EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Štěstí z Kokury: Japonské město, které bylo dvakrát ušetřeno osudu Hirošimy a Nagasaki

 08. 09. 2022      kategorie: Vojenská historie      4 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Kokura leží na severním cípu japonského ostrova Kjúšú. Nachází se zde jeden z největších vojenských arzenálů v zemi a byla jedním z klíčových cílů amerických plánů na shození atomových bomb a ukončení druhé světové války. Kokura, na kterou bylo zamýšleno svržení bomb Fat Man i Little Boy, se v obou případech úplné zkáze se štěstím vyhnula.

Hirošima byla hlavním cílem operace Centerboard I, protože se zde nacházela dvě velitelství japonské císařské armády a strategický přístav. Kokura a Nagasaki byly sekundárními cíli pro případ, že by bombardování nevyšlo podle plánu. Plukovník Paul Tibbets shodil na město atomovou bombu Little Boy z Boeingu B-29 Superfortress Enola Gay 6. srpna 1945 v 8:15 ráno. Výsledný výbuch okamžitě zabil 70 000 až 80 000 obyvatel. Kdyby ovšem cokoli neodpovídalo záměru, mohla se stát místem svržení první atomové bomby Kokura.

1280px-Fat_Man_and_BockscarFoto: Bomba typu Fat Man a B-29 Bockscar v National Museum of the USAF | Wikimedia Commons / Public domain

Druhá mise s krycím názvem Operace Centerboard II plánovala, že Kokura bude hlavním cílem pro atomovou bombu Fat Man. USA si město vybraly, protože se zde nacházel jeden z největších japonských vojenských arzenálů, který vyráběl chemické i konvenční zbraně. Ráno 9. srpna 1945 letěly letouny B-29 Enola Gay a Laggin' Dragon, aby prozkoumaly povětrnostní podmínky pro bombardování, které mělo proběhnout později toho dne. Hlásily 3/10 oblačnosti s předpovědí zlepšujících se podmínek. Ukázalo se, že tomu tak není.

Zpráva z meteorologického letounu byla původně natolik slibná, že Kokura byla potvrzena jako primární cíl. Avšak v době, kdy se major Charles Sweeney, pilot B-29 Bockscar, dostal nad Kokuru,  podmínky se drasticky změnily. Místo 3/10 pokrytí hlásil Sweeney 7/10 husté oblačnosti.

Jednou z podmínek při svržení atomové bomby bylo, že cíl musí být viditelný vizuálně, protože USA nevěřily pro tak nebezpečnou a účinnou zbraň bombardování za pomoci radaru. Sweeneyho první hlášení uvádělo, že "bomba musí být shozena vizuálně, ale nemyslím si, že naše šance jsou příliš velké." Poté, co provedl tři přelety nad městem v naději, že se mraky rozptýlí, hlásil, že "v žádném okamžiku nebyl vidět zaměřovací bod." Kokura a její obyvatelé byli ušetřeni zkázy způsobené atomovou bombou v Hirošimě, a současně bylo počasí nad Kokurou rozsudkem smrti pro jiné japonské město. Právě nedostatečná viditelnost a ohled na ubývající palivo přiměly Sweeneyho změnit kurz na sekundární cíl: Nagasaki. I zde však oblačnost stále způsobovala problémy.

Průrva v mracích umožnila Sweeneymu cíl spatřit a v 11:02 hodin úspěšně svrhl bombu Fat Man na Nagasaki. Vybuchla na obloze někde mezi zbrojními závody Mitsubishi Nagasaki Ohashi a Mori-Machi. Místo bylo ve skutečnosti mimo cíl, protože pilot shodil bombu dva kilometry od plánovaného bodu. Do jisté míry tím byl omezen účinek bomby, ale i tak o život přišly desítky tisíc obyvatel, včetně továrních zaměstnanců.

Na rozhodnutí opustit Kokuru a zamířit do Nagasaki mělo zřejmě zásadní vliv počasí, ale mohly zde být i další vlivy. Za prvé, sousední město Yahata bylo den předtím terčem bombardování zápalnými bombami. Město, kterému se přezdívalo "japonský Pittsburgh", bylo jedním z největších výrobců oceli v zemi a není vyloučené, že špatná viditelnost nad Kokurou byla také důsledkem hořící Yahaty.

V roce 2014 navíc 85letý bývalý ocelářský dělník v Yahatě Satoru Miyashiro vysvětlil, že se město bálo, že dostane zničující úder, a proto továrna pálila uhelný dehet, aby vytvořila hustý černý dým, který by zabránil americkým bombardérům cokoli shodit.

Je těžké říci, zda některá z těchto proměnných působila nezávisle na sobě a vytvořila dostatečnou oblačnost, která odklonila útok na Nagasaki, nebo zda šlo o kombinaci všech tří. Ať tak či onak, Kokura byla toho dne zachráněna před tím, aby se stala obětí jedné z nejničivějších zbraní na světě.

Kokura a Yahata byly v roce 1963 pohlceny městem Kitakyushu. V parku Kitakyushu se nachází pamětní zvon a památník atomové bomby v Nagasaki a v dubnu 2022 bylo otevřeno Muzeum míru města Kitakyushu. Po bombardování Nagasaki se z výrazu "štěstí z Kokury" stalo oblíbené japonské rčení pro případ, kdy se člověk vyhne nebezpečí, aniž by si byl vědom, že se stane něco zlého.

V českém prostředí si lze vybavit film Knoflíkáři. V jedné z jeho epizod nadává japonská rodina v Kokuře na špatné počasí, přičemž objevuje krásy vulgární angličtiny. V oblacích nad nimi přitom kvůli tomuto počasí nabírá americký bombardér směr na jiný cíl.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav.Flek

09. 09. 2022, 21:01

pro nobody :

Omlouvam se, ale vubec nechapu, co mi vlastne sdelujete (vytykate ?). Jestli vam rozumim (ale tentokrat asi ne), tak pisete jinymi slovy to same, co jsem vyjadril ja.

Jiste i atomovy uder na predtim spalene mesto by byl pusobivy, ale jaderny zasah mesta, ktera nebylo zamerne vystaveno konvencnimu bombardovani (prave z duvodu, aby ta zkaza vice vynikla) je mnohem pusobivejsi. To jsem prece napsal. Argumentu s opakovanym naletem na Hamburk take nerozumim, v te dobe to bylo spise normou, ze se nemecka mesta bombardovala nekolik dnu ci noci po sobe (vzhledem k nedostatecne presnosti svrzeni bomb), takze vznikl zvlastni termin "bombardovaci bitva o..." (Berlin, Duisburg, Kolin nad Rynem a desitky dalsich mest), ktery mel prave vyjadrit ty opakovane nalety.

Za II. svetove valky nebyly nalety skutecne v rozporu s tehdejsim valecnym pravem, ovsem to ani nebylo mnohe z toho, ceho se dopusteli Nemci, a co se stalo pozdeji jednim z argumentu jejich obhajcu na Norimberskem procesu a dalsich soudnich rizenich. V te dobe proste platil jiny metr pro viteze a pro porazene. Myslim nicmene, ze je dnes jiz doba, kdy je mozne o techto otazkach diskutovat otevrene a neskryvat se za "pravni purismus", to samozrejme neni pouze nazor muj, ale velmi mnoha jinych osobnosti, chytrejsich a povolanejsich.

Tak jsem znovu na zacatku - bud jste jinymi slovy vyjadril to, co ja predtim, nebo jsme se nepochopili.


ic v zlom, ale to je taka zvlastna forma kruhovej argumentacie. Aky zmysel ma nicit trosky? To Briti poslali 1000 bombarderov na Hamburg a o tyzden prileteli s nimi znovu vypalit spalenisko? Nik nezhodi SIALENE DRAHU bombu na trosky, to ju moze hodit do Marianskej priekopy, bude to mat rovnaky efekt. Samozrejme, ze cene, vzacnosti a ucinku zbrane sa vyberie adekvatny ciel.
A vojensky vyznam miest ma zmysel spomenut, pretoze to v zasade poukazuje na fakt, ze aj s velmi liberalnou interpretaciou vojnoveho prava to boli legitimne vojenske ciele (pozn. vtedajsie vojnove pravo neposkytovalo mestam nijaku ochranu pret leteckymi utokmi za ziadnych okolnosti. De-iure mohli byt mesta bombardovane podla lubovole za kazdych okolnosti).
Ocakavat, ze vo vojne niekto vyvinie novu zbran a napriek kozmickym nakladom na jej vyvoj ju nepouzije, alebo ju pouzije voci fakticky neexistujucemu cielu je IMHO v hrubom rozpore s logikou vojny a jej zazemia. Aky je vlastne rozdiel medzi 2 mestami znicenymi nuklearne a alternativne dajme tomu 10 mestami znicenymi konvencne?

nobody

09. 09. 2022, 13:11

Vaclav Flek
nic v zlom, ale to je taka zvlastna forma kruhovej argumentacie. Aky zmysel ma nicit trosky? To Briti poslali 1000 bombarderov na Hamburg a o tyzden prileteli s nimi znovu vypalit spalenisko? Nik nezhodi SIALENE DRAHU bombu na trosky, to ju moze hodit do Marianskej priekopy, bude to mat rovnaky efekt. Samozrejme, ze cene, vzacnosti a ucinku zbrane sa vyberie adekvatny ciel.
A vojensky vyznam miest ma zmysel spomenut, pretoze to v zasade poukazuje na fakt, ze aj s velmi liberalnou interpretaciou vojnoveho prava to boli legitimne vojenske ciele (pozn. vtedajsie vojnove pravo neposkytovalo mestam nijaku ochranu pret leteckymi utokmi za ziadnych okolnosti. De-iure mohli byt mesta bombardovane podla lubovole za kazdych okolnosti).
Ocakavat, ze vo vojne niekto vyvinie novu zbran a napriek kozmickym nakladom na jej vyvoj ju nepouzije, alebo ju pouzije voci fakticky neexistujucemu cielu je IMHO v hrubom rozpore s logikou vojny a jej zazemia. Aky je vlastne rozdiel medzi 2 mestami znicenymi nuklearne a alternativne dajme tomu 10 mestami znicenymi konvencne?

Tomáš

09. 09. 2022, 12:04

Přiznám se, že japonské pořekadlo "štěstí z Kokury", jsem neznal, jeji význam je na hranici přijatelnosti. Použití jaderného bombardování proti dvěma japonským městům je stále v dějinách valecnictvi z vyššího principu mravního nepřijatelné, hlavně v asijských zemích. "Štěstí z Kokury", je tak jako pořekadlo děsivé a nerozumím tím japonské mentalite, stejně tak americké.Japonské město Kokura bylo usetreno před americkým jadernym utokem dvakrat, pro velkou oblacnost.

Vaclav.Flek

08. 09. 2022, 23:25

Clanek povazuji za celkem dobry, prinasejici nove nebo alespon prehledne serazene informace, za ktere dekuji. Co mne tam zni trochu jako falesny ton je zduraznovani vojenskeho vyznamu Kokury ci Nagasaki ve snaze oduvodnit pouziti atomove bomby. Trochu mi to pripomina marnou snahu ospravedlnit nelidske zniceni Drazdan tim, ze tam "bylo mnoho seradovacich nadrazi..."

Osobne se domnivam, ze obe atomove bomby byly shozeny na Japonsko s cilem presvedcit cisarovo okoli o marnosti dalsiho odporu a take ukazat americke i svetove verejnosti nicivou silu kvalittivne nove zbrane. Pro to byly vybrany cile, u kterych se jednim z hlavnich parametru stala jejich dosavadni neporusitelnost predchozimi americkymi nalety na Japonsko. Tim mel vyniknout nicivy ucinek jaderne bomby. Shazovat novou zbran na jiz vznikle trosky mest a spaleniste by samozrejme nedalo nalezity psychologicky a propagandisticky efekt.

Neni pochyb, ze Spojene staty mohly dosahnout efektu atomove bomby prodlouzenim naletu bombarderu B-29 ze sestavy 20. letecke armady pod vedenim generalporucika Curtisse LeMay. Jeho svaz by dokazal za relativne kratkou dobu (v radu tydnu) zpustosit i dosud nezasazena japonska mesta, kterych valem ubyvalo. Konecny vysledek by byl podobny (pochopitelne bez te radiace), ovsem chybel by tam ten vyznamny psychologicky efekt desu a uzasu, ktery nakonec japonskeho cisare presvedcil.