Donbas se nesmí vzdát. Proč je pro Ukrajinu klíčový? Ruská nabídka příměří výměnou za území na východě Ukrajiny vypadá na první pohled jako pragmatické řešení. Jenže právě Donbas, který chce Moskva zcela ovládnout, není jen kus země. Je to přirozená obranná linie, klíčový vojenský prostor a zároveň symbol národní odolnosti. Jeho ztráta by pro Ukrajinu znamenala nejen vojenský, ale i politický a morální kolaps. Vladimir Putin v nedávných jednáních údajně naznačil, že Rusko je připraveno zastavit bojové operace, pokud Ukrajina odstoupí celé území Doněcké a Luhanské oblasti. Tedy nejen části okupované od roku 2014, ale i celé zbylé území, které Kyjev stále drží. Ačkoliv se to některým může jevit jako možná přijatelná cena za mír, z vojenského hlediska by šlo o neospravedlnitelný krok.

Foto: Donbas je klíčový pro Ukrajinskou obranu | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Neprávem pozapomenutý rumunský obrněný transportér Saur

Donbas jako pevnostní pás Ukrajinci na Donbase od začátku války v roce 2014 vybudovali komplexní síť opevnění, zákopů a obranných pozic. Města jako Slavjansk, Kramatorsk nebo Pokrovsk nejsou jen civilní centra, jsou to středobody rozsáhlé obranné infrastruktury, která brání ruskému postupu dále na západ. Pokud by padly, otevřela by se ruské armádě cesta na Dnipro, Charkov a potenciálně i na Kyjev. To není teorie. Pokrovsk, jedno z klíčových měst na západním okraji Donbasu, se drží v ruském obklíčení a pod neustálými útoky už více než rok. Navzdory každodenním bombardováními, útokům těžké techniky a vlnám pěchoty se město nehroutí, ukrajinská obrana ho drží s obrovským nasazením. Podobně je na tom Časiv Jar, který Rusové dobývali dlouhé měsíce a jeho pád ohlásili teprve na konci července. Rusko na Donbase naráží na silně vybudované pozice a platí za každý metr krví. Ruské ztráty v těchto oblastech jsou obrovské, jsou to stovky mrtvých denně, rozbité obrněné kolony, likvidované elitní jednotky. Jen v bojích o Avdijivku, která padla až po mnoha měsících, ztratilo Rusko podle západních i ukrajinských zdrojů desetitisíce mužů. Útok na takto připravenou oblast je pro ruské velení drahý a neudržitelný. I to je důvod, proč Kreml raději sahá po „mírové“ nabídce, protože v přímém boji prostě nedokáže Donbas dobýt. Nebo alespoň ne tak rychle, jak by potřeboval. Tímto tempem by onu oblast dobýval ještě celé roky.

Ztráta Donbasu není jen čára na mapě Z vojensko-politického hlediska by odstoupení Donbasu Rusku znamenalo uznání práva silnějšího, legalizaci agrese a demoralizaci obyvatel i vojáků. Ukrajinská veřejnost je v tomto směru jednoznačná a většina lidí jakékoli územní ústupky odmítá. A totéž platí pro prezidenta Zelenského, který opakovaně prohlásil, že se Ukrajina nevzdá ani metru země, dokud za něj bojuje. V nedávném rozhovoru navíc jasně uvedl: „Donbas je strategický odrazový můstek pro budoucí novou válku.“ Není to jen otázka hrdosti. V okamžiku, kdy by Ukrajina přistoupila na podmínky ruské strany, by tím otevřela dveře k dalším tlakům. Z Donbasu by se stalo nástupiště pro budoucí ofenzivy, tentokrát již s ještě menšími překážkami. Moskva by navíc získala čas na přeskupení sil, obnovu zbrojní výroby a přípravu na další kolo konfliktu.

Územní ústupky nejsou cestou k míru, ale ke kapitulačnímu příměří Ruské návrhy na mírovou dohodu, pokud v jejich případě vůbec o něčem takovém můžeme vážně mluvit, ve skutečnosti neznamenají konec války, ale jen její přerušení. Už několikrát se ukázalo, že jakékoli dohody uzavřené s Kremlem platí jen do chvíle, kdy se to Putinovi hodí. Přijetí požadavků na odstoupení Donbasu by tak bylo krokem do pasti a momentální úleva by brzy přerostla v novou hrozbu. Ukrajina bojuje nejen o své hranice, ale o princip, že žádný stát nemůže měnit mapu silou. Donbas je dnes nejen geografickou, ale i psychologickou linií obrany. Je to území, kde se formovala ukrajinská moderní armáda, kde se naučila bránit, adaptovat, přežít. Vzdát se ho by znamenalo popřít všechno, co bylo za posledních deset let vybudováno. Donbas se stal klíčovým pilířem ukrajinské obrany. Jeho ztráta by vedla k hlubším průnikům ruských jednotek, oslabila by obranu střední Ukrajiny a dodala by Moskvě nový impulz k expanzi. Ale stejně důležitý jako vojenský význam má i ten symbolický. Kdo by dnes ustoupil, už zítra nemusí mít kam ustupovat. A to si Ukrajina a ani Evropa nemohou dovolit.

Zdroj: Kyivpost.com

Psali jsme:První vojenská Tatra Phoenix 8×8 třetí generace s palivovou cisternou pro Armádu České republiky

Psali jsme:GPS ztrácí monopol: Vznik trhu s navigací nové generace

Psali jsme:Pplk. Martin Krč: Když hrozba smrti dostane reálné obrysy, člověk přemýšlí jinak