Rusko během jediných 24 hodin nasadilo proti Ukrajině 1 428 bezpilotních prostředků různých typů. Ještě v únoru přitom denní průměr činil zhruba 140 dlouhodosahových dronů. Skok na desetinásobek proto nepůsobí jen jako eskalace, ale jako promyšlená demonstrace nahromaděné kapacity, zásob i výrobního tempa. Klíčová otázka zní: jde o nový standard, nebo o výjimečný vrchol, který nelze dlouhodobě opakovat?

Foto: Trosky ruského dronu | Telegram

Psali jsme:Je oprávněné v případě České republiky hovořit o její militarizaci?

Útok se rozběhl ráno 13. května, kdy na Ukrajinu zamířily velké vlny bezpilotních prostředků ze severu i jihu. Mezi 8:00 a 18:30 ukrajinské letectvo zaznamenalo 753 dálkových UAV různých typů, včetně dronů Shahed, jejich proudových variant a klamných cílů. Tím ale operace neskončila.

Do večera Rusko vypustilo další skupiny Shahedů ze severovýchodu a jihu a současně přešlo i k raketovým úderům, zaměřeným především na Kyjev. Zpráva z 14. května uvádí, že k 8:00 bylo detekováno dalších 675 dronů, opět včetně klamných cílů, spolu se třemi střelami Kh-47M2 Kinzhal, osmnácti balistickými raketami a 35 střelami s plochou dráhou letu Kh-101.

Za prvních 24 hodin tak Rusko nasadilo celkem 1 428 dronů různých typů. Z toho bylo 1 362, tedy 95 %, zničeno nebo zneškodněno. Ukrajinská protivzdušná obrana zároveň eliminovala 82 % střel Kh-101 a 66 % balistických raket, přičemž část z nich ani nesměřovala na Kyjev.

To jsou čísla, která vypadají dvojím způsobem zároveň. Na jedné straně ukazují mimořádný rozsah útoku. Na straně druhé potvrzují i vysokou účinnost obrany. Právě tento kontrast je důležitý: Rusko je schopné útok masivně navýšit, ale za cenu velmi vysoké spotřeby prostředků, z nichž drtivá většina nedosáhne zamýšleného efektu.

Psali jsme:Mi-171ŠKM „Krovka“: česká modernizace od LOM PRAHA, která mění východní platformu na plnohodnotný nástroj NATO

Psali jsme:Britská armáda bez posil: „military gap year“ jako omezená odpověď na personální problémy

Psali jsme:Jak zastavit levné drony bez drahých raket. Tech Horizons vstupuje do kanadského startupu North Vector Dynamics

Jak se Rusko dostalo z únorových 140 na květnových 1 400?

Odpověď neleží v náhlém technologickém průlomu, ale v kombinaci tří faktorů: postupného růstu nasazení, budování zásob a průběžné výroby.

Podle dat ukrajinského letectva od začátku roku 2026 vypadalo tempo používání dlouhodosahových dronů takto:

• leden: 4 400 dronů, průměr 143 denně
• únor: 5 000 dronů, průměr 180 denně
• březen: 6 100 dronů, průměr 197 denně
• duben: 7 200 dronů, průměr 240 denně

Na první pohled jde o jasně rostoucí trend. Každý měsíc Rusko nejen útočilo více, ale zároveň posouvalo svůj denní průměr výš. To naznačuje, že jeho systém výroby, kompletace a logistiky nebyl pod tlakem kolapsu, ale naopak postupně zvyšoval výkon.

Zlom přichází v květnu. Během prvních 13 dnů, ještě před začátkem této prodloužené kombinované operace, bylo použito 2 400 dronů, tedy průměrně 184 denně. Ve srovnání s dubnovými 240 jde o výrazné zpomalení.

A právě to je nejspíš klíč. Nižší tempo totiž podle dubnových čísel stačilo k vytvoření rezervy nejméně 730 dronů. Pokud k tomu připočteme zvýšenou výrobu, která může umožnit nasazení přibližně 280 kusů denně, začíná být jasné, jak Rusko dokázalo během jediného dne vystřelit až 1 400 dálkových UAV různých typů.

Jinými slovy: nešlo o spontánní výbuch kapacity, ale o úder připravený předem. Rusko si zřejmě několik dní či týdnů vytvářelo prostor tím, že útočilo pomaleji, aby pak mohlo předvést masivní salvu.

Může takové tempo pokračovat i další dny?

Právě tady se láme podstata celé analýzy. Schopnost vypálit 1 400 dronů během 24 hodin automaticky neznamená schopnost opakovat totéž den za dnem.

Důvod je prostý: i když Rusko zvýšilo produkci a vytvořilo si rezervy, takto extrémní tempo představuje mimořádnou spotřebu. Pokud je realistické denně doplňovat zhruba 280 kusů a k tomu jednorázově sáhnout do nahromaděné zásoby kolem 730 dronů, pak je zřejmé, že podobný vrchol nelze držet dlouhodobě bez rychlého vyčerpání rezerv.

To ale neznamená, že útok musí rychle skončit. Znamená to spíš, že se může proměnit.

Rusko totiž nemusí pokračovat stejným stylem každý den. Aby udrželo tlak po více dnů, může kombinovat několik nástrojů:

• nižší počet dlouhodosahových dronů
• větší podíl klamných cílů
• střídání typů zbraní
• intenzivnější zapojení raket dlouhého doletu

Právě to je důležité vnímat. Otázkou není jen „kolik dronů ještě Rusko má“, ale také „jak chytře dokáže rozložit zátěž mezi různé útočné prostředky“.

Rakety mohou útok prodloužit

Dalším podstatným faktorem je, že více denní kampaň nemusí stát jen na dronech. Rusko může opřít pokračující útok i o své raketové kapacity, jejichž použití se podle dostupného rámce pohybovalo zhruba v souladu s odhadovaným výrobním tempem.

Navíc při posledním útoku nebyly použity střely Kalibr ani Iskander-K. To je důležitý detail. Znamená to, že ruský arzenál nebyl vyčerpán do posledního typu prostředku a že v nejbližší době může dojít k dalším úderům, tentokrát s jiným složením. Prakticky to může vypadat tak, že po rekordním dronovém náporu přijde menší, ale stále nebezpečná vlna UAV a klamných cílů doplněná o střely s plochou dráhou letu.

Z vojenského hlediska je to logické. Cílem takového postupu není jen ničit konkrétní cíle, ale také dlouhodobě zatěžovat protivzdušnou obranu, nutit ji k nepřetržité reakci, spotřebovávat její prostředky a testovat její slabá místa. Masivní útok tedy nemusí být jen pokusem prorazit obranu silou, ale i součástí širší opotřebovávací strategie.

Co z toho plyne

Nejpřesnější závěr je tento: Rusko prokázalo, že je schopné krátkodobě vystupňovat útok na mimořádnou úroveň, protože si předem vytvořilo zásobu a opřelo se o rostoucí výrobu. Zároveň ale nic nenasvědčuje tomu, že by tempo 1 400 dronů za 24 hodin mohlo udržovat neomezeně dlouho.

Pravděpodobnější je scénář, v němž se intenzita útoků bude v dalších dnech měnit. Po extrémním vrcholu může následovat nižší, ale stále vysoké tempo, doplněné raketami a klamnými prostředky. Jinak řečeno: ne nutně stejně velká vlna, ale stále souvislý tlak.

A právě to dělá situaci nebezpečnou. Nejde jen o rekordní číslo za jeden den. Jde o schopnost přetavit nahromaděné zásoby, výrobu a různé typy zbraní do dlouhodobého nátlaku, který má vyčerpat obranu i zázemí napadené země.

V tomto kontextu je mimořádně důležitá podpora prostředků, které už v praxi fungují — zejména interceptorových dronů, jež rozšiřují možnosti obrany proti masovým náletům.

Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky, The Moscow Times