Letectvo Spojených států nedávno zahájilo postupné vyřazení strategických bombardérů B-1B Lancer. Prvních 17 strojů opustilo leteckou základnu Edwards v Kalifornii a zamířilo na letecký hřbitov Davis-Monthan AFB v Arizoně, uvedlo na konci září Global Force Strike Command v rámci U.S. Air Force.  

„S menším počtem letadel ve flotile bombardérů B-1 budou údržbáři a mechanici schopni věnovat více času a pozornosti každému letadlu, které ve flotile zůstane,“ vypověděl ve zprávě brigádní generál Kenyon Bell.

Foto: Americký bombardér B-1B Lancer během vzdušného dotankování | U.S. Air Force

Psali jsme:Filipíny získají nové střední tanky Kaplan-MT

Bombardéry B-1B Lancer mohou provozovat celou škálu konvenčních zbraňových systémů, letoun však není schopný nést jakékoliv jaderné zbraně. Letouny B-1B Lancer však mohou nést největší náklad naváděných i neřízených zbraní ze všech letadel amerického letectva. Původní flotila 62 letadel je v současné době postupně vyřazována, aby uvolnila místo novému stealth bombardéru B-21 Raider, který se již údajně vyrábí v Northrop Grumman.

Lancery jsou v současné době umístěny na leteckých základnách Ellsworth AFB v Jižní Dakotě a Dyess AFB v Texasu. 30 letadel bylo mimochodem vyřazeno již začátkem milénia. Jen pro zajímavost, první Lancery letectvo obdrželo již v roce 1985 a jejich prvním nasazením byla invaze do Iráku v roce 1998.

B-1B Lancer byl po většinu času své služby v U.S. Air Force využíván k jinému, než svému počátečnímu úkolu. Bombardér byl totiž původně navržen jako strategický, ovšem s pádem Sovětského svazu se z bojů velkých armád upustilo a začalo být výhodnější menší, ale přesné bombardování na blízkou podporu bojující pěchoty, na což Lancer ovšem nebyl stavěn. To si také vybralo svou daň v podobě odsunutí letounu na druhou kolej, jelikož nebyl zapotřebí. To zapříčinilo odklon financí jinam a v roce 2019 tak byla z 62 bombardérů letu schopná pouze polovina, přičemž k okamžitému bojovému nasazení bylo možno použít pouze šest strojů. 

Mezi nejčastější problémy patřily požáry na palubě a selhávající vystřelovací sedadla. „Po zjištění problému s palivovými nádržemi byly na počátku roku 2020 uzemněny všechny stroje, ovšem problém se brzy podařilo vyřešit,“ vypověděl tehdy mluvčí generálního štábu vzdušných sil, podplukovník Will Russell. Neodpověděl však, kolik letadel během pauzy potřebovalo opravu. 

Psali jsme:Nová požární vozidla: Titan a Triton by měly být jen začátek

Foto:  B-1B Lancer během předletové kontroly | U.S. Air Force

Podle posledních informací bylo nedávno prvních 17 strojů převedeno do stavu 309. Aerospace Maintenance and Regeneration Group v Arizoně, čtyři z těchto strojů je však možné ve velmi krátké době opravit a dovybavit, kdyby o ně letectvo ještě prokázalo zájem. 

Letectvo plánuje si udržet prozatím dvoj-inventář, čili dva typy strategických bombardérů, počítá se hlavně s novými stroji B-21 Raider, které by měly dorazit v polovině 20. let tohoto století a legendárními B-52H Stratofortressy, které ovšem létají již více než šest dekád. Kdy odletí "do důchodu" další bombardéry B-1B Lance, zatím nebylo oznámeno. Nevíme také, kdy do služby vstoupí nové stroje B-21 Raider.

První verze B-1B obdrželo letectvo 2. května 1988. Lancer je držitelem zhruba 50 světových rekordů v rychlosti, užitném zatížení, dosahu a době stoupání ve své třídě. B-1B byl poprvé otestován v Iráku během operace Pouštní Liška (Operation Desert Fox) v prosinci 1998. V roce 1999 spojenecké síly využily pouze šest strojů, i tak těchto pouhých šest strojů dokázalo svrhnout 20 % všech pum, zatímco odlétalo pouze 2 % spojeneckých misí. Během prvních šesti měsíců operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom) shodilo osm bombardérů B-1B zhruba 40 % všech pum, které spojenecké letectvo vypustilo. To zahrnovalo více než 3 900 naváděných pum s kitem JDAM, což bylo celých 67 %. 

Během operace Irácká Svoboda (Iraqi Freedom) odlétaly bombardéry B-1B sotva 1 % všech bombardovacích misí, ovšem vypustily na 43 % pum s naváděcím kitem JDAM.

Zdroj: military.com, airforcetimes.com, defensenews.com