Středověké morové rány a současnost: Nejsme o moc dál
Černá smrt byla jedním z největších strašáků středověku a raného novověku. Současnost ukazuje, že jsme se vůbec neposunuli dál.
Morové nákazy přicházely do Evropy už od 6. století. Jak přesně vypadaly, je i přes četné kronikářské záznamy těžko určit. První historicky doložená morová nákaza je Justiniánský mor z roku 541 v Konstantinopoli. Konstantinopol přišla o polovinu obyvatel, celá Byzantská říše o čtvrtinu.
Foto: Současnost ukazuje, že jsme se v obraně před největšími strašáky středověku vůbec neposunuli dál. | Shutterstock
Evropu postihla obrovská morová rána ve 14. století, v době vlády Karla IV. Říkalo se jí Černá smrt. Přišla do Evropy z Asie, nejpostiženější byl jih Evropy – nepřipomíná to něco?
Středověká medicína netušila nic o mikroorganismech a za příčinu moru měla hnilobu. Velmi zajímavé ovšem je, jak přesně tehdejší lékaři vypozorovali způsob šíření infekce. Už tehdy navrhli ochranné prostředky jak je známe dnes – neprodyšný oděv, zakrytí obličeje maskou.
Podle tehdejších představ byl mor šířen jedovatými výpary. Ty vydával nakažený. Jakmile morové ovzduší, způsobené výpary z nemocných, dosáhlo určité intenzity, nakazil se další. Na náměstích vznikaly morové ohně, ve kterých byly páleny byliny, aby se morové ovzduší vyčistilo.
Foto: Zobrazení morové epidemie v italské Florencii, 1348 | Wikimedia Commons
I druhé opatření, které proti současné pandemii máme, je středověké. Slovo karanténa pochází z italštiny. Quaranta znamená čtyřicet, tedy čtyřicet dní, po které nesměly posádky lodí v severoitalských přístavech vystoupit na pevninu, aby nepřenesli nákazu.
Současná medicína sice zná lépe příčinu a mechanismus šíření epidemie. Možnosti obrany má ale úplně stejné jako měli moroví ranhojiči před několika sty lety. Zjištění je to ovšem trochu smutné.
Pro podrobnější informace doporučujeme zhlédnout níže uvedené video, které se výše uvedenou tematikou zabývá hlouběji.
Video: Černá smrt: Nejhorší morové epidemie v Evropě | YouTube