Švédsko zvažuje pro případ války rozmístění spojeneckých jaderných zbraní na svém území
Švédský premiér Ulf Kristersson naznačil v pondělí 13. května 2024 v rozhovoru pro švédský rozhlas, že je otevřený možnosti rozmístění jaderných zbraní na švédském území v případě války. Země vstoupila do Severoatlantické alience na začátku letošního března.
Prohlášení švédského premiéra přichází v době, kdy má švédský parlament v červnu hlasovat o dohodě o obranné spolupráci (DCA) se Spojenými státy. Tato dohoda by umožnila USA přístup na švédské vojenské základny a skladování vojenského vybavení a zbraní, což by znamenalo významný posun pro Švédsko, které v důsledku především akutní ruské hrozby a agrese proti Ukrajině opustilo dvě století vojenské neangažovanosti a neutrality a 7. března 2023 vstoupilo do NATO.
Foto: Test shozu (inertní) jaderné pumy B61 Mod 12 z letounu F-35 | Los Alamos National Laboratory / Public domain
Švédská vláda argumentuje, že není nutné v dohodě o partnerství v oblasti jaderných zbraní výslovně zakázat jaderné zbraně, a odvolává se na široký konsenzus ve Švédsku proti jadernému zbrojení a na rozhodnutí parlamentu, které zakazuje jaderné zbraně v době míru. Premiér Kristersson však zdůraznil, že válečné podmínky budou odlišné, a uvedl, že rozhodnutí ohledně jaderných zbraní v době války bude záviset na okolnostech v dané době.
Premiér zároveň prohlásil, že jakékoli rozhodnutí o umístění jaderných zbraní ve Švédsku by učinilo samo Švédsko, nikoli Spojené státy. Zdůraznil, že hlavním cílem členství Švédska v NATO a jeho obranné politiky je takové situaci – tedy válce – zabránit. Poznamenal také, že pokud by Ukrajina byla již před únorem 2022 členem NATO, nebyla by Ruskem napadena.
Sociálnědemokratická strana, která byla u moci, když Švédsko v květnu 2022 podalo žádost o členství v NATO, se již dříve zavázala vyjádřit jednostranné výhrady proti rozmístění jaderných zbraní a stálých vojenských základen na švédském území. Tento postoj je v souladu s politikou sousedních severských zemí Dánska a Norska, které jsou členy NATO a které odmítly povolit cizí vojenské základny nebo jaderné zbraně na svém území v době míru.
Spojené státy udržují jaderné zbraně v Evropě jako součást odstrašující strategie NATO na ochranu evropských spojenců. V současné době je v pěti zemích rozmístěno přibližně 150 jaderných bomb B61: Belgie, Itálie, Německa, Nizozemska a Turecka. Tyto zbraně jsou uloženy na leteckých základnách a jejich použití vyžaduje společný souhlas Spojených států a hostitelské země, přičemž jsou zavedeny přísné bezpečnostní systémy, které mají zabránit neoprávněnému použití.
B61 je primární termonukleární gravitační bomba ve stálých zásobách Spojených států po skončení studené války. Jedná se o strategickou a taktickou jadernou zbraň s nízkým až středním výkonem, která je vybavena dvoustupňovou radiační implozí. Lze ji nasadit s využitím řady bojových letounů, mezi něž patří B-1 Lancer, B-2 Spirit, B-52 Stratofortress, F/A-18 Hornet, A-6 Intruder, A-4 Skyhawk, F-111, F-15E Strike Eagle a F-16 Fighting Falcon a F-35A. V rámci sdílení jaderných zbraní v NATO je mohou nést také německé a italské letouny Panavia Tornado. B61 se vejde do zbraňových prostorů letounu F-22 Raptor a Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Případná přítomnost jaderných zbraní na švédské půdě by mohla posílit prvek odstrašení před potenciálním útokem, zejména ze strany Ruska. Takové opatření by ovšem vyžadovalo odpovídající infrastrukturu a posílené bezpečnostní protokoly a zároveň by ve Švédsku nepochybně vyvolalo debaty o národní suverenitě a rizicích jaderné eskalace.
Čerstvé oznámení švédského premiéra je ozvěnou nedávného prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který vyjádřil přání zahrnout jaderné zbraně do diskusí o evropské obraně. Zatímco Švédsko by se v případě jaderného potenciálu obrátilo na Spojené státy, snaha o začlenění nových prostředků do Evropské unie částečně odráží rostoucí napětí v Evropě, které je vyostřeno konflikty, jako je válka na Ukrajině.
Zdroj: armyrecognition.com