Ukrajinské Síly bezpilotních systémů zveřejnily bojové záběry, které zachycují vyhledání a zničení ruského 300mm raketometu Tornado‑S. Zásah proběhl během operace na okupovaném území v Záporožské oblasti a podle ukrajinského vyjádření skončil zničením odpalovacího zařízení.

Foto: MLRS BM-30 Smerč po zásahu drony | Telegram

Úder provedli operátoři jednotky „Ptahi“ z 1. samostatného centra Sil bezpilotních systémů. Akce byla koordinována prvkem velení SBS Middle Strike. Přestože přesné souřadnice zveřejněny nebyly (z důvodů operační bezpečnosti), zveřejněné video ukazuje celý řetězec: od prvotního odhalení až po navedení útočných dronů na cíl.

Proč právě Tornado‑S: 120 kilometrů dosahu a tlak na města

Tornado‑S je v ruském pojetí modernizací systému Smerč: 300mm vícenásobný raketomet určený pro dálkové zásahy. Podle uvedených informací má dostřel až 120 kilometrů a používá naváděné rakety, které mohou zasahovat infrastrukturu, soustředění jednotek i městské cíle na velké vzdálenosti. Zlepšené zaměřovací prvky mu dávají vyšší přesnost než starší sovětské raketové dělostřelectvo.

Právě proto patří podobné systémy k nejnepříjemnějším hrozbám pro města blízko fronty a hranic. Ukrajinská strana připomíná, že ruské raketové dělostřelectvo je opakovaně nasazováno proti urbanizovaným oblastem, včetně měst jako Charkov, Záporoží, Sumy, Cherson a Nikopol.

Jak zásah proběhl: Nejdřív oči, potom úder

Podle Sil bezpilotních systémů byl raketomet nejprve odhalen průzkumnými drony, které systém sledovaly během bojové činnosti. Záběry ukazují letecké pozorování, identifikaci pozice odpalovacího zařízení a následné navedení útočných dronů na cíl.

K útoku byly použity útočné drony FP‑2 vybavené satelitním řídicím systémem a nesoucí bojové hlavice o hmotnosti až 60 kilogramů. Ukrajinská armáda uvedla, že odpalovací zařízení Tornado‑S bylo výsledkem tohoto úderu zničeno.

Co je na tom podstatné: Raketomet „vystřel a zmiz“ proti trvalému dohledu

Vícenásobné raketomety typu Tornado‑S mají v praxi jednu zásadní výhodu: dokážou provést rychlý úder — plošný „saturační“ zásah nebo přesnější útok naváděnou municí — a téměř okamžitě změnit pozici. Právě schopnost „vypálit a přesunout se“ z nich dělá obtížný cíl pro tradiční protiakce dělostřelectvem nebo letectvem.

Zde se ale ukazuje rostoucí role bezpilotních prostředků: vytrvalé sledování a rychlé předání cíle úderným dronům zvyšuje šanci zachytit i mobilní odpalovací zařízení v okně, kdy je zranitelné. A použití těžších útočných dronů s velkou hlavicí posouvá bezpilotní jednotky od pouhého průzkumu k ničení „vysoce hodnotných“ prostředků, které dříve typicky likvidovaly rakety nebo letadla.

Širší trend: Válka dronů proti dělostřelectvu

Zničení Tornado‑S zapadá do širšího vývoje konfliktu, v němž obě strany stále více spoléhají na bezpilotní systémy při vyhledávání a ničení dělostřeleckých prostředků. Raketové dělostřelectvo přitom zůstává jedním z klíčových nástrojů ruské kampaně, zejména v útocích na města v dosahu aktivních bojových zón nebo území kontrolovaného Ruskem.

V tomto kontextu má každý vyřazený odpalovač i přímý „pozemní“ význam: méně možností pro další salvy, menší tlak na města u fronty a nutnost pro ruské síly měnit taktiku, maskování i způsob nasazení těchto systémů.

Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky