Ruské vojenské letectvo (VKS) si v minulých dnech převzalo první dva bitevní vrtulníky Mil Mi-28NM. 

Vrtulník typu Mi-28NM (Izdělije 296) je produktem společnosti Rostvertol a představuje pokročilejší modifikaci stroje Mi-28N. První série letových zkoušek Mi-28NM proběhla již v roce 2016. Současně s těmito zkouškami bylo oznámeno, že v následujícím roce budou první sériové kusy uvedeny do provozu u ruských ozbrojených sil. Proces uvedení do provozu však nabral určité zpoždění způsobené technickými problémy a především dohadováním se o ceně, která se zdála ruským ozbrojeným silám příliš vysoká.

Foto: Ruský bitevní vrtulník Mi-28NM | Oleg Podkladov, RussianPlanes

Vrtulníky Mi-28NM mohou být vyzbrojeny novými typy raket a oproti starším verzím Mi-28 mají zdokonalené motory, pancéřování, radiolokátor a velkou část elektronických a optoelektronických systémů.

Mezi nové typy raket integrovaných do výzbroje Mi-28NM lze jmenovat těžké protitankové řízené střely Chrizantema-V s průbojností až 1,2 m pancíře, nebo zatím záhadné lehké víceúčelové řízené střely LMUR (přesnější označení zatím není známo). V příštím roce by ruské ozbrojené síly měly převzít dalších asi šest kusů vrtulníků Mi-28NM.

Vrtulník Mi-28NM je pokročilou modifikací taktického útočného vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B). Je primárně určen ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení tanků a jiných obrněných vozidel protivníka a ničení vrtulníků a jiných pomalých vzdušných cílů.

Protože bitevní vrtulník typu Mi-28N (Havoc B) měl celou řadu nedostatků, dne 26. prosince 2008, tedy krátce poté, co se stal součástí výrobního programu závodu Rostvertol z Rostova na Donu, byly vypsány specifikace na jeho vylepšenou modifikaci. Práce na projektu požadovaného modelu, který vešel ve známost jako Mi-28NM, byly zahájeny v roce 2009 a probíhaly v rámci OKR (zkušebně konstrukční práce) Avangard-3. Od typu Mi-28N (Havoc B) se vrtulník typu Mi-28NM odlišuje zejména instalací druhého řízení v přední kabině alá cvičně-bojový Mi-28UB a nové avioniky. Součástí palubního vybavení tohoto modelu se mimo jiné staly systémy, jejichž vývoj se nepodařilo do zahájení výroby výchozího modelu Mi-28N (Havoc B) dotáhnout do stavu způsobilého pro řadový provoz. Toto se konkrétně týká palubního radiolokátoru a kompletního obranného komplexu (sériové Mi-28N obdržely pouze instalaci některých komponent obranného komplexu). Palubní vybavení vrtulníku typu Mi-28NM umožňuje vzájemnou výměnu informací s jinými vrtulníky toho samého typu.

Foto: Mi-28NM na letišiti Moskevského vrtulníkového závodu M. L. Mila | russianplanes.net / Alexey

A nejen to. Vrtulník typu Mi-28NM je schopen přijímat informace o cílech i od letadel, pozemních velitelských stanovišť a průzkumných družic. Kromě toho tento stroj může působit v součinnosti s bezpilotními prostředky. Změn proti modelu Mi-28N (Havoc B) doznala i podvěsná výzbroj. Součástí podvěsné výzbroje modelu Mi-28NM se konkrétně staly PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120 Ataka-V (AT-9 Spiral) a PTŘS s poloaktivním radiolokačním navedením typu 9M123 raketového kompletu typu 9K123 Chrizantema (AT-15 Springer). Zatímco PTŘS typu 9M120 Ataka-V (AT-9 Spiral) slouží k ničení cílů nacházejících se ve visuálním kontaktu, PTŘS typu 9M123 (AT-15 Springer) je určena k ničení cílů nacházejících se mimo visuální kontakt. Základem prototypu modelu Mi-28NM (OP-1 / žlutá 701) se údajně stal poslední, sedmý, předsériový exemplář vrtulníku typu Mi-28N (žlutá 38).

Napoprvé se tento stroj vznesl do malé výšky dne 29. července 2016. K prvnímu plnohodnotnému letu se prototyp Mi-28NM (žlutá 701) vydal dne 12. října toho samého roku. Kontrakt na stavbu nevelké ověřovací série vrtulníku typu Mi-28NM byl podepsán v prosinci roku 2017. První dva z těchto strojů měly být VVS předány před koncem roku 2018. Do výzbroje VVS mě být vrtulník typu Mi-28NM oficiálně zařazen v roce 2019. Nic z toho se ale nepodařilo uskutečnit. Podle zpráv z konce února roku 2019 se totiž Ministerstvo obrany Ruské federace rozhodlo vrtulníků typu Mi-28NM zcela vzdát a žádné vrtulníky tohoto typu nekupovat. Důvodem toho se stala vysoká pořizovací cena. Podle posledních zpráv ale Ministerstvo tyto stroje nakonec přeci jenom nakoupí. V současnosti se schyluje k podpisu kontraktu na prvních 6 nebo 18 těchto strojů. Případným zájemcům ze zahraničí měl být vrtulník typu Mi-28NM nabízen pod označením Mi-28EM.

Foto: Vrtulník Mi-28NM | russianplanes.net, Oleg Podkladov

Ruskému ministerstvu obrany se také podařilo uzavřít smlouvu na dodávku prvních deseti velkých dvacetitunových transportních vrtulníků Mil Mi-26T2V.

Jedná se o pokročilou modifikaci těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26 (Halo A) a je určen na přepravu osob, nákladu a odsun raněných.

Vrtulník typu Mi-26T2V, který není ničím jiným, než modifikací vrtulníku typu Mi-26 (Halo A), vycházející z vrtulníku typu Mi-26T2, vzešel ze zadání Ministerstva obrany Ruska. Prototyp tohoto stroje (žlutá 3112) vznikl, v prostorách závodu Rostvertol z Rostova na Donu, konverzí vrtulníku Mi-26 (v.č. 34001212157). Zmíněný stroj byl postaven v roce 1988 a až do roku 2012, kdy byl odstaven na letišti Danielovo (Joškar-Ola), byl provozován (jako žlutá 97) letectvem Pohraniční stráže v arktických oblastech. Do Rostova byl přitom přepraven, za účelem opravy a následné konverze na prototyp modelu Mi-26T2V, v květnu roku 2015.

Foto: Vrtulník Mil Mi-26T2V | Aviaforum / FU

Do oblak se prototyp Mi-26T2V (žlutá 3112) poprvé vydal dne 18. srpna 2018. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl na výstavě Armija-2018. Před zmíněnou prezentací ale vykonal sérii zkušebních letů na moskevském testovacím letišti MVZ M.L. Mila. Poté byl předán 929. GLIC (Státní letové testovací centrum) z Achtubinska, za účelem realizace státních zkoušek. V současnosti se schyluje k podpisu kontraktu na prvních 10 těchto strojů. Vzhledem k tomu, že vrtulníky typu Mi-26 (Halo A) Ruského VVS mají stále dostatek technické životnosti, je zvažována unifikace vybavení těchto strojů s vybavením vrtulníku typu Mi-26T2V.

Tyto stroje jsou vybaveny nejmodernější avionikou umožňující automatický let po zvolené trase, přístání na předem určeném místě a následný návrat do výchozího nebo náhradního bodu. Jsou také vybaveny obranným komplexem chránícím vrtulník před raketovými systémy protiletadlové obrany.