EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Šílený doktor u britských parašutistů

 22. 06. 2021      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Tento příběh výjimečného českého rodáka a britského vojáka elitních speciálních sil je jakési poděkování za jeho službu. Příběh podplukovníka Toma Pollaka alias „Šíleného doktora paras“, jak mu přezdívali chlapi v jeho praporu, byl neobvyklý tím, že Tom byl praktikujícím lékařem (majorem, později podplukovníkem) a zároveň velitelem roty britských parašutistů.  Podplukovník Tom Pollak bohužel nedávno zemřel ve věku 74 let. 

tomFoto: Jeden z britských důstojníků Toma popsal jako „postavu Petra Pana, který nikdy nevyrostl,“ jiný důstojník se nechal slyšet, že „Tom si prostě užíval naprosto všechno, co dělal a velmi rád pomáhal svým bližním.“ | Toma Pollak / CC BY-NC-ND

Thomas Edward Pollak se narodil 29. ledna 1947 ve Varnsdorfu, v tehdejším Československu, českému otci a anglické matce. Manželé se potkali za války v Anglii, kde otec sloužil v naší armádě. Když bylo Tomovi 17 let, vrátili se, spolu s jeho matkou, do Velké Británie. Po příjezdu na ostrovy uměl Tom jen málo anglicky, avšak díky jeho posedlosti dělat vše pořádně a tvrdě vše rychle dohnal a osvojil si v dobrém slova smyslu pravé anglické způsoby, což ho pak provázelo celý život.

Tom byl opravdu houževnatým studentem, což potvrzoval i fakt, že byl přijat ke studiu medicíny na Sheffieldské univerzitě. S jeho původem by se mu toto doma nepovedlo. Během studia, se také přihlásil do kurzu pro přípravu budoucích důstojníků (OTC) a po jeho absolvování si vybral jednu z elitních složek, kdy byl přijat do roty B „BRAVO“ 4. výsadkového pluku v Oldhamu. 4. výsadkový pluk byla záložní jednotka složená ze záloh s profesionálním velením. U výsadkářů tehdy nesloužil jako lékař.

Podle následného hodnocení byl Pollak rozený voják s výjimečnou fyzickou zdatností a bojovností. Tom však kromě své vojenské kariéry miloval i medicínu, proto zároveň pracoval v nemocnici HNS jako lékař. Vedle toho si užíval služby v záložní jednotce výsadkářů, kde měl rád tvrdost výcviku, výzvy, ale i ducha kamarádství. Časem se Tom propracoval až na velitele roty výsadkářů a dosáhnul hodnosti majora..

To mu ovšem nestačilo a v roce 1978 se rozhodl splnit si další sen. Na nějaký čas opustil medicínu a ve svých 31 letech zahájil přípravu na velmi náročné výběrové řízení k nejlepším z nejlepších -  k SAS. Prvním krokem jeho příprav bylo, že rezignoval na svoji dosavadní funkci a hodnost a narukoval jako obyčejný voják v hodnosti svobodníka do pravidelného výsadkového pluku, kde byl zařazen do 3. pluku paras.

V roce 1980 se pak zúčastnil výběrového řízení k elitním SAS, kde prošel nejtvrdší počáteční fází. Ovšem zpravodajské složky si  pak uvědomily, že Tom jako občan narozený v socialistickém státě za železnou oponou, kde byl členem SSM, nemůže projít bezpečnostní prověrkou. Byl tedy poslán zpět ke své původní jednotce, a to i přes splnění nejnáročnější části výběru k SAS. Ve svých 33 letech byl tak zpátky u výsadkovému pluku, což byla pro Toma velká rána.

Od pluku pak po čase přestoupil do RAMC (Královského zdravotní armádního sboru), a odjel do zámoří sloužit na 4 roky jako zdravotní důstojník pluku u sultánovy speciální jednotky v Ománu, což byla další běžná etapa kariéry vojáků speciálních a elitních sil, kde tito bojovali proti povstalcům. Tam si  Tom pořídil sbírku jedovatých hadů, tarantulí a solifug.

Po návratu z Ománu se pak Tom vrátil zpět k výsadkářům, kde velel rotě 16 (Lincoln), 4. pluku paras. Zároveň také pracoval jako anesteziolog pro NHS.

V letech 1990 až 1997 sloužil Tom u 23. výsadkové záchranné složky v různých funkcích, včetně formování a velení jednotky speciálních sil. Tom byl také hlavním konstruktérem mobilního operačního sálu pro použití speciálních sil, který byl schopen přepravy letadlem Hercules C-130.

Jeden z britských důstojníků Toma popsal jako „postavu Petra Pana, který nikdy nevyrostl,“ jiný důstojník se nechal slyšet, že „Tom si prostě užíval naprosto všechno, co dělal a velmi rád pomáhal svým bližním.“ Např. když Tom zjistil, že cholesterol některého důstojníka byl poněkud vysoký, doporučil vypít červené víno a pohotově svého kolegu vzal do vinárny poblíž Charing Cross, kde si oba pochutnávali na několika lahvích Bordeaux.

Ať Pollak dělal cokoli, dělal to dobře. Byl proslulý svou vynikající fyzickou kondicí a kromě toho byl zkušeným horolezcem a lyžařem. Také absolvoval více než 50 horských maratonů.

Pollak se kvalifikoval jako praktický lékař v roce 1990 a později jako instruktor praktických lékařů. Na konci 90. let byla u Toma diagnostikována leukémie, avšak Tom i během léčby pokračoval intenzivně ve své práci a znovu získal neuvěřitelnou kondici a vrátil se ke svým povinnostem.

V roce 1997 byl Tom povýšen na podplukovníka, sloužil na Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (Supreme Headquarters Allied Powers Europe, zkratka SHAPE) a později jako velitel Medical London District. Během své aktivní služby Tom absolvoval mise v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Před svým posledním armádním postem jako SMO ve Wellingtonských kasárnách byl Tom vyšším lékařem u 16. lékařského pluku v Colchesteru.

I ve svých šedesáti letech Tom stále skákal padákem. Pollak odešel do důchodu v roce 2011, kdy byl pokládán za držitele rekordu v nejvyšším počtu seskoků padákem Static line. Tom byl nesmírně hrdý na to, že byl celých 41 let aktivním vojenským parašutistou.

V roce 2020 Tom zažil šest krušných týdnů, kdy se vypořádával s virem covid-19, avšak ze všeho se vzpamatoval  a v červenci téhož roku se již opět vrátil ke své praxi jako místní praktický lékař. Tom zemřel 15. března 2021.

Zdroj: msn.com

Komentáře

Jirka

26. 05. 2022, 08:26

Na Tomíka si velmi dobře vzpomínám, když jsme v roce 1962 začali studovat na Strojní průmyslovce ve Varnsdorfu, já byl v A-čku a on v B-čku. Měl rád přírodu a provandrovali jsme krásné České Švýcarsko, kdy vždy nosil vojenskou torbu jeho táty se jmenovkou Tom Pollak. Po druhém ročníku školy, když mu zemřel otec, tak se svojí anglickou matkou odcestovali do Anglie.

Jaroslav Dolejška

26. 06. 2021, 07:41

Děkuju za reakce a vzpomínku. Nadíleli jsme to i k autorům článku ve VB. Omlouvám se za překlep, samozřejmě vím, že SHAPE je Vrchní velitelství NATO, ne město. A doplníme ho o vzpomínku Rejmi, super, dík, kdyby měl více vzpomínek a fotografii, klidně je může napsat a poslat na můj e-mail, budeme vděční. JD, www.czforces.cz

Rejmi

22. 06. 2021, 22:20

Měl jsem možnost s LTC Pollakem sloužit v roce 2002 - 2003 šest měsíců v Kosovu na MNB (C) v Prištině, byl to opravdu neobyčejný člověk a špičkový voják. Sloužil tam jako šéf zdravotníků mezinárodní brigády a já jsem sloužil u PSYOPS. Několikrát jsem měl možnost s ním vylézt i na vrcholky zimních hor v Kosovu. Byl vzorem důstojníka, narozdil od některých našich českých výsadkových důstojníků. Ať je mu země lehká.

namgyal

22. 06. 2021, 17:12

Úcty hodný životní příběh!
P.S. Jenom drobná oznámka pro autora - v roce 1964 SSM neexistovalo, to vzniklo až po sovětské okupaci.

lubosek

22. 06. 2021, 15:26

Pořádný chlap a pěkný článek. Jenom mě tahá za oči to Shape - to není město v Belgii, ale je to SHAPE - tedy Vrchní velitelství sil NATO v Evropě.

liberal shark

22. 06. 2021, 07:46

Wow !