EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Saigonská poprava 1968: Fotka, která pomohla k vítězství komunismu v jihovýchodní Asii

 22. 03. 2020      kategorie: Vojenská historie      12 komentářů

Poté, co generál jihovietnamské armády Nguyen Ngoc Loan pozvedl svůj Smith&Wesson ráže .38 a zastřelil operativce Vietcongu Nguyena Van Lema, prohlásil ke zděšeným reportérům: "Tento muž zabil mnoho našich lidí a já doufám, že mi Buddha odpustí". V tento okamžik vznikla ikonická fotografie, která zburcovala americkou i světovou veřejnost. Snímek, který přispěl k porážce Jižního Vietnamu a k vítězství komunismu v jihovýchodní Asii. Pojďme se podrobněji podívat na celé pozadí vzniku této legendární fotografie.

90442066_228073215245359_7641262430407884800_o
Foto: Nguyễn Văn Lém krátce po svém zajetí jihovietnamskými vojáky | Wikimedia Commons

Událost zachycená fotografem agentury AP Eddiem Adamsem obletěla celý svět a stala se symbolem brutality vietnamské války. Fotografie je obzvláště strhující, neboť zachycuje moment jen zlomek vteřiny před smrtí. Addams o ní později napsal: "Fotografie je nejsilnější zbraň na světě". A měl pravdu. Jeho snímek, zachycující chladnokrevnou popravu spoutaného vězně v civilních šatech, mu totiž vynesl nejenom Pulitzerovu cenu za rok 1969, ale také způsobil celkovou změnu pohledu americké veřejnosti na účast ve válce.

Psali jsme: 20. Waffen-Grenadier-Division der SS: Strážní rota během Norimberského tribunálu

Avšak situace na snímku není tak jadnoznačná, jak se tehdy prezentovalo. Na fotografii je totiž zachycen muž, který byl velitelem severovietnamské partyzánské jednotky, která během Operace Tet působila v týlu jihovietnamské armády. Jeho jednotka toho dne popravila několik tuctů civilistů. Britský novinář Max Hastings píše, že Lem byl zadržen nad masovým hrobem sedmi rodinných příslušníků policistů. Svědci dále tvrdili, že osobně podřízl podplukovníka Nguyena Tuana, který odmítl podporovat severovietnamský útok. Do úkrytu, kde se skrývala jeho žena, šest dětí a osmdesátiletá matka nechal naházet granáty. Hrůzný zločin přežil jediný syn. Bohužel, i přes tyto okolnosti se z jihovietnamského generála, který na snímku stiskl spoušť, stal světoznámý lotr číslo jedna.

90302240_228073221912025_47976743201406976_o
Foto: Nguyễn Văn Lém krátce po svém zajetí jihovietnamskými vojáky | Wikimedia Commons

Dodejme, že podle Článku 3 Ženevské konvence z roku 1949 nemusí být příslušník nepravidelné armády brán jako zajatec v případě, že není jasně a viditelně označen, zbraň nenosí viditelně a své operace neprovádí podle válečných zákonů a zvyklostí. Pokud si ovšem bojovník před bojem připne své insignie, vztahují se na něj konvence stejně jako na regulérního vojáka. Tento precedens byl mimochodem poprvé ustanoven při soudu s Ottem Skorzenym, který velel německým infiltračním komandům, převlečeným za americké vojáky během druhoválečné Operace Greif. Lem nicméně tyto základní body nesplňoval, a tak s ním bylo naloženo jako s 'ilegálním bojovníkem' a byl potrestán podle vojenského práva.

Psali jsme: Ležáky

Zajímavé je, že samotný fotograf Addams s generálem soucítil a přál si, aby fotografii nikdy nezveřejnil. Později, v roce 1998 přiznal v Timesech: "Na té fotografii zemřeli dva lidé - příjemce kulky a generál Nguyen Ngoc Loan. Generál zabil Vietconga a já zabil generála svým fotoaparátem. Fotografie je nejsilnější zbraní, protože jim lidé věří. Fotky ale lžou a to i bez manipulace. Říkají totiž jen polovinu pravdy. Nikdy totiž neříkají 'Co byste udělali Vy, kdybyste toho horkého dne byli generálem a dostal by se vám do rukou tento takzvaný padouch, který odpráskl jednoho, dva nebo tři Američany?". Fotografie generálovi Loanovi opravdu zkomplikovala život. "Nikdy mi, ale nic nevyčítal. Řekl mi, že kdybych to nevyfotil já, tak by to udělal někdo jiný. Stejně jsem se ale kvůli němu a jeho rodině necítil dobře. Když jsem se dozvěděl o jeho smrti, tak jsem poslal rodině květiny se vzkazem - Je mi to líto. Mám v očích slzy."

90291957_228091125243568_7666821810851151872_n
Foto: Nguyễn Văn Lém (1931 nebo 1932 - 1. února 1968) přezdívaný "Bảy Lốp" byl členem komunistického hnutí Viet Cong. Během ofenzívy Tet byl popraven bez soudu za podíl na vražední civilistů v Saigonu. | Wikimedia Commons

A jak tedy generál Loan dopadl? Prokletá fotografie ho pronásledovala až do konce jeho života. Krátce po jejím pořízení byl vážně raněn a přišel o nohu. Po válce se mu dostalo jen nadávek a opovržení a když ho australská nemocnice odmítla léčit, přesunul se do USA. Ani zde však nedošel klidu, když byla proti němu zahájena masivní kampaň na jeho deportaci. Nakonec se odstěhoval do Washingtonu D.C., kde si v nákupním centru otevřel malou pizzerii "Les trois Continents". Nicméně v roce 1991 ho někdo poznal, a tak byl Loan donucen odejít do důchodu. Addams tvrdil, že při své poslední návštěvě restaurace na záchodcích četl nápis "Víme, kdo jsi, s*áči!". Jihovietnamský generál Nguyen Ngoc Loan zemřel na rakovinu 14. července 1998 ve věku 67 let.

84322969_228073311912016_7835574782467768320_o
Foto: Eddie Adams se svou nejslavnější fotografií při udílení Pulitzerovi ceny za rok 1969.
"Žádné filmové záběry nenapáchaly tolik škod jako 35mm snímek z ulice v Saigonu fotografa AP Eddieho Adamse. Když lidé mluví nebo píší o Ofenzivě Tet, vždy alespoň jedna věta je věnována tomuto obrázku." David D. Perlmutter, spisovatel a kritik. | Wikimedia Commons

Addams za svou fotožurnalistickou kariéru získal více než 500 dalších ocenění. V roce 2004 podlehl atrofii centrální nervové soustavy ve věku 71 let. Jeho slavná fotografie se na aukci v roce 2009 vydražila za 43200 dolarů. Zajímavostí je, že jediný přeživší Lemovi "odvetné akce", tehdy desetiletý syn policejního podplukovníka Nguyena Tuana, se dostal do USA. Malý chlapec, Huan Nguyen, který přežil dva zásahy, jeden do paže a druhý do hlavy, se následně dokázal vypracovat až na kontradmirála U.S. Navy, čímž se stal prvním vietnamským Američanem, kterému se to podařilo.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

džiri1769

14. 04. 2020

Něco jsem již prožil a nelituji toho, že jsem žil v socialismu. Táta byl živnostník a nelitoval toho, že musel svou živnost ukončit. Ja jsem dělal co jsem chtěl , nikdo mi neříkal co smím. V 50 -ti letech jsme chodili do lesú, kde američané shazovali letáky balónama a přitom ohrožovali bezpečnost letecké dopravy, ale jim o to nešlo. Ve 3. třídě jsme museli chodit na tzv .Katechizmus, nikdo neremcal. Pan farář byl někdo z nás. Všichni jsme žili pospolu, bez rozdílů politiky a náboženství, nás to tolik nezajímalo, my jsme žilii vlastním životem.
My jsme žili opravdový život bez tzv chlebodárců viz. SWarcenberg, který prosazoval za jeho vládnutí nevolnictví.
Jak je možné, že otroctví bylo v USA zrušeno až v roce 1961? To jim asi dal signál Fidel Casro.
Ja jsem na sklonku svého bytí , ale můj život byl a myslím si bez zkrupulí. Nikdy jsem po nikom nežádal nic. Z moji funkce jsem měl dost možností, ja nikdy nevyužil.

1

29. 03. 2020

Brnak kdysi
Pane, hodně lžete. Za celou tak zvanou okupaci 1968 zahynulo zhruba 200 lidí a jsou v tom i urázy atd. Rusko to je i kus Evropy. Hlavně, že vy demokrat jste zabíjel malé "rákosníky"Myslíte si, že zde jsou hlupci?

Monarchista

25. 03. 2020

derGenosse - z němčiny ĺze přeložit i jako kamarád.

Ve Veitnamu i Afganistánu padlo strašně moc lidí a bylo to zcela zbytečné, vývoj nezastavíme. Pokud Vám tedy vadí ten soudruh, kamarád, přítel, říkejte si třebs "šašci"

liberal shark

23. 03. 2020

JJ, jen další smutný příklad toho, že informace bez kontextu je rovna dezinformaci.

Brnak kdysi

23. 03. 2020

fotku pamatuju kdyz jsem zil v Brne. pred odvodem po roce 1968 jsem zdrhl a vycestovsl do USA. slouzil jsem v americke uniforme kdyz prisel konec americke intervence ve Vietnamu, vysledkem protestu americkych socialistu, zrady americkych politiku, a asi komunisticke podpory statu Varsavske Smlouvy. Bandita v civilnich hadrech byl odstrelen a co ma byt? to neni cesky ci moravsky problem. vas problem by mel byt fakt ze 23 srpna 1968 bylo pul tuctu obeti zakryto krvavou plachtou na Namesti Svobody v Brne po tom co ztratili zivoty behem sovetske invaze. To jsem videl, to nebyla zadna fotografie. to misto je pred ATM masiny KB Banky kde lidi slapou....
a kdyz jsem to misto pred rokem navstivil, Rusky harmonikar tam hral castusky, Moravaci bastili burty, a me z nich bylo k bliti. vzpomnel jsem si na Karla Kryla a rikal jsem si neco o Demokracii a bylo me k bliti....skoda ze proti tem azijskym zmetkum na tancich bojovali tehdy pouze mladi studenti....takze, pohled do zrcadla by mel sdelit jestli nekteri z vas jsou lumpi ci zbabelci ci komousi. o nic jinyho nejde....

Monarchista

22. 03. 2020

Pánové, je to jen o lidech. Jen se podívejte jak a kdo píše. Hlupáci neznají historii ani svého státu, ale nadávají na každého a na vše.

hovôusek

22. 03. 2020

Pepe, když už chceš psát hlouposti, tak si poříď Pravidla českého pravopisu a nekurvi češtinu. Klid a pořádek mohl být i bez komunistů, kdyby si lidé zblblí totalitou nemysleli že si mohou dovolit cokoliv bez ohledu na svobodu a práva ostatních.

waki

22. 03. 2020

Nešlo o fotografa, ale kameramana. Fotografie byly dodatečně udělány z filmu. Sám jsem ten film viděl. Popravdě generál toho dne to udělal z afektu, komouši mu ten den zastřelili dost mužů a ne zrovna čestným způsobem/ ze zálohy partyzánsky/.

22162

22. 03. 2020

Pane Bělohoubek.
Původní Pražáci jsou už dávno odsunutí. Dnes jsou v Praze jen Moravané .
Tak nás prosím neurážejte.Myslím ty co se narodili v Praze rodičům narozeným v Praze.
Děkuji.

karel král

22. 03. 2020

:hushed:Pepe ty jsi kus V O L A

Pepe

22. 03. 2020

Nechte komunisty na pokoji... Byl klid a pořádek.. Žádný stres a starosti... A kdo vyhrál válku.. Dneska by jsme tu nebili

kulich

22. 03. 2020

Halášku nevim co bereš,ale řed si to.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací