EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Simo Häyhä, zvaný Bílá smrt, dodnes patří mezi nejlepší odstřelovače světa

 01. 06. 2019      kategorie: Vojenská historie      28 komentářů

Simo Häyhä byl finský elitní odstřelovač, který byl přezdíván Bílá smrt. Tuto přezdívku si získal díky svým neuvěřitelným odstřelovačským schopnostem, které ukázal během Zimní války. Häyhä dodnes patří mezi nejlepší odstřelovače světa.

simo_01
Foto: Simo Häyhä alias Bílá smrt se svou puškou 

Simo Häyhä se narodil 17. prosince 1905 v malé vesničce poblíž hranice se Sovětským svazem. Miloval lov, byl tudíž velmi dobrý střelec. V roce 1925 nastoupil do vojenské služby a díky svým střeleckým dovednostem byl přiřazen k odstřelovačům. Ti byli mezi finskými vojáky považováni za nejvyšší elitu.

Psali jsme: Naše pohraniční opevnění - Dobrošov a Březinka

Na konci listopadu v roce 1939 Sovětský svaz vpadl do Finska a tím začala Zimní válka. Simo Häyhä byl opět povolán do služby a přeřazen k 12. pěší divizi. Simo ovšem operoval sám. Místní lesy znal velice dobře a to mu poskytlo velikou výhodu. Díky své vášni k lovu byl zvyklý mnoho hodin operovat v lesích v běžných teplotách kolem -20°C až -40°C. Věděl jak se správně pohybovat ve sněhu a jak se správně maskovat. 

Jeho denní rutinou bylo vzít svůj bílý převlečník, dávku jídla na den, dostatek střeliva a najít si vhodné místo k úkrytu. Často vydržel v úkrytu několik hodin a čekal, až se objeví nepřítel. Do úst si strkal sníh, aby zchladil dech a nepřítel tak neviděl stoupat páru z jeho úst. Jeho první bojová zkušenost byla u řeky Kollaa. Sověti zde byli proti finským jednotkám v obrovské přesile. Finům ovšem pomohl velký mráz, na který nepřítel nebyl připraven. 

simo_02
Foto: Simo Häyhä po 2. světové válce, ve které utrpěl vážné zranění obličeje s doživotními následky

Psali jsme: Můj životní válečný nález po ustupující německé armádě

Simo Häyhä používal standardní armádní pušku Mosin - Nagant M28 bez puškohledu. Optiku na své pušce nepoužíval z několika důvodů. Tím patrně největším důvodem bylo, že optika v silném mrazu namrzala a také odrážela světlo. Dokázal nepřítele zasáhnout na vzálenost 400 až 600 metrů. Vždy když odcházel do týlu nepřítele říkal, že jde lovit Rusy. V únoru dokonce dostal německou pušku Mauser s optikou, tu ovšem využíval velmi zřídka.

Během Zimní války dokázal sám zabít přes 250 nepřátel. Neoficiální statistiky dokonce uvádějí přes 500 zabitých nepřátel. Dále pak zabil kolem 250 nepřátel pomocí Samopalu Suomi 9mm. Když se ho po válce ptali, jak to že byl tak dobrý střelec, odvětil jen - “praxe”. Jeho rekord v zabití za jeden den bylo 25 nepřátel. Nepřítel mu díky jeho schopnostem začal přezdívat “Bílá smrt”. V průběhu války na něho dokonce vypsali Sověti odměnu a několikrát poslali do míst, kde by se mohl nacházet, dělostřelectvo. Nikdy ho ovšem nezasáhli.

simo_03
Foto: Simo Häyhä v důchodovém věku

Jeho poslední nasazení bylo 6. března 1940. V tento den byl zasažen tříštivou střelou do čelisti a byl vážně zraněn. Některé zdroje uvádějí, že jej zasáhl nepřátelský odstřelovač, kterého ovšem Simo před upadnutím do kómatu stihl zneškodnit. Jeho spolubojovníci ho odtáhli z bojiště do bezpečí, to už byl ovšem v bezvědomí. Z kómatu se probral o 11 dní později, to se již válka blížila ke konci. 

Zimní válka skončila 13. března 1940. Po válce byl Simo povýšen z desátníka na nadporučíka. Jednalo se o největší skok v hodnosti v dějinách Finska. Po skončení války se Simo Häyhä věnoval chovem psů a lovem. Žil v malé vesnici 15 km od hranice s Ruskem. Zemřel 1. dubna v roce 2002 ve věku 96 let.

O tomto legendárním odstřelovači složila píseň známá švédská powermetalová hudební skupina Sabaton. Na jejich skladbu White Death (Bílá smrt) se můžete podívat níže.

Video: Sabaton - White Death (Bílá smrt) / YouTube

CENOVÉ BOMBY (872)

Komentáře

Oleg

10. 06. 2019

Cyklista, tady VIDITELNĚ nerespektuje naprosto nic a kritizuje jen Rusko. :stuck_out_tongue_winking_eye:
Tady jede cyklista po české dálnici až 120km/h.
Policie ho marně nahání a varuje !
https://www.youtube.com/watch?v=fPPT-L9C5tw

Občan

09. 06. 2019

Cyklisto:
Já to dělám velmi nerad, ale prosím Vy se zde zbytečně ztrapňujete. O tom, že Rusko Zimní Váklku 1939 zahájilo přece jen nikdo nepochgybuje a ten zbytek to se opravdu musíte doučit, nastudovat nebo se alespoň podíbat na několik filmu.

cyklista

09. 06. 2019

Mily obcane, rusaci nerespektuji zadnou smlouvu ani
hranici, tim spis tu s Finskem. Obsadili prumyslove uzemi a o zadne predvalecne hranici nemuze byt rec.

Občan

09. 06. 2019

Přatelé,
já se to pokusím vysvětlit asi takto. Lidské zdroje to bylo na finské straně zhruba 176 000, Ruská strana také tolik a tanky, kde měla převahu jim nebyli k ničemu. Finové se pohodlně usadil na úzkém úseku Karelské šíje, tedy na připravené obranné linii. Rusové si s útokem, museli pospíšit neb je zde nebezpečí, že do války vstoupí další státy.
Rusové tušili, že poklud Finsko se spojí s Wehrmachtem bude zle ( např. Norsko, které válčit nechtělo bylo také obsazeno a škodilo Anglii nejvíce. Přesto a to chci zdůraznit byl finský voják statečný a velitelé po stránce taktické lepší než Sovětí. Nasadit sibiřské jednotky to by opravdu nešlo. Omlovám se, je to moc stručné, ale zkuste : palbu, valku a další stránky

Občan

08. 06. 2019

Pánové a možná i dámo,
při pozorném čtení se ptám, zda jste ve škole měli nějaký dějepis či občanskou nauku. Víte s Finskem to bylo přece jen trochu složitější. Ono stanovit rozumnou hranici se v roce 1917-19 nějak moc nepovedlo (Film rozkaz je docela dobrý). Je jisté, že Válku vyvolalo SSSR, ale to možná nevíte, že si Rusové právě toho, že v roce 1941-44 postoupili jen na starou hranici vážli. Nebyli okupování a jejich průmysl se zdárně rozvíjel. Finům to pomohlo k vysoké životní úrovni.
Zbraně od Rusu nakupovali i další státy a nakupují.i dnes a rádi. Jo a s tím vracením, vsadím se, že historie Kaliningradu nebude lidem moc jasná. Někdy je lepší opravdu mlčet
Dnes jsem se dozvěděl o návrhu, že další Sudetský svaz pořádá své pokecy v nějakém českém městě. Doufám, že takový návrh nepodpoříte!
Omlouvám se, je to moc stručné.

cyklista

07. 06. 2019

A kdy nám tedy vrátí rusáci ten Kaliningrad? A Finsku Karelii? A Moldavsku Podněstří? A Tatarům Krym? A původním obyvatelům sibiřské kolonie?

Delta

07. 06. 2019

Cyklista, je takovým odstřelovačem, bolševici takové moc rádi neměli, znali své
pokud takto jezdí, nepotřebuje nic znát – umí
FILM O JÍZDĚ NA KOLE...DOKÁŽEŠ TO TAKÉ ?
https://www.youtube.com/embed/HhabgvIIXik

Monarchista

06. 06. 2019

Cyklisto:
Bohužel lidé Vašeho typu, bez vzdělání a prostého uvažování jste potrava pro kumunisty i fašisty. Cítit tak můžete svoje prdy. Měl by jste se učit, více číst a možná pochopíte, že to byli vojáci. Káždý voják požívá jistou právní ochranu, tedy i snaiper. Je však pravda, že odstřelovači se do zajetí moc nebrali. Berte tento článek jako informaci, ten pán určitě nebyl fašista, byl to bojovník, který bránil svoji vlast!

Oleg

06. 06. 2019

cyklisto, Ty vlastně pořád nic nevíš, nečteš,jen na bolševiky dokážeš házet lejno:cowboy:
Proč si nezajdeš do knihovny,když už si knížku nekoupíš a něco si nepřečteš, zmůžeš jenna urážky.
Kniha vhodná nejen pro cyklistu :face_with_monocle:
Šedé eminence ruské politiky
- Od Rasputina k Putinovi. Dějiny Ruska a Sovětského svazu jsou více než historie jiných evropských zemí dějinami nevybíravého a krutého boje o moc. Oficiální vládci byli často ovlivňováni z pozadí členy tajné policie, carské a posléze bolševické, a zrůdy jako Berija mohly zasahovat do života celého státu a všech lidí. Autor, původem Rus žijící ve Francii, nabízí překvapivé a šokující podrobnosti z činnosti a působení těchto "šedých eminencí" za cara a po vítězství bolševiků za Lenina, Stalina, Chruščova, Brežněva, Gorbačova, Jelcina a nakonec Putina. F. 140x205 mm, 160 str., váz.

cyklista

05. 06. 2019

Díky, ale nepotřebuji žádný výcuc, protože za daleko důležitější považuji názor lidí. A ti nechtěli mít nic společného ani s fanatismem bolševiků, ani s dnešní arogancí Ruska.
Mimochodem, když jsme u té historie a nároků, kdy nám tedy rusáci vrátí Kaliningrad?

Lenka

04. 06. 2019

Pro pana CYKLISTU, je to velmi krátký "výcus". Maslo na hlavě měli hjak Rusové, tak i Finové
Během finské války mezi Švédskem a Ruskem bylo Finsko znovu dobyto armádami cara Alexandra I. V Porvoo byl 29. března 1809 ustanoven Finský sněm, který nahrazoval původní švédský Riksdag čtyř stavů, aby zaručil oddanost ruskému caru. Poté, co Švédsko prohrálo válku a 17. září 1809 uzavřelo Fredrikshamnskou dohodu, Finsko zůstalo autonomní velkoknížectví Ruského carství. Zůstalo jím až do konce roku 1917
V roce 1918 zažilo Finsko od ledna do května krátkou, ale hořkou občanskou válku (finsky sisällissota), která na mnoho let ovlivňovala domácí politiku a zahraniční vztahy. Finská vláda porazila socialistické povstání rudých, kteří vyhlásili Finskou socialistickou dělnickou republiku. Vůdcem bílých byl Pehr Evind Svinhufvud a jejich velitelem generál baron Carl Gustaf Emil
Mannerheim. Vítězství bylo dosaženo za podpory Německa a pouze německá porážka v 1. světové válce zachránila Finsko před výraznou závislostí na Německu.
Během 2. světové války Finsko dvakrát bojovalo se Sovětským svazem. Poprvé se během zimy 1939–40 bránilo sovětské agresi během zimní války. Dostalo se mu jen omezené, ale přesto zásadní pomoci od Švédska. Ztratilo při ní Finskou Karélii. Po sérii oboustranných nepřátelských kroků začala pokračovací válka (1941–44). Tuto válku vedlo s významnou podporou nacistického Německa. Jejím výsledkem bylo, že Finsko ztratilo i svůj jediný nezamrzající přístav u Severního ledového oceánu, Petsamo. Po uzavření míru se SSSR se Finsko během let 1944–45 v tzv. laponské válce snažilo rychle zbavit Němců na svém území.

cyklista

04. 06. 2019

Není divu, že je Karelie krásná, to je totiž to ukradené Finsko a rusáci ji nestihli ještě zdevastovat. Jinak pro neinformované se stačí podívat na Street View a rozdíl mezi původním Finskem a městy na Sibiři zdevastovanými těžbou a zpracováním nerostů je propastný.

Monarchista

04. 06. 2019

Byl jsem v Karelii, Leningradu a navštávii jsem i několik klášterů, Rusové i v malých restauracích na Vás zautočí s angličtinou. Když je požádáte, aby hovořili rusky, že jste z Čech a rozumíte, jste pro ně velmi vážený a milý člověk. Karelie je krásná. Leningrad se svými památkami nádherný a lidé jako u nás a jako i zde. Milí, příjemní, ale i tupci, jejich jména zde nebudu popisovat, to jste možná poznali. Kdo neveří nemusí, ostatní to zkuste. Průvodce (místní) se vyplatí. O válce s Finskem se moc vyjadřovat nechtěji. mají Finy rádi.

cyklista

04. 06. 2019

No, byl jsem v Moskvě, Petrohradu i na vesnici. Pohoda nic moc. A chubit se rozvrácením státu za cizí peníze, taky nic moc. Ale bolševici vždycky vynikali fanatismem, zatímco morálkou, slušností nebo dobrem nikdy.

Oleg

04. 06. 2019

cyklisto, ruská pohoda byla, je a bude
za dolary byla i ruská revoluce a svržení cara v Rusku

cyklista

04. 06. 2019

Olegu, tu propagandu děláš sice radostně, ale měl bys líp a inteligentněji. Už nemáme cenzuru, čili každý rusácký blábol se dá ověřit.
Sovětský svaz napadl Finsko v roce 1940 (zimní válka), obsadil (ukradl) spoustu území bez vyhlášení války. V článku se mluví o vyhlášení války v roce 1941 po tom, co sovětské bombardéry provedly nálet na Finsko, když předtím (možná) zneužili nacisti finské území k bombardování SSSR. Čili Finsko jen potvrdilo skutečný stav, který bolševici vyvolali už rok předtím.

Oleg

04. 06. 2019

cyklista nečte REFLEX aneb mám věřit článku v REFLEXU ?
Před 75 lety Finsko vyhlásilo válku Sovětskému svazu
Jaroslav Šajtar25. června 2016 • 20:10
https://www.reflex.cz/clanek/historie/72331/pred-75-lety-finsko-vyhlasilo-valku-sovetskemu-svazu.html

cyklista

03. 06. 2019

Tvl., to je zas propagandy a vymytých mozků.
Sovětský svaz bez vyhlášení války přepadl Finsko a byl za to vyloučen ze Společenství národů.
Dokud budou rusáci lhát sobě i ostatním, tak se z toho srabu nevyhrabou, lidi, co na to mají a vědci jim budou odcházet do ciziny, doma zůstanou zoufalci a nešťastníci, co se živí trollením diskuzí.

Oleg

03. 06. 2019

Cizíma rukama hady chytat
Před 78 lety Finsko vyhlásilo válku Sovětskému svazu
Stalo se tak poté, co 25. června 1941 263 sovětských bombardérů a 224 stíhacích a bitevních letounů podniklo masový nálet na 18 nejdůležitějších finských letišť jako údajnou odvetu za to, že 23. a 24. června se letouny Luftwaffe rozmístěné v zemi tisíců jezer pokusily bombardovat Leningrad, Kronštadt a města v Karélii. Podle hlášení sovětského velení nepřítel ztratil na zemi třicet letounů a dalších jedenáct v leteckých bojích, zatímco sovětští letci neutrpěli žádné ztráty.Největší záhadou dodnes zůstává role země tisíců jezer při blokádě Leningradu. Finská armáda se bitvy o město tří ruských revolucí bezpochyby zúčastnila a stála 30 – 35 kilometrů severně a severozápadně od metropole na Něvě. Finové po prohrané válce tvrdili, že nedopustili, aby Němci operovali z jejich území proti Leningradu. Zdá se, že když 4. září 1941 generálplukovník Jodl naléhal na Mannerheima, aby finská ofenzíva pokračovala proti Leningradu, maršál to odmítl. Na poválečném procesu s proněmeckým Rytim bývalý prezident tvrdil, že Finové druhé nejlidnatější sovětské velkoměsto „zachránili“: „24.81941 jsem navštívil hlavní stan maršála Mannerheima. Němci nás nutili, abychom po překročení starých hranic postupovali na Leningrad. Řekl jsem, že nesledujeme dobytí Leningradu a že se ho nemíníme zúčastnit. Mannerheim a ministr války Walden se mnou souhlasili a odmítli německý návrh. Následkem toho vznikla paradoxní situace, kdy Němci nemohli postupovat na Leningrad ze severu; Finové tak bránili Leningrad ze severu.“ Je ovšem pochopitelné, že obžalovaný se ve vlastním zájmu snažil vylíčit situaci v růžových barvách. Německý historik Walter Görlitz namítal, že Finové by na město udeřili, kdyby se uskutečnil rozhodující německý útok z jihu, k němuž však nikdy nedošlo.
P.s.
Romane, máte pravdu, ale v armádě se na city nehraje, je to především byznys a zabíjení je – roztáčení výroby zbraní, aby se točili peníze. To, že tam někdo zahyne nikoho nezajímá.

Roman

02. 06. 2019

Když odsunete veškerou politiku stranou, bojující strany konfliktu, rozlišení přítel-nepřítel atd. atd. a zamyslíte se čistě jen nad prostou matematikou, jak jeden jediný člověk sprovodil ze světa minimálně dvěstěpadesát jiných lidí, tedy stejných myslících, dýchajících bytostí mající také rodiny, tak z toho fakt zamrazí. Když si představíte, že i při neúmyslném zabití i jediného člověka třeba při dopravní nehodě se asi většina lidí z toho psychicky sesype, tak jak se asi spí člověku, který úmyslně poslal tolik lidí na onen svět? A další věc, zkuste v době mírů zabít i jediného člověka, a i když ten zabitý mohl být ten největší šupák, podvodník, zločinec, tak vy jste opovrženíhodný vrah a podle zákona zasloužíte trest. Ale když během války zabijete stovky lidí z řad nepřátel, kteří vám předtím nikdy nic neudělali a ani je neznáte, tak jste národní hrdina. Toto jen taková má úvaha nad tím, jak je cena života hodně relativní.

satestsat121

01. 06. 2019

Zimní válka
Pokračovací válka 1941-1944
Válka v Laponsku 1944-45
Ten pán opravdu byl vynikající střelec
Finové se zachovali jako statečný národ. Pokračovací válka skončila na staré hranici, zde se Finové zastavili. Nepovolili Wehrmachtu útok ze svého území na Leningrad.
Rusové si území, které potřebovali opravdu zabrali, ale Finům dali zhruba dvojnásobek jiného prostoru.
Rusové v Zimní válce pochopili, jak důležitý je teplý, maskovací oděv. U Moskvy již byla Rudá armáda oblečená (vaťáky) a Wehrmacht mrzl a mrzl.
V letech 1940 bylo uděleno zhruba 400 titulů Hrdina Sovětského svazu zhruba 1/2 in memoriam.
Přátelé hodně zhruba jsem to rozdělil, doporučuji stránky "www.Palba" a www. valka" jsou to dobré stránky a najdete vše co Vás zajímá.

Tomáš

01. 06. 2019

Anna Gáborová - Pokud někdo postaví desatero na tom, že nezabiješ (nikdy), tak se třeba můžete nechat zabít nebo znásilnit. Nemyslím si, že by pod pojmem "Nezabiješ" bylo myšleno, že se nebudeš bránit.
Nesmysly o fašistovi jsou také pěkná blbost.
Finsko bylo naprosto mimo. To, že potom bylo na německé straně (ani zdaleka ne tak, jako jiní) je dáno právě touto Zimní válkou. Nevidím nic fašistického na perfektním střelci, který bránil svou vlast před útočníkem stejně jako Vasilij Zajcev tu svoji u Stalingradu. Oba byli sketečné špičky ve své specializaci. To, že jí byl místo lovu zvířat lov nepřátelských vojáků je pouze smutná souhra skutečností.
A na závěr bych zopakoval toto: Zbraně nezabíjejí lidi (zatím). Lidé zabíjejí lidi ...

Michal

01. 06. 2019

Šikula, bez optiky, musel mít pevnou ruku a hodně praxe z lovu. Jen se divím, že si pro něj bolševici po válce nedošli. 15 km od hranic...

franco

01. 06. 2019

:clown:A co, jenom další popularizovaný fašoun v dnešní době.

David

01. 06. 2019

Ano Petre, zimni valka skoncila v roce 1940. Proc by to mela byt ptakovina?

Petr

01. 06. 2019

co to je za ptákovina, konec války v roce kolikátém?

mike farmer

01. 06. 2019

Super článek jen těch gramatických chyb kdyby bylo míň... Místo bílá smrt by mohl mít nick kat bolševiků

Oskar

01. 06. 2019

Pomsta za své zranění,
byla pro něj sladká

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací