA-B díky své ráži 152 mm a relativně dlouhé hlavni mnohem výkonnější, a jeho výkon se téměř blíží starším západním dělům.

Je navíc otázkou, zda by samohybné dělo 2S43 Malva nemělo být inspirací i pro západní zbrojní průmysl, a to včetně českého zbrojního průmyslu, který se také zabývá produkcí dělostřelecké techniky. Nabízí se totiž možnost zkonstruování nějakého nenáročného samohybného děla využitím již stávajících děl 155 mm, byť třebas méně výkonných a dosahujících nižšího dostřelu. Jistě, ne každé tažené dělo lze transformovat do podoby samohybného děla TMG. Ale třeba v případě známého a dosud hojně rozšířeného evropského děla FH-70 ráže 155 mm s hlavní o délce 39 ráží by to zřejmé možné bylo. Po osazení na podvozek odpovídajícího nákladního automobilu by bylo výsledkem relativně výkonné samohybné dělo, snáze vyrobitelné a mnohem levnější než moderní samohybná děla. Takovéto samohybné dělo by tak mohlo výrazně napomoci evropským armádám v jejich cestě ke zvýšení svých bojových schopností.

Zdroj: Military-Today.com, Defense Express

 Autor: David Khol

Komentáře

Radek

23. 01. 2024, 07:56

Řekl bych, že výrobce počítá s úpravou už vyrobenách děl na Malvu. Nová výroba hlavní by nedostala prioritu, přednost dostane Koalicija.

Slavoslav

23. 01. 2024, 08:03

Malva bola navrhovana pred vojnou na Ukrajine a nebola navrhovana s ohladom na enormnu spotrebu hlavni v konflikte ako je tento. Ono sa povodne hovorilo, ze to ma byt cisto artikel pre obchod s krajinami tretieho sveta

David

24. 01. 2024, 13:12

Přesně tak, jak je i v článku zmíněno, půjde o využití stávajících děl, které výrobce jen hodí na automobilový podvozek. A výsledkem je samohybné dělo, získané velmi rychle a za směšných nákladů

Slavoslav

22. 01. 2024, 09:05

ono si treba uvedomit, ze tieto TMG su moderna nahrada tahanych hufnic ktorych pritomnost ci priechodivost v minulosti malokto kritizoval. A nakladny automobil s delom na "korbe" bude mat urcite vacsiu priechodivost ako to iste nakladne auto ktore taha dalsiu ktovu v podobe pasivneho podvozku hufnice ktoru taha. Pritom k tomu tahanemu delu tak ci tak nakladak musit mat priradeny, takze sa kupuje tak ci tak.

Pri Malve je skor zarazajuca kratka hlaven a z toho vyplyvajuci dostrel lebo ta vaha naviac by nebola zasadna.

Czertik

21. 01. 2024, 13:20

tento clanek m neda , abych nevzpomel nakupy acr a dela cesar.
jeden z hlavnich argumentu pro to, proc to ceasar vyhral, byla jeho nizka cena ve srovnni s konkurenci. jenze co se nestalo, kratce po tom, co to frantici vyhrali, oznamily navyseni ceny o 70%, a acr misto toho, aby zrusila kontrakt a vypsala nove vyberove rizeni, zvysenou cenu jedoduse akceptovala.
a pak si vezmeme jiny priklad, a to australii a jejich nakup ponorek, kde francouzi po tom co vyhraly soutez zkusily cesky trik a skokove zvysily cenu svych ponorek (tusim ze o 40%), tak australane jim ukazaly prostrednicek, kontrak pro francouze ihned zrusily a nakoupily ponorky od americanu (ktera byla srovnatelna se  vysenou francouzkou cenou) - a jak frantici prskaly, ze je to nefer, zrada...atd - nejen zbrojari, ale i politici, ale nikdo je nebral vazne.

jo, jeste to bude trvat extremne dlouho, nez cechum naroste rozum a pater.

Pepík Knedlík

21. 01. 2024, 16:11

Cz
Optimisto :smile:
Sedm ran za minutu je akorát a pokud nebude mít problem jako: PzH 2000 má kolem 10ti, ale záleží na chlazení hlavně a ta je u PzH kamenem úrazu

Czertik

21. 01. 2024, 16:20

pepik
proc pises o kadenci, kdyz sem se k ni nijak nevyjadroval ? potazmo sem se nevyjadroval k ruskemu systemu.

Pepík Knedlík

22. 01. 2024, 09:08

Cz
No právě, vyjádříl ses k armadnim zakázkám Česka i napsal jsem "optimisto". Oba víme, že vse je u nás předražený., od silnic až po potraviny. Jenže článek je o samohybnym dělu Malva a k tomu jsem připsal své o kadenci.

Pepík Knedlík

22. 01. 2024, 09:16

Slavomíre
Da se s tebou souhlasit, ale tažený delo ma jednu velkou vyhodu, zaprahnes ho i "osla", samozřejmě z nouze. To u dela např Ceasar, když bastane porucha motoru nebo jiny problem s podvozkem nejde.

Slavoslav

22. 01. 2024, 09:33

Knedlik

vzhladom na to co ukazuje realita bojiska na Ukrajine tak nezapriahnes, lebo kym budes pol hodiny hladat osla tak ti tam prileti vyckavacia municia, alebo protibateriova palba. Tie protibateriove radary zmenili situaciu na bojisku a potrebujes vysoku mobilitu ktoru uz tahane delo neposkytne a prakticky ho uz nik ani nevyraba ak neratam 777 co je velmi specificka zbran pre potreby USA

Pepík Knedlík

22. 01. 2024, 09:48

Slavomíre
Dekuji za informaci a dávám ti za pravdu.