Rusko si mělo sestřelit vlastní Su-57. Ve hře je kybernetický scénář
Pád ruské stíhačky Su-57 u Moskvy může být mnohem víc než jen další ztrátou moderního bojového letounu. Pokud se potvrdí informace o zásahu ukrajinských kybernetických specialistů, šlo by o mimořádný a možná historický moment: o první známý případ, kdy byl bojový letoun zničen v důsledku kybernetické operace.
Foto: Vrak stíhačky Su-57 nedaleko Moskvy | Telegram
Incident se odehrál poblíž Moskvy, v oblasti Zvenigorodu. Krátce po havárii se v neoficiálním ruském prostoru začaly objevovat spekulace, že stroj sestřelily jednotky protivzdušné obrany BARS Moskva, tedy rezerva složená z mobilizovaných či záložních sil. Ještě závažnější rozměr ale celé události dodalo tvrzení ukrajinské komunity InformNapalm: ruská armáda měla zničit vlastní letoun poté, co se ukrajinským kybernetickým jednotkám podařilo obrátit ruskou protivzdušnou obranu proti jejím vlastním silám.
Právě v tom spočívá nejznepokojivější rovina celého případu. Nešlo by jen o průnik do systému, ale o sofistikovanou operaci postavenou na dlouhodobé analýze výcviku personálu, používaného hardwaru a softwaru, bojových algoritmů i konkrétních slabin v systému řízení. Jinými slovy: ne útok naslepo, ale pečlivě připravenou akci zaměřenou na to, jak využít logiku protivzdušné obrany proti ní samotné.
Otázkou zůstává, jak přesně mohl být takový scénář proveden. Jednotky BARS Moskva mají podle dostupných informací používat protiletadlové drony Lis-2, kulomety a přenosné protiletadlové komplety MANPADS. Problém je v tom, že všechny tyto prostředky obvykle vyžadují vizuální kontakt s cílem. Pokud tedy nešlo o vědomý zásah operátora proti vlastnímu letounu, nabízí se jiné vysvětlení.
Jednou z možností je zapojení systému Citadel, vybaveného 30mm automatickým kanonem a schopného autonomně vyhledávat a ničit cíle. Pokud mají podobné systémy jednotky BARS Moskva skutečně k dispozici, pak by neoprávněný přístup do jejich řízení teoreticky mohl vést k napadení i takového cíle, jakým je Su-57. Tato varianta dává smysl i proto, že letoun se zřítil krátce po startu z letiště Kubinka, tedy ve chvíli, kdy letěl nízko a mohl být pro pozemní obranu dosažitelnější.
Druhá varianta je ještě vážnější. Mohlo dojít k manipulaci se systémem vzdušné situační orientace, tedy s tím, co obrana „vidí“ a jak vyhodnocuje hrozby. Pokud byl Su-57 v systému označen jako nepřátelský cíl, mohl se dostat do palebného řešení mnohem silnějších prostředků, včetně systémů 1. speciální armády protivzdušné a protiraketové obrany Moskvy. To by znamenalo, že proti ruskému letounu nemusela zasáhnout improvizovaná obrana rezervistů, ale plnohodnotná středně- či dlouhodosahová protivzdušná obrana. Zatím však chybí video nebo jiný důkaz, který by potvrzoval odpálení protiletadlových raket v moskevské oblasti.
Důležitá je i časová osa událostí. První varování před hrozbou dronů v Moskevské oblasti se objevila mezi 11:20 a 11:40 kyjevského času. Zprávy o pádu letounu u Zvenigorodu se začaly šířit přibližně kolem 13:20. I tento odstup naznačuje, že incident mohl vzniknout v prostředí zvýšené pohotovosti, nervozity a přetíženého rozhodování, tedy ve chvíli, kdy stačí malá chyba v identifikaci cíle a následuje katastrofa.
Pokud se tato verze událostí potvrdí, nebude to jen mediálně atraktivní epizoda. Šlo by o varování pro všechny moderní armády. V době, kdy jsou zbraně, senzory, datové sítě i rozhodovací procesy stále více propojené, nemusí být nejúčinnějším útokem raketa ani dron. Může jím být zásah do systému, který přiměje armádu, aby stiskla spoušť sama proti sobě.
Právě proto je pád Su-57 u Moskvy tak výjimečný. Nejde jen o možnou ztrátu jednoho z nejmodernějších ruských letounů. Jde o mrazivou ukázku toho, jak může vypadat válka, v níž se frontová linie nevede pouze ve vzduchu, na zemi nebo na moři, ale i uvnitř kódu, algoritmů a rozhodovacích sítí.
Zdroj: The Moscow Times