Vědci představili možné scénáře, kolik bojeschopných tanků může Rusům zůstat do roku 2024
Francouzský výzkumný institut IAR (Institute Action Resilience) nedávno publikoval studii s vlastním hodnocením současného stavu flotily obrněných tanků ruské armády a schopnosti Rusů včetně schopnosti vyrábět nové stroje a opravovat či modernizovat dosavadní tanky pro své jednotky. Hlavním bodem této studie je prohlášení, že do začátku roku 2024 se v rámci tří různých scénářů odhaduje celkový počet ruských tanků na 1 500 resp. 600-400, nebo dokonce jen 250 tanků všech typů, od T-62 po T-90M. Tento stav by pak podle studie mohl vést k zahájení totální války proti Ukrajině. Uvedené odhady mohou vypadat přehnaně až nečekaně optimisticky, proto stojí za to si celou studii podrobněji rozebrat.
Foto: Francouzský výzkumný institut IAR (Institute Action Resilience) nedávno publikoval studii s vlastním hodnocením současného stavu flotily obrněných tanků ruské armády a schopnosti Rusů včetně schopnosti vyrábět nové stroje a opravovat či modernizovat dosavadní tanky pro své jednotky. | Shutterstock
Ve svých předpokladech odborníci IAR vycházejí z následujícího: Satelitní snímky podle jejich názoru naznačují, že v současnosti může být ve skladech ruské armády pouze přibližně 3 100 tanků všech typů, včetně více než 1 000 kusů T-72, více než 700 T-62, více než 600 T-80, asi 250 tanků T-55 a asi 330 dalších vozidel, jejichž typ nedokázali Francouzi na satelitních snímcích identifikovat. Výzkumníci IAR také vzali v úvahu oficiální prohlášení Rusů, že během totální války proti Ukrajině zvýšili výrobu nových tanků a opravy a modernizace stávajících tanků na 700-800 vozidel ročně. Výzkumníci však připustili, že se zde Rusové mohli jednoduše uchýlit k poznámkám a zapsat do kategorie „opravy“ veškerou práci, kterou lze vykonávat i v polních podmínkách. Reálné schopnosti Rusů tak podle Francouzů vypadají následovně: 10 nových tanků, 205 modernizovaných tanků a 90-180 zrestaurovaných tanků za rok. Na takových základech se pak experti Francouzského institutu udržitelnosti pustili do modelování tří scénářů pro flotilu obrněných tanků ruské armády v závislosti na míře ztrát a „opotřebování“, kdy na konci studie představili tři scénáře.
První je velmi optimistický. Díky úspěšnosti protiofenzivy ukrajinských ozbrojených sil je možné zvýšit ztrátovost tanků na průměrných 12 vozidel za den proti současným 2,62 vozidel za den. K tomu se také připočítává úroveň přirozeného opotřebení ruských tanků. A právě v rámci tohoto scénáře může do začátku roku 2024 v ruské armádě zůstat jen 250 tanků, kdy by šlo o „sběratelský mišmaš“ archaických T-62M a nových T-90M. Za takovýchto podmínek by obrněné jednotky ruské armády přestaly být významným faktorem nepřátelských akcí proti Ukrajině.
Druhý scénář je zhruba průměrně optimistický. Ozbrojené síly Ruské federace očekávají v průměru o něco nižší míry likvidace ruských tanků za den, a tak by do začátku roku 2024 měla ruská armáda disponovat 400 až 600 tanky všech typů, od T-62M až po T-90M. To však bude stačit jen na to, aby Rusové měli jednu bojeschopnou tankovou brigádu ve všech důležitých směrech fronty.
Třetí je pesimistický neboli „stagnující“ scénář, v jehož rámci se Rusům daří udržovat přijatelnou míru obnovy tankové flotily a ukrajinským silám se nedaří překonat průměrnou hranici 2,62 vyřazených nepřátelských tanků denně. V takových podmínkách bude ruská armáda dokonce schopna udržet jednu bojeschopnou tankovou armádu, která bude schopna vést koordinované útočné akce.
Výše popsané scénáře vypadají v rámci míry oslabování obrněného potenciálu ruské armády jako nepřiměřená nadsázka, kdy se hovoří o možném „vyčerpání“ potenciálu ruských tankových jednotek minimálně o 25 %. Zdá se, že skutečný motiv výzkumníků francouzského institutu Action Resilience byl poněkud jiný, než objektivně hodnotit záležitosti budoucího počtu tanků v ruské armádě. Tento motiv popsal francouzský konzervativní týdeník Le Point následovně: „Moskva spoléhá na koncept své obří armády, aby oslabila podporu Ukrajiny ze strany Západu, ale realita je zcela opačná.“
Zdroj: Defence UA, Institute Action Resilience