Před pár dny se Ukrajině poprvé podařilo sestřelit ruskou hypersonickou střelu Ch-47M2 Kinžal pomocí amerického systému protivzdušné obrany Patriot. Téměř okamžitě se začaly šířit informace, že se ve skutečnosti nejednalo o střelu Kinžal, ale o pumu BetAB-500ŠP. Toto tvrzení se zdá ovšem méně pravděpodobné, jelikož BetAB-500ŠP je určena k ničení betonových přistávacích ploch letišť. Pumu je navíc nutné vypustit v maximální výšce 1000 metrů, kdy se okamžitě aktivuje stabilizační padáček, který zajistí, aby puma dopadla kolmo na cíl. Krátce před dopadem se pak spustí raketový motor, který zvýší rychlost a umožní pumě prorazit až 55cm silný železobeton. Pro použití této zbraně by tedy nad Kyjevem muselo přelétnout ruské letadlo, což je prakticky nereálné.

Sestřel hypersonické střely Kinžal pomocí systému Patriot potvrdily i Spojené státy, které dané systémy Ukrajině poskytly. Nicméně dodnes o tomto sestřelu neexistuje jednoznačný důkaz, široké ani odborné veřejnosti nejsou známy žádné relevantní fotografie, ani videa onoho Kinžalu. S největší pravděpodobností tyto materiály podléhají utajení a sestřelený Kinžal je již mimo území Ukrajiny a zkoumají ho experti NATO. 

Foto: Ruský letoun MiG-31k nesoucí střelu Kinžal během přehlídky v Moskvě v roce 2018 | Wikimedia Commons / Public domain

Úspěch systémů Patriot ovšem bude jednoznačný, jelikož právě na tyto systémy byl nedávno cílen poslední ruský masivní raketový útok na Kyjev v noci 16. května 2023, při němž bylo poškozeno jedno z odpalovacích zařízení, ovšem nikoliv ruskou raketou, ale raketou vlastní, která ve vzduchu selhala a dopadla nedaleko odpaliště. Podle amerických odborníků je však poškození malé a systém je i nadále funkční.

Podle Ukrajinské strany se podařilo většinu přilétajících ruských raket ve vzduchu zneškodnit. Konkrétně se mělo jednat o 6 hypersonických raket Kinžal, 9 střel Kalibr, 3 rakety Iskander-M a 6 iránských dronů Šáhid-136. Jedná se však pouze o tvrzení ukrajinské strany, které nelze prozatím nijak podložit. Od očitých svědků však víme, že se pěti ruským raketám podařilo v Kyjevě protivzdušným štítem prorazit a dopadnout na cíle. Podle Moskvy byl útok naopak úspěšný, kdy bylo údajně zničeno celkem 5 systémů Patriot.

Foto: Ruští vědci údajně zatčeni za velezradu: Anatolij Alexandrovič Maslov, Alexandr Nikolajevič Šipljuk a Valerij Ivanovič Zvegincev | Ruská akademia věd

Neúspěch údajně „nezastavitelné zbraně“ Kinžal pak umocňuje dřívější zatčení tří raketových inženýrů, kteří vedli program těchto hypersonických raket. O zatčení jako první informoval Ústav teoretické a aplikované mechaniky. S. A. Khristianoviče Ruské akademie věd, který na svých webových stránkách uveřejnil otevřený dopis. Zatčeni byli věci a raketoví inženýři Anatolij Alexandrovič Maslov, Alexandr Nikolajevič Šipljuk a Valerij Ivanovič Zvegincev, kteří podle Ruské akademie věd patří k ruské vědecké špičce. Na svých stránkách Ruská akademie věd také uvádí, že všichni tři byli zatčeni podle článku 275, trestního zákoníku Ruské federace, tedy za velezradu a hrozí jim až 20 let za mřížemi. V dopise se také píše, že se vědci nyní bojí nejen o sebe, ale také o osudy svých kolegů. V dopise se mimo jiné píše:

„Všichni zatčení jsou známí svými skvělými vědeckými výsledky. Jejich kompetence a profesní renomé jim umožnily najít si dobře placenou a prestižní práci v zahraničí, svou vlast však neopustili a svůj život zasvětili službě ruské vědě a lidu. Naši kolegové vždy zůstali věrni zájmům země, s naším ústavem prožili nejtěžší časy, pomáhali zachovat vědu v Novosibirsku a vedli výzkum na nejvyšší světové úrovni. Známe každého z nich jako vlastence a slušného člověka, který by nikdy nebyl schopen toho, z čeho je vyšetřující orgány podezřívají.“

Foto: Střela Kinžal je jen upravenou střelou Iskander-M, což je patrné pouhým okem na stejném tvaru. Kinžal má oproti pozemní střele Iskander-M nový motor a naváděcí systémy. | Wikimedia Commons / Public domain

V dopise dále stojí: „Nechápeme, jak máme dál dělat svou práci. Na jednu stranu se od nás očekávají ty nejlepší výsledky v rámci státních úkolů a projektů ruských státních fondů a resortů. Na druhou stranu vidíme, že jakékoli pochybení nebo zpráva může vést k obvinění z velezrady. To, za co jsme dnes odměněni, se zítra stává důvodem k trestnímu stíhání. V této situaci je prostě nemožné, aby náš ústav, jediná akademická organizace v zemi s rozsáhlou základnou pro experimentální a numerický aerodynamický výzkum, fungoval. Nejstrašnější na této situaci je vliv vytvořené atmosféry na vědeckou mládež. Už teď naši nejlepší studenti odmítají pracovat na státních zakázkách a naši nejlepší mladí zaměstnanci ze strachu z perzekuce odcházejí z oblasti vědy. Celou společnost šokovala a pobouřila smrt Dmitrije Vladimiroviče Kolkera, zatčeného specialisty na kvantovou optiku z Novosibirsku v létě 2022, který ve vězení díky špatnému zacházení zemřel. Jak můžeme dál pracovat, když i za sebemenší chybu v této oblasti je v sázce život, svoboda a důstojnost člověka?“

Podle Ruské akademie věd, byli všichni tři zatčení vědci ve vedení a koordinaci výzkumu zaměřeného na vývoj ruských raketových systémů Kinžal. Právě raketa Kinžal byla ruskou propagandou vykreslována jako nejpokročilejší raketa na světě. Ruská státní propaganda často ve spojení s raketami Kinžal používala slova jako „nezastavitelná“, „hrůzu nahánějící“ či „superzbraň“ a široká veřejnost tak mohla nabít dojmu, že jediným státem schopným produkovat hypersonické zbraně je Rusko. Nicméně nic z toho nebyla pravda. Raketa Kinžal je pouze upravená balistická raketa Iskander-M. Nejedná se přitom ani o skutečnou hypersonickou raketu. Ta sice dosahuje hypersonické rychlosti (více než Mach 5), ovšem ne „pokročilým způsobem“. Po vypuštěni raketa vzlétne co nejvíce do výšky a když jí dojde palivo, začne padat na cíl, čímž dosáhne hypersonické rychlosti, jen pár chvil před dopadem na cíl. Tímto stylem nicméně fungují téměř všechny balistické rakety od konce 2. světové války. Konec konců i raketa V-2, použita nacisty během druhé světové války k útokům na Londýn, dosahovala tímto stylem před dopadem hypersonické rychlosti.  Aby mohla být zbraň označena skutečně za hypersonickou, musí dosáhnout hypersonické rychlosti v horizontálním letu. Jak již bylo zmíněno, hypersonická rychlost je rychlost přesahující Mach 5, tedy 1750 metrů za sekundu (6174 kilometrů za hodinu) a této rychlosti raketa Kinžal v horizontálním letu nikdy dosáhnout nemůže, protože tímto stylem ani nefunguje.

Foto: Na stejném principu jako Kinžal fungovala i americká střela AIM-54 Phoenix, která vstoupila do služby již v 70. letech a v roce 2004 byla vyřazena. V žádném případě se tedy nejedná o žádnou novou technologii. | Wikimedia Commons / Public domain

Samotná raketa Kinžal je daleko za tím, co dnes můžeme označit jako „přelomovou technologii“. Stejným operačním způsobem, jako Kinžal, totiž funguje i americká střela AIM-54 Phoenix, která vstoupila do služby v roce 1974 a byla již v roce 2004 pro svou zastaralost vyřazena z výzbroje. Na rozdíl od vyřazených raket Phoenix, vstoupil Ch-47M2 Kinžal do operační služby v roce 2017. Nejedná se však o žádnou přelomovou technologii, ale pouze o upravenou balistickou střelu 9K720 Iskander, která byla přizpůsobena pro odpal z letadel, díky čemuž má nový naváděcí systém. 

Vývoj střel 9K720 Iskander začal v roce 1988, ovšem do operační služby vstoupil až v roce 2006. Stejně jako Kinžal i střela Iskander dosahuje hypersonických rychlostí prostřednictvím kvazibalistické trajektorie letu, která nikdy neopustí atmosféru, a může manévrovat po celé své dráze, aby se vyhnula zachycení nepřátelskou PVO. Nutno podotknout, že 9K720 Iskander i  Ch-47M2 Kinžal jsou schopné balistické zbraně, které je opravdu obtížné ve vzduchu zneškodnit, avšak je potřeba si uvědomit, že se nejedná o žádnou novou, či přelomovou technologii a už vůbec ne o hypersonické zbraně.

Zdroj: Ruská akademie věd, Ruská státní tisková agentura TASS, Business Insider, Reuters