Zirkon patří k těm ruským střelám, které na obyvatele Kyjeva nepůsobí jen ničivostí, ale i samotným zvukem. Přestože jde o hypersonickou raketu dlouhou zhruba deset metrů, její bojová hlavice je překvapivě malá — podle dostupných údajů váží asi 90 kilogramů, některé odhady mluví o 120 kilogramech. Samotné výbušné náplně v ní má být přibližně 50 kilogramů. Na papíře tedy rozhodně nejde o zbraň s tak mohutnou hlavicí, jakou nesou například Iskander-M, Ch-101 nebo Kalibr. A přesto je její zásah často vnímán jako výrazně hlasitější a děsivější.

Foto: Trosky rakety Zirkon | Telegram

Psali jsme:Taktické obranné vozidlo 4x4 GERLACH má za sebou první úspěšné testování

Rusko přitom začalo střely 3M22 Zirkon nasazovat proti Kyjevu systematičtěji. Při kombinovaném útoku z 2. června jich bylo odpáleno osm, při dalším nočním útoku z 15. června podle dostupných informací dalších šest. Právě u těchto úderů si lidé opakovaně všímali nezvyklého zvukového projevu. Dokonce i obyvatelé ukrytí v podzemí popisovali charakteristický „dvojitý výbuch“, který se od jiných ruských útoků zřetelně lišil.

Na první pohled to nedává smysl. Hlavice Zirkonu je totiž zhruba čtyřikrát až pětkrát menší než u mnoha jiných ruských střel. Svou ničivou silou je spíše blíž dvojnásobku bojové části dronu Shahed než těžkým raketám určeným k ničení rozsáhlejších cílů. Pokud bychom posuzovali jen množství trhaviny, Zirkon by neměl vyvolávat tak mimořádně silný akustický efekt.

Jenže Zirkon neútočí pouze výbuchem své hlavice. Jeho účinek výrazně zesiluje extrémní rychlost dopadu. Hypersonická střela nese obrovskou kinetickou energii, která se při zásahu sama o sobě mění v ničivou sílu. K tomu se může přidat i zbytkové kapalné palivo, pokud v raketě při dopadu ještě zůstává. Zirkon využívá náporový motor typu scramjet a právě nezreagované palivo může konečný účinek zásahu dále navýšit.

Ani to ale samo o sobě nevysvětluje, proč lidé slyší právě dva silné údery a proč je celý zásah vnímán jako „hlasitější“ než u jiných střel. Klíč leží v samotné fyzice letu nadzvukového a hypersonického tělesa.

Psali jsme:CSG na Eurosatory 2026 ukázala Trident: vícevrstvou protivzdušnou obranu pro moderní bojiště

Psali jsme:Eurosatory 2026 DEN 1: České firmy zahájily pařížský veletrh ve velkém stylu, premiéru měl Tadeas 4x4

Psali jsme:Pplk. Tomáš Suchý: Leopard 2A4 je krásný mezistupeň mezi T-72 a Leopardem 2A8

?Кров стигне: люди зафіксували буквально один за одним чисельні прильоти вночі по Києву – відео зʼявилось в мережі

Це страшно дивитися, а пережити, як кияни минулої ночі — взагалі досягнення. pic.twitter.com/eoKVaFoCrE

— Пані Ракета (знову в ЗСУ) 2.0??✨ (@PaniRocket) June 2, 2026

Zirkon se k cíli blíží nadzvukovou rychlostí a vytváří tak takzvaný Machův kužel. Zvukové vlny se před objektem letícím rychleji než zvuk nemohou šířit dopředu, a proto se hromadí do tlakové rázové vlny. Ta se pak šíří ve tvaru kužele a na zemi ji člověk vnímá jako prudký sonický třesk. Stejný princip známe například při přeletu nadzvukové stíhačky nebo při průletu aerobalistické střely Kinžal atmosférou.

Právě tady vzniká odpověď na záhadu „dvojité exploze“. Jeden ze dvou slyšených úderů totiž často není explozí v pravém slova smyslu, ale sonickým třeskem samotné střely. Druhý zvuk přichází až ve chvíli skutečného výbuchu hlavice při dopadu, případně při zničení střely protivzdušnou obranou, například systémem Patriot.

V některých případech navíc může situaci komplikovat i činnost obrany. Odpálená protiraketa se po přechodu na nadzvukovou rychlost chová podobně — i ona vytváří vlastní Machův kužel a další rázovou vlnu. Pozorovatel pak může nabýt dojmu, že slyšel další explozi, i když ve skutečnosti šlo o akustický efekt spojený s letem interceptora.

Výsledkem je velmi specifický zvukový podpis, který působí mnohem hrozivěji, než by odpovídalo samotné hmotnosti bojové hlavice. Zirkon tedy není „hlasitější“ jen proto, že vybuchuje, ale proto, že kombinuje menší výbušnou nálož s extrémní rychlostí, obrovskou kinetickou energií a silnou rázovou vlnou vznikající ještě před samotným zásahem.

I to je důvod, proč může být tato střela psychologicky tak děsivá. Lidé neslyší pouze dopad. Slyší i samotný příchod zbraně.

Za pozornost stojí i to, že navzdory rostoucímu nasazení nejde o střelu vyráběnou ve velkých počtech. Podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky činí ruská měsíční produkce Zirkonů přibližně tři kusy, přičemž zásoba měla v květnu dosahovat až 230 střel. O to výmluvnější je, že je Rusko začíná používat častěji právě při rozsáhlých útocích na hlavní město.

Zirkon tak představuje zvláštní paradox moderní války: relativně malá hlavice, ale mimořádně silný dojem. Nejen ničivostí, ale i zvukem, který přichází dřív, než si člověk vůbec uvědomí, co se právě děje.

Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky, Defense Magazine