Sluneční dělo – nacisté pracovali na zbrani, která by ničila nepřítele silou Slunce
Nacisté během 2. světové války plánovali a pracovali na sestrojení "slunečního děla" - velkého zrcadla obíhajícího kolem Země, které by mohlo soustředit sluneční energii do jediného paprsku. Doufali, že spálí každého a všechno, co se mu dostane do zaměřovače. Ačkoli obří zrcadlo ve vesmíru zní jako něco z utopického filmu Iron Sky z roku 2012 (kde nacisté po porážce ve 2. světové válce prchají na Měsíc), faktem je, že nacističtí vědci se intenzivně zabývali vývojem různých "zázračných zbraní". Víme také, že Hitler sám podporoval vývoj nových technologií, do kterých vkládal velké naděje.
Foto: Nacistické sluneční dělo | Wikimedia Commons / Public domain
Nemůžeme popřít, že Třetí říše stála za mnohými neuvěřitelnými vědeckými výkony. Například Fritz X je často považován za první typ inteligentní bomby vůbec. Tato zbraň byla naváděna rádiem a mohla nést přes 300 kg výbušnin. Byla shozena z bombardéru ve výšce asi 6 km, protiletadlovými zbraněmi jí nebylo prakticky možné sestřelit a bomba tak dokázala zasáhnout cíle, jako byly např. válečné lodě, s naprostou přesností. Nejznámějším příkladem nasazení bomby Fritz X bylo potopení moderní italské bitevní lodi Roma.
Další ničivá zbraň, která se dostala do akce až na samém konci války, bylo německé stíhací letadlo Messerschmitt Me 163 Komet. Tento stíhač byl vůbec prvním a jediným operačně nasazeným bezocasým letounem poháněným raketovým motorem. Ve svislém střemhlavém letu dokázal dosáhnout rychlosti 800 až 1 126 km/h, což je o něco méně než hranice rychlosti zvuku, která činí asi 1 234 km/h. Navzdory veškerému technologickému pokroku bylo letadlo značně nepraktické, protože mělo dolet jen asi 32 km, a pak mu došlo palivo.
Další německý stroj, Flettner FI 282, byl vůbec prvním sériově vyráběným vrtulníkem, jehož prototypy vzlétly již v roce 1941. Navzdory prvotnímu nadšení bylo nakonec vyrobeno pouze 24 kusů, protože Spojenci továrnu silně bombardovali. Nacisté však tyto létající stroje velmi efektivně využívali k průzkumným účelům. Spojenci dokonce na konci války našli prototypy bombardéru, který mohl doletět až do New Yorku a shodit tam například jadernou bombu.
Nacisté byli obecně dost vynalézaví v mnoha směrech, takže smělé plány jako výroba "slunečního děla" není až takovým překvapením. Pokud lze věřit článku v časopise Life Magazine z roku 1945, uvádí se v něm, že "technologičtí experti americké armády přišli s překvapivou skutečností, že němečtí vědci vážně plánovali sestrojit sluneční dělo."
Kolosální zrcadlo ve vesmíru mělo soustředit sluneční paprsky na určité ohnisko na zemském povrchu. "Němci doufali, že pomocí takového zrcadla spálí nepřátelské město na popel nebo např. vyvaří část oceánu," bylo v časopise Life Magazine doslova napsáno. S původní myšlenkou údajně přišel v roce 1923 známý raketový vědec Hermann Oberth (1894-1989). Superdělo ve vesmíru o průměru přes jeden kilometr, využívající slunečnou energii, mělo dokázat zapalovat rozsáhlé plochy nepřátelského území na Zemi pod sebou.
Němci šli dokonce tak daleko, že na projekt stanovili rozpočet ve výši tří milionů říšských marek. Oberth navíc spočítal, že stavba masivního zrcadla na obloze potrvá 15 let. Stavební materiál by byl vynesen do vesmíru pomocí raket a poté namontován na nástavbu. Původní myšlenka použití obrovského zrcadla ve vesmíru spočívala v zásobování Země slunečním světlem kdekoli na zeměkouli. Oberth však později tento projekt změnil za "ultimátní zbraň" – "Moje vesmírné zrcadlo," napsal, "se podobá ručním zrcadlům, kterými školáci pouštějí kruhy slunečního světla na strop své třídy. Náhlý paprsek, který se pak mihne na tváři učitele, může vyvolat nepříjemné reakce."
Hermann Oberth byl německý fyzik a inženýr. Narodil se v Rakousku-Uhersku a je považován za jednoho ze zakladatelů raketové vědy a kosmonautiky. Bylo mu pouhých 14 let, když vyrobil svůj první model rakety. V období nacismu se údajně podílel také na vývoji známé rakety V2. Po válce pracoval pod vedením svého bývalého studenta Wernhera von Brauna, který vyvíjel kosmické rakety pro NASA, a předtím prováděl výzkum pro nacisty. Oberth odešel do důchodu v roce 1962 ve věku 68 let.
Vítězní Spojenci objevili plány slunečního děla v roce 1945. Podrobný výzkum následně odhalil, že superzrcadlová zbraň měla obíhat kolem Země ve vzdálenosti asi 35 785 kilometrů. Součástí vesmírného zrcadla měla být vesmírná stanice s posádkou, s dokovacími jednotkami pro zásobovací rakety, hydroponickými zahradami vyrábějícími kyslík a generátory poháněnými sluneční energií. Spojenci byli tehdy rozsahem a podrobností plánů ohromeni.
Pokud by Hitler a jeho stoupenci dosáhli svého, měla se po válce uskutečnit mírová konference mezi mocnostmi Osy, kterou tvořily Itálie, Německo a Japonsko. Prvním ústředním bodem nacistických plánů pak bylo úplné podmanění Evropy. Země jako Švédsko, Dánsko, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko měly být zcela nebo alespoň částečně začleněny do Třetí říše. Podle Heydeckera a Leeba, autorů knihy Norimberský proces, měly Francie a balkánské země zůstat "ve stavu trvalého podmanění", zatímco některé části Francie měly být připojeny k Třetí říši. Dokonce se již připravovaly plány na invazi do neutrálního Švýcarska.
Na jedné straně se Hitler domníval, že "většina árijců" na světě jsou v podstatě Němci, na druhé straně byl toho názoru, že nebýt jeho, vládli by světu "Židé". Pro Británii si Hitler zpočátku vymyslel podpůrnou nebo alespoň neutrální roli, která spočívala v podpoře německé cesty ke světovládě. Hitler však nakonec viděl v Británii nebezpečí pro své zájmy. Po nacistické invazi do Polska vyhlásili Britové v roce 1939 Německu válku. Nakonec bylo nacistům jasné, že aby si mohli udržet nadvládu nad kontinentem, Británie bude muset být zcela podrobena.
Nejvýznamnějším prvkem nacistických představ o reorganizaci Evropy a světa však byla okupace Sovětského svazu a likvidace přibližně 30 milionů Slovanů. Hitler chtěl dobýt zemi až po pohoří Ural, aby vytvořil nový životní prostor pro Němce.
Kdyby tak Hitler získal přístup k některým svým "superzbraním" mnohem dříve a neváhal tyto použít, mohl své sny o nacistické superříši či tisícileté říši skutečně naplnit. Sluneční dělo by pak definitivně upevnilo pozici Německa jako jediné světové supervelmoci. Na závěr lze uvést další potvrzení o plánovaném sestrojení "slunečního děla", což dokládá rozhovor Hermanna Obertha z roku 1961. Ten tehdy v rámci daného rozhovoru propagoval mírové atributy kosmického zrcadla za účelem terraformace Země s využitím materiálů pocházejících z Měsíce.
Zdroj: warhistoryonline





