O problematice znovuzačleňování novodobých veteránů do civilního života “po misi” toho bylo napsáno dost. Muži a ženy poté, co si prošli obrovským stresem a napětím během nasazení v zahraničí, se po návratu do reality často potýkají se závažnými problémy. Ty se projevují mnoha odlišnými způsoby. Mezi jedny z nich patří například silná touha po tom vrátit se zpět na místo činu.

Foto: Proč se vojákům stýská po válce? Odpověď má známý válečný reportér

Psali jsme:Střet, který zachránil Charkov - Boj o školu číslo 134

Pro běžného civilistu jde pravděpodobně o poněkud obskurní představu o tom, že by se chtěl někdo do takovéhoto prostředí, plného nebezpečí, nejistoty či stresu vracet. Známy vojenský reportér však vysvětluje, proč se tak děje.

Psali jsme:Muž dokázal přežít tři týdny zcela sám v aljašské divočině v -30 °C

Ve výše uvedeném videu si můžete pustit krátké povídání Sebastiana Jungera, který se mimo jiné spolupodílel na válečné peckovém dokumentu s názvem Restrepo (viz náš článek z roku 2013). Jako reportér se v ozbrojených konfliktech pohybuje již více než dvacet let a za tu dobu si prošel opravdu mnoha různými operacemi, ve kterých zažil a prožil nebývalé množství lidských osudů, a to jak těch tragických, tak těch veselejších. Jeho popis toho, proč vojákům jejich nasazení v misích leckdy chybí, je odzbrojující a do jistě míry také inspirující. Dokážete tento sentiment pochopit, nebo je to pro vás něco zcela nepředstavitelného?