Ruská těžba ropy klesá už šestý měsíc v řadě a jedním z důležitých důvodů jsou sílící ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu. Ty zasahují sklady, přepravní uzly i zařízení nutná pro udržení produkce, a tím dál zvyšují tlak na jeden z klíčových sektorů ruské ekonomiky.

Foto: Ropné vrty v Rusku | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Bezpilotní letoun XRQ-73 s hybridním pohonem: budoucí podpora leteckých operací americké armády

Produkce ruské ropy a kondenzátu v květnu klesla na 9,009 milionu barelů denně. Ještě v listopadu přitom dosahovala 9,38 milionu barelů denně. Od té doby tak Rusko zaznamenalo pokles přibližně o 370 tisíc barelů denně.

Pokles je výrazný i ve vztahu k závazkům v rámci OPEC+. Podle propočtů založených na datech OPEC těží Rusko zhruba o 690 tisíc barelů denně méně, než činí jeho stanovená kvóta. To ukazuje, že nejde jen o dobrovolné omezení těžby, ale i o reálné potíže s udržením výkonu.

V květnu Ukrajina citelně zesílila útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Zaznamenáno bylo nejméně 31 úderů na rafinerie, exportní terminály a ropovody. Šlo o nejvyšší měsíční počet útoků od začátku války. Nejčastěji mířily na zařízení spojená s výrobou paliv, což mělo okamžitý dopad na ruské zpracovatelské kapacity.

Objem ropy zpracovávané v ruských rafineriích kvůli tomu spadl na nejnižší úroveň od roku 2009. V červnu se situace dál zhoršovala a v prvních dnech měsíce klesly objemy zpracování podle konzultační společnosti Energy Aspects na nejnižší úroveň za poslední dvě dekády.

Psali jsme:C-390: Renesance českého transportního letectva a její význam pro národní prestiž

Psali jsme:Kanadské letectvo zvažuje pořízení švédských Gripenů E. Provozovalo by je spolu s F-35

Psali jsme:Pplk. Tomáš Suchý: Leopard 2A4 je krásný mezistupeň mezi T-72 a Leopardem 2A8

Na první pohled by se mohlo zdát, že nižší výkon rafinerií znamená pro Rusko pouze další problém. Situace je ale složitější. Kolaps části zpracovatelského sektoru totiž zároveň uvolnil více surové ropy pro export. To se projevilo zejména po obnovení provozu v baltských a černomořských přístavech, které byly dříve poškozeny při silných ukrajinských útocích.

Námořní export ruské ropy dosáhl ve čtyřech týdnech do 31. května průměru 3,64 milionu barelů denně. Ve srovnání s obdobím do 17. dubna, kdy export činil 3,17 milionu barelů denně, jde o znatelný nárůst. Rusko tak dokázalo část ztrát vykrýt tím, že místo domácího zpracování posílá více suroviny na zahraniční trhy.

Vyšší exportní objemy mohou pomoci příjmům ropných firem i obchodních prostředníků zapojených do prodeje ruské ropy. To ale neznamená, že je ruský stát z nejhoršího venku. Analytici upozorňují, že federální rozpočet nestojí primárně na samotných exportních výnosech, ale hlavně na dani z těžby nerostných surovin, která je navázána přímo na objem produkce.

Jinými slovy: i když Rusko dokáže část výpadků kompenzovat vyšším exportem, dlouhodobější pokles těžby může citelně zasáhnout státní finance. A právě to je pro Kreml zásadní problém. Příjmy z ropy a plynu totiž v posledních letech tvoří zhruba čtvrtinu až třetinu federálních rozpočtových příjmů a zůstávají jedním z hlavních zdrojů financování ruského státu i jeho válečného úsilí.

Vývoj posledních měsíců tak naznačuje, že ukrajinské útoky nemají jen vojenský, ale i ekonomický dopad. Zasažená infrastruktura komplikuje nejen samotnou výrobu a zpracování ropy, ale zároveň vytváří tlak na rozpočet země, která je na energetických příjmech dlouhodobě závislá. Pokud bude tempo útoků pokračovat a produkce bude dál klesat, může se z problému pro ropný sektor stát ještě citelnější problém pro celé ruské hospodářství.

Zdroj: The Moscow Times