Americké ozbrojené síly za vlády Donalda Trumpa procházejí četnými změnami. Jsou rušeny některé zbrojní programy, které přitom byly ještě nedávno označovány jako klíčové, a naopak se chystá realizace programů, se kterými ozbrojené síly vůbec nepočítaly. Mnohdy jsou tyto kroky přitom dány přímo rozhodnutím samotného Trumpa. Týká se to i amerického válečného námořnictva, které by mělo projít hlubokou transformací. Je ale otázkou, kam tato transformace povede, protože v jejím rámci jsou uskutečňovány kroky, které jsou přinejmenším kontroverzní. Jedním z těchto diskutabilních prvků je plánovaná stavba bitevních lodí třídy Trump.

Foto: Je otázkou, kam transformace amerického námořnictva povede | PH2 Raszler / Public Domain

Návrat bitevních lodí?

Předně je třeba připomenout, že o výstavbě bitevních lodí Trump hovořil již během své první vlády. A již tehdy se jeho návrhy na výstavbu nových bitevních lodí setkávaly s kritikou. Bitevní lodě jsou totiž obecně považovány za zastaralé, a to už od druhé světové války, kdy je v roli hlavního bojového systému flotil nahradily letadlové lodě, schopné působit na mnohem větší vzdálenost. Samotné USA bitevní lodě už dávno nestaví. Posledními jednotkami této kategorie se staly lodě třídy Iowa, které sloužily až do devadesátých let minulého století, mnohem déle než bitevní lodě jiných států. 

Psali jsme:Pozemní bojové roboty – možná cesta i pro Armádu ČR?

Již tato mimořádně dlouhá délka služby amerických bitevních lodí nám ale ukazuje, kde lze hledat důvody rozhodnutí Trumpa o výstavbě bitevních lodí. Bitevní lodě – mnohé z druhoválečných typů jsou dosud v USA zachovávány v podobě muzeí – se totiž v USA těší značné oblibě. Díky své mohutnosti, ale i díky své zastaralosti se těžké bitevníky staly jakými symbolem technického konzervativismu. Je proto jen přirozené, že bitevní lodě jsou blízké lidem, jako je Trump, kterým imponují svou obrovitostí, kdy navíc vyvolávají pocit starých dobrých časů. Jen málokdo ale čekal, že se Trumpovi podaří výstavbu nových bitevních lodí prosadit.

Bitevní lodě třídy Trump

Bitevní lodě třídy Trump ovšem budou zcela jiné než druhoválečné bitevní lodě. Je ostatně otázkou, zda je vůbec správné nazývat je bitevními loděmi. Třída Trump bude totiž postrádat prvek, který byl pro bitevní lodě (všech států) typický, a to výzbroj tvořenou velkorážovými děly, kdy např. americké bitevní lodě druhé světové války byly obvykle vyzbrojeny 9 děly ráže 406 mm. Výzbroj těžkými děly nebude použita ani v redukované podobě, např. ve formě pouze jedné věže s třemi těžkými děly (i takové úvahy se objevovaly).

Na druhou stranu budou bitevní lodě Trump svým druhoválečným předchůdcům odpovídat  svým výtlakem, který by měl činit cca 35 000. Oproti svým druhoválečným předchůdcům by tak měly být lehčí, protože např. standardní výtlak zmíněných bitevních lodí IOWA se vyšplhal na 52 000 tun. Délka by pak měla činit cca 270 m, což je obdobné jako u lodí třídy Iowa.

Oproti svým druhoválečným předchůdcům se budou bitevní lodě Trump principiálně lišit svou výzbrojí. Jak již bylo řečeno, bitevní lodě Trump nebudou disponovat velkorážovými děly. Zato ponesou rozsáhlou raketovou výzbroj v podobě celkem 128 standardních odpalovacích sil Mk.41, ze kterých mohou být odpalovány rakety Tomahawk. Stejně tak z nich mohou být odpalovány i protiletadlové rakety dlouhého dosahu.

Psali jsme:Česko může získat ARV-3 Buffalo za stejných podmínek jako Německo – jsou klíčem k bojové připravenosti těžké brigády

Psali jsme:Skyfox na turné po Africe a Blízkém východě

Psali jsme:Tomáš Kopečný: Ukrajina se neustále rekonstruuje, míra destrukce je obrovská

Významným prvkem bitevních lodí Trump by měly být hypersonické řízené střely CPS, určené především pro údery proti pozemním cílům na velkou vzdálenost. Tyto střely by měly být odpalované z celkem 12 šachet. Problémem ale je, že rakety CPS ještě nejsou k dispozici – jejich vývoj sice už nějakou dobu běží, ale zdaleka není dokončen, což ovšem komplikuje jejich zavedení do výzbroje nových bitevních lodí.

Pro bitevní lodě Trump je plánováno také jejich vybavení jadernou střelou SLCM-N. Také tyto střely ale dosud nejsou k dispozici, protože jejich vývoj začal teprve nedávno. Důležitým prvkem výzbroje lodí třídy Trump je – či spíš mělo by být – elektromagnetické dělo, tzv. railgun. Railguny obecně představují perspektivní zbraňový systém, protože nabízejí mnohem vyšší výkon než klasická děla. Proto se jejich vývoji věnuje hned několik států – vedle USA je to především Čína. Na druhou stranu jsou ale railguny velice komplikované. Nevýhodou je i energetická náročnost  railgunů, v tomto směru ale mohou být velké bitevní lodě Trump s výkonnou energetickou soustavou pro ně vhodným nosičem. Ovšem tím největším problémem je to, že USA railguny zatím nemají k dispozici. Vývoj railgunů běžel v USA celá desetiletí, jenže několikrát byl (jak z technických, tak i ekonomických důvodů) přerušen, a tak dosud není dokončen, o zahájení produkce ani nemluvě. USA sice mohou vývoj svého railgunu obnovit, přesto by to ale znamenalo, že tento systém může být k dispozici až za několik let. Vedle railgunu by nové bitevní lodě měly nést také 2 lasery o výkonu 600 kw. Ty by měly doplňovat 2 lasery ODIN určené pro blízkou ochranu plavidla.

Bitevní lodě Trump mají nést i klasickou hlavňovou výzbroj. Tu by ale měly tvořit pouze dva 127 mm kanony Mk.45, standardní dělostřelecká zbraň amerického námořnictva. Pro vlastní obranu plavidel by pak měly sloužit i lehké kanony Mk38 ráže 30 mm. Obranu proti vzdušným cílům na krátkou vzdálenost by měly zajišťovat 2 systémy RAM. Bitevní lodě Trump by tak měly disponovat mohutnou výzbrojí; šlo by navíc – podle zveřejněných návrhů – o velmi elegantní lodě. Přesto celý program bitevních lodí Trump vyvolává vážné pochyby

Bitevní lodě, ale s četnými kontroverzemi

Často zmiňovaným problémem je velikost těchto lodí, a stejně tak i to, že zkušenosti se stavbou takto velkých lodí USA již ztratily. Tento argument se zdá být lichý, protože USA běžně staví letadlové lodě o téměř trojnásobném výtlaku. Nutno ale říci, že letadlové lodě se vyznačují zcela jinak koncipovaným trupem. Americké loděnice nicméně prokazují schopnost stavět různorodé typy lodí.

Mnohem závažnější je to, že většina prvků plánované výzbroje bitevních lodí Trump se nachází teprve ve stádiu vývoje. Jde přitom o ty hlavní, nosné systémy – hypersonické střely SLCM-N, railguny, lasery. Vývoj těchto systémů se může snadno zkomplikovat. Je proto dost dobře možné, že bitevní lodě Trump budou zavedeny do služby, ale budou postrádat klíčové prvky své výzbroje.

Důležitou otázkou také je, kolik těchto bitevních lodí nakonec bude. Trumpova administrativa hovoří o tom, že by mělo být postaveno 25-30 lodí. Lze ale pochybovat, zda si USA mohou výstavbu tak početné třídy dovolit. Je totiž zřejmé, že bitevní lodě Trump budou drahé, jejich cena se bude pohybovat v řádu miliard dolarů. Další nemalé náklady si bude vyžadovat i jejich provoz a výstavba potřebné infrastruktury. Tyto enormní náklady samozřejmě mohou celý program zásadně poznamenat.

Ovšem možná tou největší nevýhodou bitevních lodí třídy Trump je fakt, že jsou až příliš spojeny s osobností Trumpa. Byl to jeho nápad, právě on protlačil jejich výstavbu, a to i přes četné námitky. Je proto otázkou, co s výstavbou těchto lodí bude, až skončí současné volební období Trumpa – zdaleka totiž není jisté, zda současný prezident bude v příštích prezidentských volbách zvolen. Komplikací je i jeho vysoký věk. Je tedy pravděpodobné, že po příštích prezidentských volbách v USA nastoupí zcela nová politická reprezentace, a ta celý program kvůli příliš vysokým nákladům zruší. Případně může dojít k tomu, že se postaví jen několik jednotek – 2 či 3 lodě. Něco takového může ovšem negativně poznamenat celé válečné námořnictvo USA.

Jaké důsledky může mít výstavba bitevních lodí Trump pro U.S. Navy

Námořnictvo USA se přitom již od doby druhé světové války dostalo na úroveň nejsilnějšího světového námořnictva i díky tomu, že USA dokázaly stavět jednotlivé kategorie válečných lodí – křižníky, torpédoborce, fregaty – v rozsáhlých sériích, čítající desítky lodí. Dobrou ukázkou mohou být třebas torpédoborce třídy Arleigh Burke, kterých vzniklo ..... Stavba tak rozsáhlých sérií významně snižovala náklady na vývoj, měla pozitivní vliv na výslednou jednotkovou cenu lodí. Výhodou byla i sjednocená logistika, která dál přispívala k ekonomice provozu. Značný význam to mělo i pro loďařský průmysl, který díky tomu mohl vhodně rozložit své kapacity.

Tato situace se ale v posledních desetiletích začíná měnit. Typickým příkladem jsou torpédoborce třídy Zumwalt, které měly představovat náhradu torpédoborců Arleigh Burk. Původně mělo být postaveno až 32 jednotek. Jenže pro příliš vysoké náklady byl nakonec celý program seškrtán na pouhé tři lodě. Provozování tak nízkého počtu lodí je ovšem značně neekonomické, protože i přes onu početní redukci musí pro tyto lodě existovat infrastruktura, musí fungovat i výroba jejich komponentů atd.

Obdobným příkladem je výstavba lodí LCS, které měly představovat menší lodě určené především proti asymetrickému protivníkovi. Původně byla plánována výstavba 52 jednotek, jenže pak byl celý program seškrtán na pouhých 32 lodí, které jsou navíc tvořeny dvěma zcela odlišnými třídami Freedom a Independence. To vše dál zhoršuje ekonomičnost provozu těchto celkově kontroverzních lodí.

Dalším podobným případem je nedávné, poměrně překvapivé zrušení výstavby fregat třídy Constellation, které představují derivát evropských italsko-francouzských fregat třídy Fremm. Zde lze podotknout, že fregaty třídy Fremm představují osvědčený typ, a přitom jsou výrazně levnější než torpédoborce třídy Arleigh Burk. Americké námořnictvo proto ještě nedávno plánovalo, že zavede do výzbroje celkem 20 lodí, které by dovolily udržet celkový počet lodí amerického námořnictva na dostatečné výši. Jenže jedním z kroků administrativy Trumpa bylo zrušení, resp. fatální redukce celého programu, kdy mají být postaveny jen dvě jednotky. Provozování tak malého počtu lodí je ovšem obdobně jako v případě torpédoborců Zumwalt krajně neekonomické.

Stejné to může být právě i u bitevních lodí Trump. I zde hrozí možnost, že budou postaveny jen 2-3 lodě. Přitom výstavba těchto lodí si vyžádá obrovské náklady, a nemalé prostředky si spolyká i jejich provoz. Tyto peníze pak budou logicky chybět jinde. Americké námořnictvo se tak pomalu, ale jistě mění jen v námořnictvo složené z málo početných tříd lodí.

Stojí za to srovnat si situaci amerického námořnictva třeba s čínským námořnictvem. Také čínské námořnictvo navyšuje počty svých lodí, především kvůli geopolitickým ambicím Číny. Stojí za to ale si všimnout, jaké lodě Čína staví, a jakým způsobem. Nejtěžšími loděmi čínského námořnictva jsou křižníky třídy 055, což jsou sice velké a silně vyzbrojené lodě, ale svou velikostí (výtlak cca 12 000 tun) se nijak nevymykají. Tyto lodě jsou přitom stavěny v rozsáhlé sérii. Obdobně tak jsou ve velkých sériích stavěny i torpédoborce třídy 052 (výkonnostně odpovídající zhruba torpédoborcům Arleigh Burk) či fregaty 054.  Tyto lodě svými charakteristikami a svými výkony představují spíše konvenční jednotky. Ale zato jimi čínské námořnictvo disponuje ve vysokých počtech, což mu dává zcela jiné schopnosti.

Podobné je to ale i u někdy vysmívaného ruského námořnictva. Také ruské námořnictvo se dnes soustřeďuje jen na některé typy válečných lodí, a to ty nejefektivnější. Typickým příkladem mohou být fregaty třídy Admiral Gorškov. Ty sice představují vcelku konvenční konstrukci – jenže již odpovídají požadavkům na moderní lodě. Rusům se navíc postupně počty těchto jednotek navyšovat, kdy již dokážou stavět tyto lodě výrazně rychleji než v případě úvodní jednotky. Podobně se daří i výstavba korvet 20380/ 20385, kterými Rusko již disponuje v poměrně značném počtu, a dalších jednotek.

Americké námořnictvo, které stále představuje nejsilnější námořnictvo na světě, tak ve srovnání s čínským (které přitom představuje jeho nejvážnějšího protivníka), ale částečně i ruským začíná ztrácet. Výstavba bitevních lodí třídy Trump pak může tuto ztrátu USA paradoxně jen prohloubit.

Zdroj: bbc.co.uk, armyrecognition.com