Řezník z Lyonu: SS–Obersturmführer Klaus Barbie
Nechvalně proslulý lyonský řezník Klaus Barbie se narodil 25. října 1913 v Bad Godesbergu jako syn vesnického učitele. Po vychození základní školní docházky se mu příliš nevede. Otec, silný alkoholik, ho nutí ke studiu teologie, avšak mladý Klaus po otcově smrti v roce 1933 nastupuje k Říšské pracovní službě, kde jeho nechvalná kariéra začíná.
Foto: Klaus Barbie | Bundesarchiv / Public domain
Po svém vstupu do SS je v roce 1935 zařazen ke špionážní službě SD, čímž zahájí svoji dlouhou kariéru špiona, která neskončí ani s pádem německé Třetí říše. 2. května 1941 je Barbie přidělen jako zpravodajský důstojník k úřadu pro židovské záležitosti v nizozemském Haagu. Jeho dalším působištěm se stává velitelství gestapa v Amsterdamu. Barbie se má při své práci soustředit na sionisty, židovské finančníky, marxisty a především na svobodné zednáře, které nacisté považují za obzvlášť nebezpečnou hrozbu. Získávání informací je zdlouhavé a pracné, Adolf Eichmann však potřebuje, aby mu sekce IVB4 poskytovala náklad pro jeho deportační vlaky mířících do vyhlazovacích táborů v okupovaném Polsku. Barbie se v roce 1942 přemisťuje do Francie. Od listopadu působí v Lyonu.
Nadřízeným Barbieho je zde SS–Sturmbannführer Rolf Müller, který svého podřízeného nesnáší. Müller se snaží vzájemné styky omezit na minimum, ponechává proto Barbieho bez veškeré kontroly v Lyonu, daleko od jeho hlavního nadřízeného, SS–Standartenführera Helmuta Knochena, sídlícího v Paříži. Knochen dává Barbiemu jasný rozkaz, proniknout do lyonského hnutí odporu a zničit jej. Za svůj hlavní stan si Barbie vybírá luxusní čtyřhvězdičkový hotel Terminius.
Ti, kteří s Barbiem jednají, ho znají jako člověka dvou tváří. Většinou se snaží o neformální jednání, odmítá také používat oficiálního obrněného vozu. Volně se prochází ulicemi a seznamuje se s obyvateli města. Barbie má rád rovněž dobré jídlo a číšnice častuje štědrým spropitným. Na druhou stranu propadá nezvladatelným záchvatům vzteku a jedná jako sadista.
Z jeho kariéry stojí za zmínku především dvě události. 2. června 1943 jej informace ze zdroje, který se nepodaří určit, dovedou k místnímu lékaři Dugougonovi, v jehož domě se schází význační představitelé francouzského hnutí odporu. Nejvlivnější z nich, jistý pan Martel, ve skutečnosti Jean Moulin, sem dochází jako pacient postižený revmatismem. Když do domu vtrhá onoho osudného dne 21. června komando gestapa, pozatýká všechny, které zde najde, zvláště se však zajímá právě o Moulina, organizátora a koordinátora různých buněk hnutí odporu v lyonské oblasti. Moulin, jedna z nejvýznamnějších postav francouzského hnutí odporu, zemře zdlouhavou, bolestivou smrtí právě z rukou Barbieho, který zná nejkrutější způsoby mučení. V beznadějném stavu, s prasklou lebkou a podezřením na poškození mozku, je převezen do Paříže. Několik dní stráví v kómatu v sídle SS–Standartenführera Boemelberga. Počátkem července ho Němci převážejí do Německa. Cestou však 8. července v Métách umírá.
Barbieho hrůzovláda nezná hranic. Je také odpovědný za deportaci 842 osob do koncentračních táborů, z nichž podle důvěryhodných údajů nejméně 373 zahyne. Mezi nimi je i 52 dětí, z toho 44 dětí z dětského domova v Izievu, které jsou odeslány do plynových komor. Iziev je speciální útulek pro židovské děti z celé Francie. Na základě udání je tento domov odhalen a v dubnu 1944 obsazen Barbieho vojáky.
Foto: Barbie byl mimo jiné zodpovědný za deportaci 842 osob do koncentračních táborů, z nichž podle důvěryhodných údajů nejméně 373 zahynulo. (ilustrační foto) | Bundesarchiv / Public domain
Po válce dochází k velmi podivné a dosud zcela neobjasněné události. John Luftus, bývalý žalobce amerického úřadu speciálních vyšetřování, prohlásí, že Spojené státy i Velká Británie najímaly bývalé esesáky, aby pronikali do komunistických organizací ve východní Evropě. V roce 1946 britská zpravodajská služba MI6 tajně dopraví bývalého SS–Brigadeführera Waltera Achellenberga letecky do Londýna, kde prozradí seznam všech svých nejdůležitějších agentů. Prostřednictvím SS–Untersturmführera Hanse Markuse, jednoho z nejdůležitějších Schellenbergových mužů, MI6 získá kontakt i na Barbieho. Ten nejprve plní úlohu tzv. běžce neboli agenta, který dodává materiál a peníze novým agentům. Později, když získá kontakty na četné agenty, začíná se svými vlastními zpravodajskými operacemi. Vrcholem ironie je skutečnost, že zatímco MI6 se nijak nezdráhá využívat Barbieho služeb, MI5 a britská vojenská služba po něm pátrají jako po pachateli válečných zločinů.
Barbie ví, že mu hrozí nebezpečí. Navštíví jistého lékaře v Hamburku, který z jeho kůže odstraní vytetované označení krevní skupiny, které nosí jako důstojník SS. Krátce poté ho v Londýně zatýkají a zbijí britští vojáci. Barbie a další dva bývalí příslušníci SS jsou následně po tři dny vězněni ve studeném sklepě jednoho domu, je jim však dána příležitost k útěku. Jakoby náhodou nachází ve sklepě železnou tyč, se kterou mohou vylomit dveře sklepa. Jejich vězení hlídá pouze jeden strážný, který v době útěku hraje na flétnu. Barbie je výpraskem od vojáků tak otřesen, že si přísahá, že již nikdy nebude sloužit Britům.
V letech 1947 – 1950 bychom ho nalezli "pracovat" pro Američany. Jimi je pověřen proniknutím do německé komunistické strany a vypátráním sovětských agentů. Dostává k dispozici kancelář v Augsburgu a síť stovky informátorů. Američané Barbieho hodnotí jako nedocenitelného. Svého nového postavení amerického agenta využije k tomu, aby pomohl bývalým příslušníkům SS k útěku z Německa. O mnoho let později prohlašuje, jak bylo snadné nejen Američany oklamat. Ke konci roku 1950 Američané zjistí, že je Barbie příliš "horký" na to, aby mohli dále využívat jeho služeb. Francouzi se doslechnou, že Barbie žije v americké okupační zóně a požádají o jeho vydání. Chtějí ho soudit za válečné zločiny. V červnu 1951 Barbie utíká z Augsburgu v nákladním voze americké armády. Američtí agenti mu poskytují falešné doklady a novou identitu.
Barbie, nyní pod jménem Klaus Altman, se nakonec usazuje v Bolívii. Ani zde se nebrání brutálním výslechovým metodám ve službách tamních "vládců". Po 30 letech poměrně klidného života je 5. února 1983 předán Francouzům. V roce 1987 se dočká soudu za své válečné zločiny. Vystupuje bez obhájce a během líčení neustále trvá na své nevině. Barbie je shledán vinným a odsouzen k doživotnímu trestu. Nechvalně proslulý Lyonský řezník umírá v lyonském vězení 25. září 1991 ve věku 77 let.
Zdroj: Druhá světová válka