Stíhací letouny představují páteř moderního letectva a klíčový prvek obranyschopnosti všech členských států NATO. Jejich role se v posledních desetiletích výrazně proměnila – od klasické vzdušné nadvlády po víceúčelové mise, zahrnující průzkum, potlačení protivzdušné obrany nebo síťově centriční bojové operace. V kontextu měnící se bezpečnostní situace v Evropě a nástupu nové generace letounů je důležité pochopit, jakou výzbrojí jednotlivé členské státy disponují a jak se připravují na budoucnost.

Foto: Letouny F-35 a JAS-39 Gripen  | prap. Martin Král / 21. zTL

Generace stíhacích letounů a jejich význam

Čtvrtá generace stíhacích letounů (např. F-16, Gripen, Mirage 2000) je sice v současnosti nejrozšířenější generací v NATO, ale moderní konflikty zvyšují poptávku po 5. generaci, reprezentované typy jako F-35 Lightning II nebo F-22 Raptor. Vynikají stealth schopnostmi, pokročilou avionikou a propojením do digitálního bojiště. Některé státy NATO však provozují obě současně. Tento vícegenerační model umožňuje flexibilitu a efektivní využití rozpočtů. V dohledné době se očekává nástup 6. generace stíhaček, vyvíjených v rámci programů jako NGAD (USA), Tempest (VB, Itálie, Japonsko) či FCAS (Francie, Německo, Španělsko). 

Psali jsme:Rusko dále úspěšně testuje zbraňové systémy proti satelitům

Přehled stíhacích sil států NATO

USA mají největší stíhací flotilu v rámci NATO. V roce 2024 provozují zhruba 875 kusů F-16C/D, přes 395 F-15 (včetně F-15C, F-15E Strike Eagle a nově zaváděného F-15EX Eagle II), 178 stealth letounů F-22A Raptor a F-35 ve verzích A (363 kusů) a B/C (175 kusů). Ve výzbroji zůstávají i specializované stroje, jako F/A-18E/F Super Hornet v počtu 607 letounů. Počítá se s celkovým nákupem až 1 763 F-35A, 658 F-35B/C pro námořnictvo a více než 144 F-15EX. Program NGAD (Next Generation Air Dominance) by měl zavést letoun 6. generace po roce 2035.

Royal Air Force (RAF) provozuje 120 letounů Eurofighter Typhoon FGR4. Kromě toho má ve službě 29 F-35B Lightning II, určených i pro letadlovou loď HMS Queen Elizabeth. Celková objednávka F-35B je čítá 74 kusů, zvažuje se však navýšení až na 138. Spojené království je také hlavním partnerem v programu Tempest (budoucí letoun 6. generace), jehož operační nasazení se plánuje kolem roku 2035–2040.

Luftwaffe má ve výzbroji 133 letounů Eurofighter Typhoon v různých verzích. Německo v roce 2022 objednalo 35 letounů F-35A, které mají nahradit stárnoucí Tornada. Typhoony budou nadále modernizovány, přičemž se uvažuje o nákupu dalších až 35 kusů. 

Francie provozuje přibližně 102 víceúčelových letounů Rafale B/C a 55 Mirage 2000 (verze 2000-5F a 2000D). Rafale slouží jak v letectvu, tak u námořního letectva (Marine Nationale). Francie postupně vyřadí Mirage 2000 do roku 2030 a zcela přejde na Rafale. Zvažuje se rozšíření flotily na více než 180 kusů. Zároveň je vedoucím partnerem evropského programu FCAS (s Německem a Španělskem), jehož prototyp má vzlétnout kolem roku 2029.

Psali jsme:Nová zbraň pro starého dravce: F-16 nyní nese střelu Harpoon

Itálie má přibližně 90 letounů Eurofighter Typhoon. V rámci programu F-35 již obdržela minimálně 25 letounů z celkově plánovaných 90 (60 F-35A a 30 F-35B). Po dokončení dodávek F-35 bude Itálie disponovat smíšenou flotilou Typhoonů a F-35. Zároveň je součástí britského programu Tempest jako plnohodnotný vývojový partner.

Kanadské královské letectvo (RCAF) v roce 2024 stále provozuje 89 letounů F/A-18A/B. Stroje jsou modernizované, ale technologicky zastaralé, a proto Kanada dlouhodobě plánuje jejich nahrazení. V roce 2022 podepsala kontrakt na dodávku 88 letounů F-35A Lightning II, s dodávkami od roku 2026. První stroje mají být nasazeny do služby od roku 2029. Cílem je plné nahrazení zastarávajících strojů F/A-18.

Vzdušné síly Armády ČR v současnosti provozuje 14 pronajatých JAS-39C/D Gripen (do 2027). V roce 2023 bylo rozhodnuto o nákupu 24 stíhaček F-35A Lightning II, jejichž dodávky začnou od roku 2031. Gripeny budou sloužit až do zavedení F-35. Výhledově se počítá, že F-35 nahradí kromě Gripenů i bitevníky L-159.

Slovensko V roce 2018 Bratislava podepsala smlouvu na nákup 14 letounů F-16C/D Block 70, které mají plně nahradit dosluhující MiGy. První letouny měly být původně dodány v roce 2022, ale kvůli zpožděním bude jejich přijetí dokončeno v průběhu let 2024–2025. 

Maďarsko provozuje 14 letounů JAS-39C/D Gripen, které si pronajímá od Švédska. V roce 2023 byla smlouva prodloužena do roku 2036, přičemž Gripeny budou modernizovány na vyšší standard. Maďarsko zatím neuvažuje o nákupu F-35.

V současnosti Bulharsko provozuje MiGy-29 (13 ks v provozu), jejichž technická životnost již končí. V roce 2019 Bulharsko objednalo 8 letounů F-16 Block 70, přičemž dodávky jsou odloženy na 2025–2027. V roce 2022 objednalo dalších 8 F-16, čímž se celkový počet zvýšil na 16 kusů. Do doby zavedení F-16 chrání bulharský vzdušný prostor spojenci (např. Itálie nebo Španělsko).

Chorvatské letectvo dlouhodobě provozovalo MiGy-21bis/UM (11 kusů), které jsou již technicky zastaralé. V roce 2021 Chorvatsko podepsalo smlouvu na nákup 12 použitých francouzských letounů Dassault Rafale F3-R. První šestice Rafalů byla dodána v roce 2024, zbytek v roce 2025. 

Královské nizozemské letectvo provozuje Š4 letounů F-35A, které postupně nahrazují starší F-16A (aktuálně ve výzbroji 26 kusů). Nizozemsko bylo jedním z prvních evropských států, které zavedly F-35A do výzbroje. Celkem je objednáno 52 F-35A. 

Belgické letectvo v roce 2024 provozuje přibližně 45/8 letounů F-16A/B. I přes pokročilou modernizaci jsou tyto stroje na hranici životnosti. Belgie objednala 34 kusů F-35A. 

Norské královské letectvo dokončilo přechod z F-16 na F-35A. K roku 2024 má ve službě 40 operačně nasazených F-35A z celkově plánovaných 52 kusů. Do roku 2025 bude flotila F-35A plně dokončena. Norsko je první zemí NATO, která plně přešla na 5. generaci stíhačů. 

Dánsko stále provozuje 33/10 letounů F-16AM/BM, avšak proces nahrazování je v plném proudu. Kodaň objednala 27 letounů F-35A. První kusy byly dodány v roce 2023 a plné nasazení se očekává do roku 2027. Starší F-16 budou nabídnuty k prodeji. 

Polské letectvo má ve výzbroji 48 stíhaček F-16C/D, stárnoucích MiG-29 (29 kusů) a Su-22 (32 kusů), které plní pouze omezené úkoly. Polsko objednalo 32 letounů F-35A s dodávkami od roku 2026 a zároveň v roce 2022 podepsalo smlouvu na nákup 48 jihokorejských FA-50. 

Rumunsko provozuje 17 stíhaček F-16A/B, které koupilo z Portugalska. Používané letouny byly modernizovány na standard MLU. V roce 2023 byla podepsána dohoda o nákupu dalších 32 F-16AM/BM z Norska. Plánuje se také pořízení 48 kusů F–35.

Řecké letectvo (Hellenic Air Force) provozuje: 154 letounů F-16C/D různých bloků (včetně upgradovaných Block 72 Viper, které jsou považovány za špičku mezi F-16), 5/24 Mirage 2000 EG /5Mk II a 32 letounů F-4E AUP Phantom II (postupně se vyřazují). V roce 2021 Řecko podepsalo smlouvu na 18 Rafale F3R z Francie, později navýšeno na 24 kusů, dodávky probíhají. Plánuje budoucí nákup až 40 F-35A, oficiální žádost byla podána v roce 2022.

Španělské letectvo disponuje 68 letouny Eurofighter Typhoon, které mají být rozšířeny o dalších 45 kusů v rámci programu Halcón II. Kromě toho zůstávají ve službě 71 strojů F/A-18 Hornet, z nichž část provozuje španělské námořnictvo. Ačkoli Madrid odmítl pořízení F-35A pro letectvo, pro své letecké křídlo námořnictva zvažuje nákup verze F-35B s krátkým vzletem a kolmým přistáním jako náhradu za dosluhující AV-8B Harrier. Španělsko zároveň spolu s Francií a Německem hraje klíčovou roli ve vývoji evropského stíhacího systému budoucnosti FCAS.

Portugalsko představuje menší, ale stabilní prvek aliančního letectva. Jeho vzdušné síly operují s flotilou 21 F-16AM/BM, které původně získalo z USA. Portugalsko zatím neprojevilo zájem o přechod na pátou generaci a jeho letectvo zůstává orientováno na lehčí a ekonomičtější provoz F-16.

Norsko je ukázkovým případem úspěšného přezbrojení v rámci aliance. Jeho královské letectvo zcela nahradilo starší F-16 moderními F-35A, jejichž nákup čítá 52 kusů. Do začátku roku 2025 má být celá flotila F-35 plně operační. 

Zvláštní postavení má Švédsko, které se k NATO připojilo teprve v roce 2024, ale již před vstupem těsně spolupracovalo s aliančními strukturami. Švédské letectvo provozuje přibližně 90 víceúčelových letounů JAS-39C (23 kusů)/D 71 (kusů), a zároveň zahájilo zavádění modernější verze Gripen E (je objednáno 60 kusů). Plán budoucí podoby letectva počítá s provozem 120 Gripenů

Turecké letectvo provozuje asi 243 letounů F-16C/D a 48 stíhaček F-4E 2020 Terminator. Turecko bylo vyloučeno z programu F-35 kvůli nákupu systému S-400. Místo toho rozvíjí vlastní stíhací program letounu 5. generace TF-X „Kaan“, jehož první prototyp vzlétl v roce 2023. Plné nasazení se očekává kolem roku 2030. Mezitím Turecko modernizuje F-16 a požádalo o nákup 40 nových F-16 Block 70 a modernizaci pro již vlastněné letouny.

Budoucnost stíhacího letectva NATO

Vývoj směřuje k postupnému přechodu na stíhačky 5. a později 6. generace. F-35 Lightning II bude do poloviny 30. let nejrozšířenějším typem v rámci NATO. Mnoho států již oznámilo záměr vyřadit své F-16, Mirage a další starší typy ve prospěch této platformy. Zároveň budou pokračovat modernizace 4. generace pro mise, kde není stealth nutný, případně pro situace, že si provozovatel nemůže letouny 5. generace dovolit. Zlom přijde s nástupem 6. generace. Program NGAD v USA, stejně jako evropské FCAS a Tempest, slibují revoluci v propojení pilotovaných a bezpilotních platforem, umělé inteligenci. Letouny však nebudou dostupné dříve než v letech 2035–2040. Dá se očekávat, že v příštích dekádách budou v NATO koexistovat tři generace stíhaček – modernizované stroje 4. generace, rozšířená flotila F-35 a počínající 6. generace. Takové složení umožní flexibilní odpověď na spektrum hrozeb, od asymetrických konfliktů po vysoce technologické války. Závěrem se dá říct, že v blízké budoucnosti budeme svědky trojrychlostního aliančního letectva. Země jako USA, Velká Británie, Francie, či Německo si budou moct dovolit přezbrojit na 6. generaci. Ostatní členové někdejšího západního bloku budou spoléhat na 5. generaci – primárně F-35. Nakonec postsocialistické země, které se budou muset spokojit se 4. generací, zejména z finančních důvodů. Výjimku z poslední skupiny bude tvořit Polsko, Česká republika a Rumunsko.

Zdroj: nieuwsblad.be, czechairforce.com, ukdefencejournal.org.uk, flightglobal.com